Experti zkoumali, zda jsou chytřejší raketoví inženýři, nebo neurochirurgové. Výsledek překvapí

V češtině řekneme, že něco „není žádná věda“, zato Angličan či Američan nasadí konkrétnější příměr: Když jim něco nepřijde přehnaně složité nebo intelektuálně náročné, tak to „není žádná raketová věda“ (rocket science), resp. „operace mozku“ (brain surgery).

„Fráze ‚Není to raketová věda‘ zřejmě pochází z Ameriky 50. let, když byli přivezeni němečtí raketoví vědci, aby podpořili rozvíjející se kosmický program i vývoj vojenských raket – obě odvětví byla považována za intelektuálně náročná. Do 70. let fráze zakořenila v americké kultuře, začala se objevovat v novinách,“ uvádí tým lékařů z několika anglických univerzit.

Původ obdobné fráze o mozkových operacích není tak zřetelný; snad pochází z časů Harveyho Cushinga (1869-1939), pionýra neurochirurgie a vlastně prvního chirurga, který se na mozek výhradně specializoval. Veřejnost se občas dočetla a žasla o jeho pokrocích či rozvoji nových operačních technik.

Kosmonaut Maurer letí se SpaceX do vesmíru: O pokusech, odebírání krve i cestě na Měsíc

„Třebaže se objevily určité debaty, které odvětví je obtížnější, zdá se, že se těmto frázím nedostalo rigorózního vědeckého zkoumání,“ zdůvodňují britští medicínští badatelé, proč se rozhodli pro tento poněkud zvláštní výzkum. „Hlavním cílem naší studie je rozseknout nadobro tuto debatu a poskytnout raketovým inženýrům a neurochirurgům důkazy, aby mohli podpořit své sebevědomí vůči druhé straně,“ dodali autoři (a určitě váhali, zda nedoplnit smajlíka).

Jejich výsledky publikuje The British Medical Journal v rámci odlehčeného vánočního čísla; studie je tak trochu žertem, ale provedli ji svědomitě a podle přísných kritérií jako každý jiný výzkum.

Výzkumu se zúčastnilo 600 inženýrů aero- a kosmonautiky a 148 neurochirurgů z Evropy a Severní Ameriky. Podstoupili komplexní a sofistikované testy různých kognitivních schopností a porovnali je s výsledky velké studie 250 tisíc Britů. „Soubor testů by se neměl považovat za IQ test v klasickém slova smyslu, má za cíl jemněji rozlišit různé aspekty kognitivních schopností,“ upřesňují autoři.

Inženýři měli výrazně lepší výsledky v úlohách mentální manipulace a pozornosti, zatímco neurochirurgové bodovali v řešení sémantických úloh – např. v definicích nepříliš běžných slov či ve slovních analogiích. V kategoriích paměť i její rychlost, prostorové úlohy či rychlost řešení problémů na tom obě profese byly podobně. A hlavně: „Ve srovnání s obecnou populací nevykazovali inženýři výrazné rozdíly v žádné doméně. Neurochirurgové dokázali rychleji než obecná populace řešit problémy, zato vykazovali nižší rychlosti vybavování si z paměti,“ shrnují výsledky badatelé. Závěr: Neurochirurgie i raketová věda nejsou vhodným přirovnáním pro obtížnost úkolů. „Procházka parkem“ (walk in a park), „kousek dortu" (piece of cake) či jiná fráze nesouvisející s povoláním je vhodnější.

Premium

Bolest hlavy není příznakem nádoru, říká neurochirurg Vladimír Beneš

Aby je snad někdo neobvinil, že mrhají časem a jinými prostředky na šprým, nabízejí autoři přece jen reálnou hodnotu tohoto výzkumu. Neurochirurgie i letecké a kosmické inženýrství spadají do tzv. oborů STEM (science, technology, engineering, mathematics – věda, technologie, strojírenství, matematika), k nimž se obecně v posledních letech nehlásí zrovna moc mladých.

„Čelí potížím udržet si pracovní síly a předvídá se, že v dalších dekádách budou mít nedostatky,“ píšou badatelé. A právě stereotypy o genialitě chirurgů a rakeťáků by mohly odrazovat děti, aby tímto směrem směrovaly své studium a pak kariéru. A ještě více to může platit o dívkách (ostatně 72,8 % inženýrů a 71,6 % neurochirurgů, co se průzkumu zúčastnili, byli muži), potažmo dětech z chudších vrstev a etnických menšin – v odvětvích STEM tito všichni chybí. Těm všem se tak snaží badatelé naznačit: Ani tyhle vědy nejsou zas taková věda.