100 migrantů chtělo prorazit polskou hranici: Napadli vojáky, tři děti skončily v nemocnici

„Běloruské síly nejprve provedly průzkum. S největší pravděpodobností poškodily plot. Poté Bělorusové přinutili migranty házet kameny na polské vojáky, aby odpoutali jejich pozornost. O několik set metrů dál se odehrál pokus o překročení hranice,“ napsalo polské ministerstvo obrany.

Polská pohraniční stráž mezitím uvedla, že o násilné překročení hranic se pokusilo několik velkých skupin migrantů- Jedna z nich čítala asi 500 lidí, tvrdí ostraha polských hranic s tím, že za celou středu zaregistrovala 501 pokusů o překročení bělorusko-polské hranice.

Starosta: Lukašenko si je pozval, tak ať se postará

„Jestli někdo potřebuje jídlo a přístřeší, vždy je dostane. Poláci nikdy neodmítnou pomoci,“ ujišťuje Pawel Miklasz, starosta vsi Kuźnica u stejnojmenného hraničního přechodu s Běloruskem, který polské úřady uzavřely poté, co sem zamířily z Běloruska stovky a tisíce migrantů. „Běžence litujeme, ale vidíme, že nejsou všichni chudí. To, že házejí po našich policistech, pohraničnících a vojácích kameny a klacky, že sahají k násilí, to se nám nelíbí. To by se dít nemělo,“ řekl. „(Běloruský vůdce Alexandr) Lukašenko si je pozval, tak ať se o své hosty postará,“ míní.

V samé vsi, ležící tak blízko u hranic, že se na ni vztahuje výjimečný stav, „se nic zlého neděje“, „je tu klid“ a „život tu pokračuje“, ujišťuje starosta.

Polští vojáci napadli fotoreportéry u hranic s Běloruskem: Byl mezi nimi i Čech Martin Divíšek

Do pásma, kde platí výjimečný stav, novináři, ochránci lidských práv a humanitární pracovníci nesmějí, a tak jsou média z polské strany odkázána na informace a tvrzení úřadů. Tato politika polské vlády sklízí kritiku, a to i proto, že vyvolává dojem, že polská strana má co tajit, zatímco Lukašenko pustil k hranicím i novináře ze západních médií. Polský premiér Mateusz Morawiecki sice připouští, že Varšava v hybridní válce s Minskem čelí hned dvěma zbraním, a to migrantům a dezinformacím, ale dosavadní přístup hájí. Odvolává se i na vietnamskou válku, kterou prý Američanům prohrála vlastní média.

„Lidí je mi líto, ale nepustil bych je do Polska. V tom s premiérem souhlasím,“ říká mladý Polák u benzinové pumpy na cestě do východopolského města Bialystok. „Jen ať do Polska přijedou, ale s vízy. Jako civilizovaní lidé,“ dodává na adresu migrantů Jacek, který si obstarává živobytí ubytováváním turistů v obcích na východě Polska. „Je to hrozné, co se s uprchlíky děje. Ale bála bych se je sem pustit. Je to situace, která nemá dobré východisko,“ míní Monika, objíždějící se svou dodávkou východopolské tržnice.

Vaří polévky a rozdávají oblečení

Ještě rezolutnější tón nasazují titulní stránky provládních listů, které o hrozbě přílivu migrantů píší jako o „útoku na Polsko“. A Polsko samozřejmě v „Poslední linii obrany“, jak zní další titulek, hájí před nájezdníky z Východu nejen samo sebe, ale i celou Evropu. Asi jako za krále Jana Sobieského, který odehnal Turky od Vídně.

Paradoxně právě k éře tohoto krále datuje své usazení v Polsku muslimská komunita, která tu žije již déle než tři staletí, tatarští Lipkové. I v tak katolické zemi si dokázali zachovat svou víru. V současnosti jich v Polsku žijí ještě asi dvě tisícovky. Několik rodin stále obývá půdu předků ve východopolské vsi Bohoniki, jejíž chloubu představuje dřevěná mešita z 18. století, jak zdůrazňuje místní průvodkyně.

Krize na polsko-běloruské hranici: Místní pomáhají migrantům v polských „no-go zónách“

Právě zde, na místním muslimském hřbitově, v pondělí pochovali devatenáctiletého Syřana, který na cestě za lepším živobytím přišel o život.

„Tento týden bude následovat další pohřeb, ještě čekám na podrobnosti od iráckého velvyslanectví,“ říká Maciej Szczesnowicz, který stojí v čele muslimské obce. „Bojím se, že tyto pohřby nebudou poslední. Noci jsou studené a lidé to nevydrží,“ řekl.

Místní muslimové, jak zdůrazňuje, pomáhají „nejen mrtvým, ale i živým“, a to nejen sbírkami potravin a ošacení pro migranty, ale třeba i vařením polévky pro vojáky, střežící polské hranice v čím dál chladnějším počasí.

„Jsme morálně rozpolceni. Určitě si musíme zachovat lidskost, ale na druhou stranu je stát povinen chránit hranice, které jsou hranicemi Polska i EU,“ vystihuje polské dilema Ewa Kulikowská, starostka města Sokólka, pod jejíž obecní úřad spadá padesátka obcí, včetně Kuźnice a Bohonik. „Velká politika by měla končit diplomacií. Tady všude žijí lidé, kteří chtějí jen klidně žít a nechtějí žádné násilí. A od toho přeci jsou vlády, aby spolu jednaly, aby tu byl klid a mír,“ soudí.