Středa 20. října 2021
Svátek slaví Vendelín, zítra Brigita
Oblačno 14°C

Proč Tálibán postupuje v Afghánistánu tak rychle? Mohou za to i plané sliby Západu

  • Autor: ČTK - 
    14. 8. 2021
    11:35

    Rychlost, s jakou Tálibán postupuje v Afghánistánu, mnohé překvapila, zatímco regionální metropole afghánských provincií padají do rukou bojovníků této radikální islamistické skupiny jako kostky domina. Postup ozbrojenců jednoznačně nabral spád, zatímco afghánská vláda se snaží udržet u moci, napsal zpravodajský server BBC News.

    Tento týden jedna uniklá zpráva americké rozvědky odhadla, že by Tálibán mohl zaútočit na Kábul během několika týdnů a vláda by mohla padnout do 90 dnů. Jak se tedy mohlo všechno seběhnout tak rychle?

    Spojené státy a jejich spojenci z řad NATO - včetně Velké Británie - strávili většinu posledních 20 let výcvikem a vyzbrojováním afghánských bezpečnostních sil. Bezpočet amerických a britských generálů tvrdilo, že vytvořili silnější a schopnější afghánskou armádu. Tyto přísliby ale dnes vyznívají prázdně.

  • 1.Síla Tálibánu

    Afghánská vláda by stále mohla mít teoreticky navrch, protože má k dispozici větší sílu. Počet příslušníků afghánských bezpečnostních sil dosahuje více než 300.000, tedy alespoň na papíře. To zahrnuje afghánskou armádu, letectvo a policii. Ale ve skutečnosti se země vždy potýkala se snahou splnit kvóty rekrutů.

    Afghánská armáda a policie mají na kontě problematickou historii vysokého počtu obětí, dezercí a korupce, kdy někteří bezskrupulózní velitelé pobírali žold za neexistující vojáky, takzvané „mrtvé duše“.

    Ve své poslední zprávě pro americký Kongres vyjádřil Speciální generální inspektor pro Afghánistán (SIGAR) „vážné obavy z rozkladných následků korupce a pochybné přesnosti údajů o aktuálním počtu ozbrojených sil“.

    Tálibán jako franšíza

    Jack Watling z britského Královského ústavu pro obranné a bezpečnostní studie (RUSI) uvedl, že dokonce ani afghánská armáda si nikdy nebyla jistá, kolik vojáků vlastně má. A navíc podle něj byly neustále problémy s udržením vybavení a morálky. Vojáci byli často posíláni do oblastí, kde nemají žádné kmenové ani rodinné vazby. To je jedním z důvodů, proč mohou být někteří z nich ochotni tak rychle a bez boje opustit svá stanoviště.

    Spočítat sílu Tálibánu je ještě těžší. Podle amerického Střediska pro boj proti terorismu ve West Pointu odhady uvádějí, že jádro Tálibánu tvoří 60.000 bojovníků. Při započítání dalších ozbrojených skupin a stoupenců může tento počet překročit 200.000.

    Doktor Mike Martin, což je paštunsky hovořící bývalý britský vojenský důstojník, který ve své knize An Intimate War (Důvěrná válka) popsal historii konfliktu v provincii Hílmand, varoval před rizikem definování Tálibánu jako jediné monolitické skupiny. Místo toho uvádí: „Tálibán je bližší ke koalici nezávislých držitelů franšízy, kteří jsou volně - a s největší pravděpodobností dočasně - navzájem spojení.“ A dodává, že také afghánská vláda je hnána místními frakčními motivy.

  • 2.Přístup ke zbraním

    I tady by měla mít afghánská vláda výhodu jak z hlediska financování, tak z hlediska zbraní. Dostala miliardy dolarů, aby mohla vojákům zaplatit žold a vybavení - většinou od Spojených států. Ve své zprávě z července 2021 SIGAR uvádí, že na bezpečnost Afghánistánu bylo vynaloženo více než 88 miliard dolarů (téměř 1,9 bilionu Kč). Zpráva ale zlověstně dodává: „Na otázku, zda byly tyto peníze dobře vynaloženy, odpoví výsledek střetů na bojišti.“

    Tam by mělo vládním silám poskytnout kritickou výhodu afghánské vojenské letectvo. Ale to se neustále potýkalo a stále potýká se snahou udržet v provozuschopném stavu svých 211 letadel a zajistit pro ně posádky. Tento problém je čím dál tím akutnější s ohledem na to, že se Tálibán cíleně zaměřuje na piloty. Stejně tak není letectvo schopné splňovat požadavky velitelů pozemních sil.

    Proto se v posledních dnech do bojů zapojilo americké vojenské letectvo, například u města Laškargáh. Není ovšem jasné, jak dlouho ještě budou Spojené státy ochotny podobnou podporu poskytovat.

