Analytik Andrew se po útoku na Dvojčata měl vrátit do kanceláře. Ale vzepřel se a přežil

Tehdejší analytik investiční banky KBR Andrew Cullen pracoval na 89. patře jižní budovy Světového obchodního střediska. Jedenáctého září dorazil ráno do práce jako každý jiný den. Spolu se zbytkem týmu zrovna pracoval na velké zakázce pro firmu, když do severní budovy vletělo první letadlo.

„Bylo naprosto jasné, že to není mrak. Z 89. patra jste mohli vidět opravdu daleko, až za Sochu svobody a Queens a Brooklyn,“ popsal Cullen. Bylo krásné ráno a obloha bez jediného obláčku, nikdo tak neměl pochyby o původu obrovského mraku kouře, který se valil z vedlejší budovy, zavzpomínal. „Netušili jsme, co se stalo, ale ta síla exploze způsobila, že se naše budova tak nějak otřásla. A jelikož jsem byl na jihovýchodní straně kanceláře, viděl jsem, jak ze strany budovy létají trosky,“ vzpomínal.

„Tu obrovskou explozi jsme slyšeli i cítili,“ vzpomínal při rozhovoru s BBC. „Zvedl jsem se židle a šel na sever. Došel jsem ke stolu Dereka Sworda, mého kolegy z Dundee. Zrovna byl na telefonu se svým bratrem Alanem a snažil se přijít na to, co se stalo,“ dodal.

Místo 78. patra se rozhodl jet do přízemí

Andrew dlouho neváhal. „V tu chvíli jsme se se třemi dalšími kolegy rozhodli odejít z budovy a vydali jsme se ke schodišti. Dostali jsme se na 44. patro, když nám seshora přikázali, abychom se vrátili do svých kanceláří. Nacpali nás do jednoho z nákladních výtahů,“ vyprávěl Cullen.

„Ve výtahu svítilo tlačítko pro 78. patro, ale rozhodli jsme se, že chceme jet dolů. Byl jsem to já, kdo zmáčkl tlačítko přízemí jen několik momentů předtím, než druhé letadlo zasáhlo budovu nad námi,“ dodal. Kdyby se výtah vydal směrem nahoru, jak bylo původně v plánu, nikdo z nich by nepřežil.

Letadlo zasáhlo budovu právě mezi 78. a 84. patrem.

„Byla úžasná a krásná.“ Dceři po 20 letech od 11. září potvrdili, že její matka zemřela

Explozi výtahu přežil náhodou

„V tu chvíli nastal chaos. Spolu s několika kolegy nás něco vymrštilo z výtahu. Doplazil jsem se k rohu schodiště a asi o třicet sekund později se dolů na 43. patro dostal jeden z kolegů. Spolu jsme došli k rozhodnutí, že se z budovy musíme dostat co nejrychleji,“ vzpomínal na tragickou událost.

Tehdy neměl Andrew ani jeho kolegové sebemenší ponětí o tom, co se stalo. Napadlo je jen jediné logické vysvětlení, a to že severní budova po výbuchu spadla a opřela se o tu jejich. Během druhé masivní exploze se do výtahové šachty dostalo tryskové palivo, které způsobilo výbuch výtahu.

„Nejsem si jistý, kolik lidí v tom výtahu přežilo, ale řekli mi, že v ten moment spadl. Měli jsme štěstí, že jsme byli vepředu u dveří,“ konstatoval Andrew. Poté, co se dostali ke schodišti, rychle seběhli do přízemního vestibulu, kde hasiči pomáhali organizovaně evakuovat vyděšené davy. Cullen se spolu s kolegy okamžitě rozeběhl pryč od budovy, dostali se přes nádvoří a přeběhli na opačnou ulici.

Lidé skákali z oken

„Když jsem viděl, co náraz letadel způsobil, a všiml si lidí, kteří skákali z oken, věděl jsem, že se musíme dostat pryč. Utekli jsme se schovat do sportovního centra. Dostali jsme se tam asi deset minut před tím, než spadla i naše budova. Trosky se rozletěly do ulice Wall Street a vymlátily výlohy obchodů včetně klubu Equinox, kde jsme byli my,“ popisoval.

„Měli jsme velké štěstí, že nás nezasáhl žádný šrapnel nebo jiné kusy trosek. Shodilo nás to na zem a zrovna jsme byli za stolem, když se nám to přehnalo nad hlavami,“ vzpomínal Andrew. „Jakmile se usadil prach, doběhli jsme na toalety, namočili ručníky a omotali si je kolem obličeje, abychom se nenadýchali kouře.“

Andrew se svými kolegy následně dorazil k pobřeží řeky East River, kde je podle jeho slov pohltil dav milionu lidí. Věří, že to byl instinkt, který ho z budovy dostal včas. „Když čelíte nějaké hrozbě a nevíte, o co jde, máte dvě možnosti,“ řekl a dodal: „Buď se tomu postavíte, nebo odtamtud okamžitě vypadnete.“

„Jediné, co jsem věděl, bylo, že ta exploze, kterou jsem cítil po nárazu letadla do první budovy, byla extrémně silná, a rozhodně jsem neměl zapotřebí být 500 metrů nad zemí. Smrtelně se děsím výšek, což mi možná ironicky zachránilo život,“ doplnil.

Toxické trosky? 20 let od útoků na Dvojčata mnoho záchranářů trpí demencí. Lékaři nechápou

Sháňka po pozůstalých

Později ten den začal Andrew spolu s ostatními obvolávat další zaměstnance, kteří útok přežili, a začínalo mu být čím dál tím víc jasné, kdo tragicky skončil v hromadě suti. Derek Sword, jeho přítel z Dundee, se kterým se tehdy sblížil během svého prvního dne v nové práci, byl jedním z 2 606 lidí, kteří jedenáctého září přišli o život ve Světovém obchodním centru.

Firma KBR ztratila 67 pracovníků. Pozůstalí zaměstnanci strávili zbytek týdne běháním po nemocnicích ve městě i mimo New York ve snaze zjistit, jestli nepřežil ještě někdo další.

Nyní 51letý Andrew vyučuje dějepis a ekonomii v Jižní Karolíně, během posledních dvaceti let navštívil památeční místo hned několikrát. „Nějak to zvládáte, ale nikdy se přes to nepřenesete,“ řekl novinářům. „Je to proces. Stále to máte v hlavě a sice vám to mohlo změnit život, ale nemělo by vám to zabránit v žití,“ hlesl.

Děsivá událost tehdy Cullena donutila přehodnotit svou situaci. „Donutilo mě to se zamyslet nad tím, jak jsem žil svůj život, a trochu pozměnit svou cestu,“ řekl v rozhovoru, aby pokračoval: „Raději než následovat to, co jsem si myslel, že je moje předurčená cesta, jsem začal dělat věci, které mě zajímaly víc. Možná jsem se choval i trochu víc neuváženě.“

Dvacet let po tragické události zbývá vyšetřovatelům identifikovat ještě 1 108 obětí.