14°C
„Diktátorské“ čistky v Pentagonu: Trump vyhazuje své lidi, bojí se i šéfové FBI a CIA
Po pondělním vyhazovu ministra obrany Marka Espera Trumpova vláda odstraňuje další čelní představitele Pentagonu a nahrazuje je loajálními lidmi, na ministerstvu to vyvolává znepokojení, píše CNN. A podobné riziko může hrozit i v FBI a CIA, jejichž šéfové se Donaldu Trumpovi znelíbili.
Smršť změn Pentagon (ministerstvo obrany) ohlásil den poté, co prezident Donald Trump na twitteru oznámil, že vyhodil ministra obrany Marka Espera a úřadujícím ministrem se okamžitě stává Christopher Miller, ředitel Národního protiteroristického centra. Představitele ministerstva zprávy znepokojují, obávají se, co přijde dál.
Od pondělka už včetně ministra skončili čtyři z nejvýše postavených civilistů v Pentagonu. „Dnes podali rezignaci úřadující politický náměstek James Anderson, náměstek pro zpravodajskou činnost Joseph Kernan a šéfka štábu ministra obrany Jen Stewartová,“ informovala úterní tisková zpráva Pentagonu. Je možné, že k tomu byli dotlačeni. Nahrazují je lidé vnímaní jako loajální Trumpovi.
V čele Pentagonu teď je jen úřadující ministr, úřadující jsou i čtyři ze sedmi náměstků. Není jisté, zda je v následujících týdnech ještě Senát do funkcí potvrdí. Proto tam roste pocit chaosu i obavy o národní bezpečnost, způsobí-li změny ve vedení problémy při předání moci novému prezidentu Joeu Bidenovi. „Ač se vrcholní představitelé potýkali s nepředvídatelným Trumpovým rozhodováním, co se chopil úřadu, od voleb nejistota vytrvale stoupá,“ píše CNN. „Děsivé,“ komentoval pro stanici situaci zdroj z Pentagonu. „Jsou to kroky hodné diktátora.“
Podle zdrojů CNN ministr Esper počítal s odchodem už týdny před volbami. Ostatně se s prezidentem neshodl na množství důležitých otázek. Esper například odmítal okamžité stažení amerických vojáků z Afghánistánu, aniž by se situace s Tálibánem usadila. Také Trumpa odrazoval od nasazení vojáků proti protestům a nepokojům po policejní vraždě černocha George Floyda.
A na rozdíl třeba od ministrů spravedlnosti či zahraničí odmítal svůj úřad (a ozbrojené síly) Trumpově předvolební kampani. Přitom ho samozřejmě do čela Pentagonu dosadil právě Trump, a to docela nedávno, loni v létě. Jeho předchůdce James Mattis rezignoval v prosinci 2018, když Donald Trump přes jeho naléhání nařídil stáhnout vojska ze Sýrie a nechat kurdské spojence napospas turecké invazi.
Skokan roku
Ministra Espera nahradil Christopher Miller. V Afghánistánu a Iráku velel zvláštním jednotkám, v hodnosti plukovníka armádu opustil a přešel k soukromému sektoru. Roku 2018 se stal Trumpovým poradcem pro terorismus, letos na chvíli přešel do funkce podnáměstka (assistant secretary) ministra obrany, v srpnu se stal ředitel Národního protiteroristického centra pod ředitelem národního zpravodajství (tajných služeb).
Úřadujícím náměstkem (undersecretary) pro politické záležitosti se stal vysloužilý brigádní generál Anthony Tata. Trump ho do této funkce chtěl jmenovat už v létě, ale odmítli jej senátoři z obou stran. I jeho předchůdce Anderson byl jen úřadující, a to od února, kdy Trump vyhodil Johna Rooda kvůli řadě neshod. „Odcházím, věda, že tým vytrvá, ať už před ním leží cokoli,“ loučil se Anderson s podřízenými. „Zůstaňte soustředěni na úkol, nepolitičtí, nikdy nezapomínejte na svou přísahu.“
Jeho nástupce Tata nechvalně proslul divokými tvrzeními a konspiračními teoriemi: že je Barack Obama muslim a teroristický vůdce nebo že se vysloužilý ředitel CIA John Brennan pokoušel zavraždit prezidenta Trumpa. Šifrovanou zprávou agentům prý byl citát císaře Cicerona, který Brennan pověsil na twitter. „Brennan zná špionské řemeslo,“ argumentoval tehdy Tata. „Cicero byl zavražděn z politických důvodů.“
A jde tu i o jaderné zbraně. Už v pátek musela podat rezignaci Lisa Gordon-Hagertyová, šéfka Národního úřadu pro jadernou bezpečnost. Ten dohlíží na bezpečnost atomových bomb; spadá pod ministra energetiky, jenž ji k odchodu dotlačil.
Křeslo se kýve i pod Ginou Haspelovou, šéfkou CIA (Ústřední zpravodajské služby). Rozvědku nevede ani dva roky, tehdejší náměstkyně povýšila na jaře 2018, když se dosavadní ředitel Mike Pompeo stal ministrem zahraničí. Trumpovi nevyhověla, když chtěl odtajnit dokumenty o ruském vměšování od amerických voleb či o údajném spiknutí byrokratů proti Trumpovi. Šéfka rozvědky argumentovala, že by zveřejněním byly ohroženy metody a zdroje jejích agentů. „To je ten problém s Trumpem,“ řekl CNN John Sipher, někdejší čelní činitel CIA. „Je to jako mafie, abyste přežili, musíte mít spoluvinu.“
Na šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christophera Wraye Donald Trump nadával už dlouho před volbami. Naposledy v září, když Wray vypovídal v Kongresu, že jeho policisté nenašli žádné důkazy podvodů s korespondenčními volebními lístky.
Po volbách náhle končí i další činitelé a jistě budou ještě přibývat. Většina z nich by přitom s největší pravděpodobností stejně skončila, sotva se Joe Biden ujme 20. ledna úřadu.
„Není jasné, zda jsou vyhazovy a rezignace součástí strategie využít vládní moci v posledních týdnech Trumpova prezidentování, nebo prostě jen případy, kdy jsou odejiti či sami končí lidé Trumpovi nedostatečně loajální,“ píše CNN. Prezident nejspíš čistky odložil, až bude po volbách, aby před nimi jeho vláda nepůsobila oslabeně či chaoticky.
Strategické norování
Někteří Trumpovi lidé také přecházejí z politických do úředních funkcí, odkud bude pro Bidenovu administrativu obtížnější je vyhodit. Říká se tomu „norování“ a podle zdrojů CNN je nyní patrné víc než dřív.
Trump své první volby vyhrál i tím, že se svým voličům dokázal prezentovat jako outsider a ne politik – a do politiků i úředníků se rád strefuje nadále, byť je i sám jmenoval, uzavírá CNN.
