Krvavý střet se blíží: Stovky hrdlořezů Tálibánu míří ztrestat vzdorující údolí

Údolí Pandžšír v pohoří Hindúkuš, asi tři hodiny autem severně od Kábulu, bylo po dekády baštou odboje. Doteď reznoucí vraky tanků v krajině připomínají boje proti sovětské invazi v 80. letech i proti Tálibánu v dalším desetiletí. V obou případech byl důležitou figurou pandžšírský vojevůdce Ahmad Šáh Masúd.

Proti Rusům velel partyzánům, roku 1992 se „Pandžšírský lev“ podílel na svržení prosovětské vlády v Kábulu. Pak se stal ministrem obrany a vedl vládní síly proti milicím. Po ovládnutí země Tálibánem se postavil do čela Severní aliance, jež radikálům po celou dobu jejich vlády vzdorovala – a které nakonec západní spojenci roku 2001 pomohli zase dobýt Kábul.

U toho už ale Masúd nebyl, 9. září 2001 jej zavraždili dva sebevražední atentátníci vydávající se za novináře, kteří ho usilovně žádali o rozhovor. Snad je poslal šéf Al-Káidy Usáma bin Ládin, aby si zavázal Táliby před monstrózními útoky na USA o dva dny později.

Na odkaz věhlasného vojevůdce se teď odvolává jeho syn Ahmad Masúd (32), který vyzývá k odboji proti Tálibánu a žádá o pomoc lidi v Afghánistánu i po celém světě. „Se svými druhy ve zbrani dáme svou krev, se všemi svobodnými Afghánci, kteří odmítají porobu a na něž apeluji, aby se k nám přidali v naší baště Pandžšíru, jež je poslední svobodnou oblastí naší trýzněné země,“ napsal v dopise zaslaném francouzskému magazínu La règle du jeu.

A dnešek přirovnal k situaci v Evropě roku 1940, kdy nacisté porazili Francii: „Duch kolaborace s Tálibánem se šíří mezi poraženými, kteří tuto válku prohráli vlastní vinou. Dnes myslím na to, co řekl generál de Gaulle, když se jeho armáda obrátila na útěk – že Francie prohrála bitvu, ale ne válku. My Afghánci jsme bitvu neprohráli, protože Kábul nebojoval.“

Právě ve Francii hledá zastání, v březnu jej tam přijala řada politiků včetně prezidenta Emmanuela Macrona, když v Paříži odhalovali památník Ahmada Šáha Masúda a přejmenovávali po něm ulici.

Právo šaría: Sekání rukou a domácí vězení pro ženy. Tálibán slibuje „mírnější“ výklad

Mladý vojevůdce studoval v Anglii na Královské vojenské akademii Sandhurst a na londýnských univerzitách. „Druhý odboj“, vlastně milici, jakých je v Afghánistánu nemálo, budoval od roku 2019, když nesouhlasil se směrováním země.

„Máme zásoby munice a zbraní, které jsme trpělivě shromažďovali od časů mého otce, neboť jsme věděli, že tento den může nastat,“ napsal teď pro Washington Post.

„Chtějí se bránit, chtějí bojovat, chtějí vzdorovat jakémukoli totalitnímu režimu,“ uvedl Masúd s odkazem na své podporovatele.

Nový prezident Afghánistánu

V Pandžšíru se rovněž narodil a také učil bojovat Amrulláh Sálih (48), jenž se v Masúdových službách v Severní alianci vypracoval na vysokého diplomata, na starosti měl styky s nevládními organizacemi i tajnými službami. Od roku 2004 byl šéfem afghánských tajných služeb, později ministrem vnitra a od února 2020 viceprezidentem. Po útěku svého šéfa Ašrafa Ghaního se podle ústavy prohlásil přechodnou hlavou státu, jak píše deník Guardian.

„Kontaktuji všechny představitele, abych získal jejich podporu a souhlas,“ tweetoval Sálih. „Přidejte se k odboji.“

Na své straně má mj. dřívějšího šéfa policie, nyní afghánského velvyslance v sousedním Tádžikistánu, generálporučíka Záhira Aghbara. Na ambasádě už vyvěsil Sálihův prezidentský portrét.

„Nemůžu říci, že Tálibán vyhrál válku. Ne, to se jen dr. Ašraf Ghaní vzdal moci po zrádných jednáních s Tálibánem,“ řekl Aghbar agentuře Reuters. „Pandžšír bude vzdorovat komukoli, kdo chce zotročovat lidi.“

Afghánistán je etnicky pestrá země. Pandžšír obývají zejména Tádžikové hovořící persky, a ti zrovna necítí lásku vůči Paštunům, kteří představují většinu Tálibánu.

K Masúdovi a Sálihovi se také přidal další Masúdův veterán a Tádžik z Pandžšíru, generál Bismilláh Chán Mohammadí – v minulých týdnech (i letech) ministr obrany a velitel generálního štábu. Podle nepotvrzených informací agentury Reuters se do údolí stáhli někteří příslušníci speciálních jednotek vycvičených (a vychvalovaných) Spojenými státy. „Dorazil jsem do Pandžšíru, mám radost, že tu vidím spoustu skvělých velitelů,“ tweetoval údajný příslušník komanda Sarfaraz, který se prý s celým týmem dohodl přidat k odboji pod přechodným prezidentem. „Jsou nás tisíce a máme i místní lidi,“ odpověděl americkému serveru Politico. 

Tálibán zatím horskou provincii nechává být. Dobývala by se obtížně, zároveň její obyvatelé nebudou mít snadné zásobování.

„Ministr sám sekal zlodějům ruce.“ Reportér popsal děsivou krutovládu Tálibánu

Hra o vládu?

Je možné, že ani k bojům nedojde. „Současní vůdci historicky protitálibánské Severní aliance, kteří se ukryli a slibují bojovat, možná vedle plánování partyzánské kampaně také hrají o účast na nové vládě,“ spekuluje Guardian.

Představitelé Tálibánu nyní hovoří o úmyslu vytvořit širší, inkluzivní vládu reprezentující různé tábory, regiony a skupiny. A velvyslanec Aghbar si to dokáže představit, „pokud nechají ostatní žít v pokoji“.