Video se připravuje ...
Do Egypta bez karantény? Papež zmínil nefér restrikce a všechny neznámé u covid pasů.
Ranní ptáče versus sova: Studie odhalila, který spánkový režim ochrání před depresí
Lidé se většinou dělí na dva typy: Ranní ptáčata, která ráno vyskočí z postele s přemírou energie a připravena na všechno, co jim den postaví do cesty. A noční sovy, které se jen s námahou „hrabou“ z postele před desátou dopoledne, naopak ožívají s příchodem večera a v noci podávají ty nejlepší výkony. Třikrát hurá pro ranní ptáčata, jejich spánkový režim nebo cirkadiánní rytmus jsou v souladu s klasickou pracovní dobou od 8:00 do 16:00. Navíc britští vědci uvádějí, že noční sovy mají větší sklony k depresím, informovala stanice CNN.
Výzkum vznikl na základě údajů z biobanky UK Biobank Study, ve které se nacházejí genetické a zdravotní informace o více než půlmilionu Britů, a jeho závěry byly tento týden zveřejněny v odborném časopisu Molecular Psychiatry. Experti pracovali s daty od více než 85 tisíc respondentů, jež byla sebrána pomocí monitorovacích náramků.
Noční sovy si stěžují na depresi
Vědci sledovali vztah nálad a spánkového režimu a zjistili, že lidé s vychýleným rytmem, tedy noční sovy, častěji hlásili deprese i úzkosti a jen málokdy se cítili „celkově v pořádku“. „Zdravotní problémy vztahující se k nočním sovám jsou nejpravděpodobněji spojeny s tím, že jsou tito lidé nuceni žít ve světě ranních ptáčat, což narušuje jejich cirkadiánní rytmus,“ komentovala spánková odbornice a neuroložka Kristen Knutsonová. Specialistka se však na studii nepodílela.
„Vzpírání se našim vnitřním hodinám je spojeno s vysokou mírou deprese, čím více je biorytmus vychýlený, tím horší je deprese,“ píše ve studii její autorka Jessica Tyrrellová z lékařské fakulty Univerzity v Exeteru. Knutsonová poukázala na to, že předešlé výzkumy, na kterých spolupracovala, identifikovaly vztah mezi depresí a spánkovým cyklem. „Nicméně nejsilnější důkazy pocházely od lidí s několikasměnným zaměstnáním,“ poznamenala Tyrrellová.
Studie na druhou stranu dokázala, že u ranních ptáčat se méně často objevují potíže. „Pokud jste ranní ptáče, je méně pravděpodobné, že budete mít depresi,“ shrnula závěry Tyrrellová. Dodala také, že osoby s klasickým a pravidelným spánkovým režimem rovněž po ránu netrpí „společenským jet lagem“.
Co se stane, když si člověk přispí
„Společenský jet lag“ nastane, když lidé o víkendu ponocují a následně vstávají později, než jsou zvyklí přes pracovní týden. Termín si spánkoví specialisté a neurologové vypůjčili z turismu, kdy jet lagem trpí lidé, kteří cestují přes několik časových pásem, čímž si rozhodí spánkový režim. „V našem případě jde o narušení individuálního biologického rytmu, který je určován sociálními omezeními a tím, co od člověka společnost očekává a vyžaduje,“ vysvětlila Tyrrellová.
Knutsonová se domnívá, že ranní ptáčata jsou na tom lépe také díky tomu, že jsou déle na denním světle a slunci, a připomněla, že denní a sluneční světlo jsou součástí některých z léčeb deprese. Obě odbornice upozornily na to, že spánek a cirkadiánní rytmus, předně jeho narušení, je nutné dál důkladně zkoumat.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.