    Americká výbava jako kořist

    Tálibán se často spoléhá na zisky z obchodu s drogami, ale má také podporu zvenčí - především z Pákistánu. V poslední době Tálibán ukořistil zbraně a vybavení afghánských bezpečnostních sil, z nichž část jim poskytly Spojené státy - včetně vozů Humvee, přístrojů na noční vidění, kulometů, minometů a dělostřelectva.

    Afghánistán byl už předtím zaplaven zbraněmi po sovětské invazi, ale Tálibán dokázal, že se i s primitivnějšími prostředky dokáže bránit mnohem vyspělejším silám. Stačí si vzpomenout na smrtící následky improvizovaných výbušných zařízení (IED) na americké a britské vojáky. To a místní znalost terénu bylo a je jejich výhodou.

  • 3.Soustředění na sever a západ

    Navzdory nesourodé povaze Tálibánu někteří i tak vidí v jejich nejnovějším postupu koordinovaný plán. Bývalý britský velitel brigády a nyní člen Ústavu strategických studií Ben Barry připouští, že územní zisky Tálibánu mohou být oportunistické, ale dodává: „Kdybych měl vytvořit plán kampaně, pak by mi dalo velkou práci přijít s něčím lepším, než je tohle.“

    Poukazuje přitom na to, jak se útoky Tálibánu soustřeďují na sever a západ, ne na jejich tradiční bašty na jihu země. Tálibán také obsadil klíčové hraniční přechody a kontrolní stanoviště, čímž vládu potýkající se s nedostatkem financí připravil o nezbytně potřebné zisky ze cla.

    Afghánská vláda na kolenou

    Tálibán také zintenzivnil cílené vraždy klíčových oficiálních činitelů, bojovníků za lidská práva a novinářů. Pomalu, ale jistě tak vymazává část malých krůčků vpřed, které země získala za posledních 20 let.

    Pokud jde o strategii afghánské vlády - tu je mnohem těžší definovat. Sliby, že znovu obsadí všechny části území, které dobyl Tálibán, znějí čím dál tím víc hluše. Zdá se také, že Tálibán vítězí v propagandistické válce. Úspěchy na bitevním poli podle Barryho posílily morálku Tálibánu a dodaly mu pocit jednoty. Naopak afghánská vláda je na kolenou, hašteří se a odvolává generály.

  • 4.Jak tohle všechno skončí?

    Situace rozhodně pro afghánskou vládu vypadá neradostně. Jack Watling ale míní, že i když vše vypadá pro afghánskou armádu čím dál tím pesimističtěji, „situaci by stále ještě mohla zachránit politika“. Pokud se vládě podaří získat na svou stranu kmenové vůdce, stále ještě má šanci dostat se z patové situace.

    Tento názor sdílí i Mike Martin, který poukazuje na návrat bývalého vůdce jedné z ozbrojených frakcí Abdar Rašída Dóstuma do Mazáre Šarífu. To je podle něj významný moment, protože Dóstum už začal vyjednávat.

    Je možné, že do konce roku vydrží patová situace

    Letní období bojů už brzy skončí a přijde afghánská zima, během níž jsou přesuny pozemních sil náročnější. Je stále ještě možné, že do konce roku v Afghánistánu vydrží patová situace, kdy se vláda bude držet v Kábulu a několika větších městech. Pokud se Tálibán roztříští, mohla by se dokonce karta obrátit.

    Ale v tuto chvíli se zdá, že snaha USA a NATO - přinést do Afghánistánu mír, bezpečí a stabilitu - byla stejně marná jako tentýž pokus Sovětského svazu před nimi.

sakajeva ( 14. srpna 2021 16:36 )

Nějak nechápu proč se všichni diví, že Tálibán to tak rychle zabírá. Mnozí o tom přece mluvili předem. Američané už by se konečně měli poučit, že v cizí zemi nejde zvítězit. Vždycky v dějinách dobyvačné armády buď asimilovaly s původním obyvatelstvem, nebo musely nakonec utéct. Američané už utekli z Koreje, Vietnamu, Iráku a teď z Afghánistánu. A nepoučí se a nepoučí, zase někam vlezou. A vždycky když utíkají sebou přitáhnou přisluhovače, kteří jsou pro ostatní obyvatele okupované země obyčejnými kolaboranty.

frantacizek ( 14. srpna 2021 15:00 )

a právě proto USA dělají dobře, že opouští Afghanistán, pač ta pomoc se vyčerpala.. Pokud ty lidi nejde změnit, pak tu správu území stejně nezvládnou, jednou to předání moci stejně muselo přijít.

verka1 ( 14. srpna 2021 13:22 )

Hlavně, aby to nepřišlo do Evropy, když se to rychle šíří.

sorguf ( 14. srpna 2021 12:55 )

Terorismus nevznikl jen tak od sebe. Všechno má svůj důvod. Pokud se někdo montuje do cizích zemí, tak je to třeba odpověď

sorguf ( 14. srpna 2021 12:53 )

Co když tom mají prsty Amíci. Jen tak rychlo neodešli, zda vůbec odešli všichni. nevěřím jim.

Zobrazit celou diskusi
Další videa