20°C
Násilí migrantů na hranici Polska: Jsou „mystifikováni a oškubáni“, varují analytici
Přes polsko-běloruskou hranici se během pondělí pokusilo nelegálně dostat 174 migrantů a 66 cizinců dostalo příkaz opustit polské území. Na twitteru o tom dnes informovala polská pohraniční stráž. Ministerstvo obrany uvedlo, že skupina asi 50 migrantů použila násilí, když se pokoušela do Polska proniknout u hraničního přechodu Bělověž (Bialowieža). V běloruském logistickém centru u přechodu Bruzhi-Kuźnica na možnost dostat se do EU dál čeká na 2000 migrantů zejména z Iráku a Sýrie, napsala dnes agentura DPA. Analytici upozorňují na to, že humanitární krizi prohlubují i sociální sítě a migranti jsou do této oblasti přivedeni s tím, že „byli jasně mystifikováni a oškubáni“.
Polské ministerstvo obrany na twitteru zveřejnilo video, na němž je podle něj vidět pokus údajně agresivních migrantů překročit hranice u Bělověže, a to za pomoci běloruských sil.
Informace o dění na hranici je obtížné ověřit z nezávislých zdrojů, protože kvůli výjimečnému stavu v polském pohraničním pásmu nemají do oblasti přístup novináři či humanitární organizace. Ochránci lidských práv viní Varšavu, že migranty, kterým se podaří proniknout do Polska, bezpečnostní složky zatlačují zpět a neumožní jim požádat o azyl.
V táboře na běloruské straně u hranic s Polskem aktuálně čeká na 2000 migrantů, pro mnoho z nich je cílovou zemí Německo. „V žádném případě nechceme zůstat v Iráku a budeme tu, dokud nebudeme smět do EU,“ řekl DPA 25letý Gaštjár.
Ředitel odboru migrace běloruského ministerstva vnitra Alexej Běgun podle tiskové agentury BelTA sdělil, že většina migrantů u hranice míří do EU a nechtějí žádat o azyl v Bělorusku. „Odmítají také všechny pokusy o jejich návrat do vlasti,“ řekl Běgun. Ministerstvo dnes podle agentury TASS informovalo, že v pondělí bylo zpět do země původu repatriováno z Běloruska 118 migrantů.
Několik tisíc migrantů, převážně z Blízkého východu, se předminulý týden utábořilo v mrazivých teplotách na běloruské straně hranice s Polskem v naději, že se dostanou do Evropské unie. Západ obviňuje režim autoritářského běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se tak podle západních států mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.
Vina i na straně Facebooku?
Krizi na hranici Polska a Běloruska pomohly vedle běloruského režimu rozpoutat podle expertů i sítě v čele s facebookem, kde se šíří nepodložená tvrzení, která v migrantech vyvolávají falešné naděje na snadný vstup do Evropské unie, napsal v pondělí list The New York Times (NYT).
Roli dezinformací v současné migrační krizi deník ilustruje na případu 35letého Muhammada Faradže. Kurd z Iráku tento měsíc po více než týdnu v drsných podmínkách u polsko-běloruské hranice vzdal snahu o její překročení a vrátil se do hotelu v Minsku. Krátce nato narazil na facebooku na video, v němž se tvrdilo, že Polsko se chystá otevřít hranici a že zájemci o cestu na Západ se mají shromáždit u jisté čerpací stanice poblíž utečeneckého tábora u obce Bruzhi.
Faradž rychle absolvoval asi 300kilometrovou cestu zpět k hranici, aby stihnul avizovanou možnost vstupu do Polska. Nic takového se ale nekonalo a Iráčan strávil dalších deset dní v podmínkách, které popsal „jako něco z hororového filmu“.
Zadní vrátka do Evropy
„Facebook tuhle humanitární krizi prohloubil a teď zde máte spoustu lidí, kteří sem byli přivedeni a kteří byli jasně mystifikováni a oškubáni,“ řekla Monika Richterová z analytické společnosti Semantic Visions, která mapovala dění na sociálních sítích v souvislosti s vývojem na polsko-běloruské hranici. Komunikace v arabštině a kurdštině týkající se migrace do EU přes Bělorusko prý jde na facebooku raketově vzhůru od července.
Podle analytiků ve facebookových skupinách kolují telefonní čísla údajných převaděčů, kteří prezentují Bělorusko jako výhodná „zadní vrátka“ do Evropy. Objevují se i videa, v nichž lidé mluví o tom, jak se přes Bělorusko a Polsko úspěšně dostali do Německa. Jeden příspěvek nabízel „každodenní cesty z Minsku do Německa s pouhými 20 kilometry chůze“.
