Protest žen: „Nasadíme si i burky, ale chceme do práce a škol.“ Tálibánci na ně vytáhli biče

„Máme právo na vzdělání, práci a bezpečí,“ hlásalo asi padesát žen s cedulemi v rukou. Centrum třetího největšího města Herát patří dlouhodobě k těm svobodnějším oblastem Afghánistánu, i tak mělo ale několik žen nasazenou burku.

Své požadavky jsou ženy ochotny podmínit právě zahalováním. „Jsme připraveny si nasadit burky, když nám to nařídí, ale chceme, aby ženy chodily do školy a do práce,“ řekla agentuře AFP Ferešta Taherí, jedna z demonstrantek.

Tálibán nyní sestavuje vládu, která bude rozhodovat o tom, jak přísně bude vyžadováno právo šaría. Již dříve sliboval, že ve vládě zasednou i ženy, další detaily ale nezveřejnil. A lidé jsou vůči slibům hnutí více než skeptičtí. Včetně účasti žen na vládnutí. „Sledujeme zprávy a nevidíme žádné ženy na tálibánských schůzích a sešlostech,“ konstatovala další demonstrující Mariam Ebramová.

„Mluví o tom, že formují vládu, vůbec ale nemluví o ženské účasti,“ řekla agentuře Basira Taherí, organizátorka pochodu. „Chceme být součástí vlády, žádná vláda nemůže být vytvořena bez žen. Chceme, aby s námi Tálibán konzultoval všechny záležitosti.“ Doplnila, že i přes sliby hnutí o nové mírnější formě vládnutí zůstávají herátské ženy doma kvůli strachu a nejistotě.

Podle Ebramové se ženy, které se vrátily do práce, setkaly s odporem džihádistů. „Některé ženy, jako jsou doktorky a sestry, které se odvážily jít opět do práce, si postěžovaly, že je Tálibán zesměšňoval,“ řekla novinářům. „Tálibánci se na ně nedívají, nemluví s nimi. Jen jim ukazují své naštvané tváře.“

Tálibánci slíbili homosexuálovi hladký odchod ze země: Místo toho ho zbili a znásilnili

Za své minulé vlády v letech 1996 až 2001 Tálibán nedovoloval ženám studovat a pracovat, na veřejnost směly vycházet jen v doprovodu mužského příbuzného a musely chodit v oblečení zahalujícím celé tělo.

K respektování práv žen a dívek v Afghánistánu po jeho ovládnutí radikálním hnutím Tálibán vyzvaly ve společném prohlášení prezidentky a premiérky 11 zemí. Podle slovenské prezidentské kanceláře byla zmíněná výzva připravena z iniciativy hlavy slovenského státu Zuzany Čaputové a islandské premiérky Katrín Jakobsdóttirové.

Chtějí v protestech pokračovat

Podle bývalé afghánské ministryně Negan Nargisové se Afghánistán od poslední tálibánské vlády změnil. „Lidé teď vědí mnohem víc, mají cíle pro Afghánistán a větší očekávání od vlády,“ vysvětlila. Při formování společného názoru občanů podle exministryně významně pomohly sociální sítě, které spojují aktivisty s podobnými názory.

„Afghánský lid společně zvedl hlas na sociálních sítích, mluví o svých problémech a cílech a bude v tom pokračovat,“ dodala Nargisová.

Skupina povstalkyň z Herátu doufá, že jejich činy inspirují ženy po celém Afghánistánu. „Budeme pokračovat v protestech,“ slíbila Basira Taherí. „Začaly jsme v Herátu, ale brzy se to rozšíří do ostatních provincií.“

V Kábulu Tálibán zasáhl

A skutečně. Před prezidentským palácem v Kábulu se v pátek k demonstraci sešlo několik desítek žen s požadavkem, aby hnutí Tálibán ctilo ženská práva a zahrnulo ženy do nové vlády. Podle zpráv na twitteru bojovníci Tálibánu rozehnali protestní akci násilím.

V dokumentu kolujícím na demonstraci aktivistky vyzývaly, aby měly ženy v Afghánistánu nadále plné právo na vzdělání, mohly se podílet na společenském a politickém životě země a byly jim zaručeny svobody, jako například svoboda slova. Protestující zdůraznily, že nechtějí návrat k minulosti. Podle některých zdrojů z twitteru zasáhli členové Tálibánu proti demonstrantkám v Kábulu pažbami pušek a biči.