Trump, Biden a rozdělený národ. O čem všem rozhodnou volby prezidenta USA?
Národ v krizi čelí v těchto volbách kritickému momentu historie. Prezidentští kandidáti vždycky přehánějí, kterak jsou dané volby ty nejdůležitější v našich životech. Tentokrát to může být pravda, píše CNN. Jak volby prezidenta USA změní svět?
Už tak docela rozdělený národ volí mezi prezidentem Donaldem Trumpem a bývalým viceprezidentem Joem Bidenem, znepokojující politické zlomy ještě zvýrazňuje nejhorší zdravotní krize za poslední století. Země také v jejím důsledku čelí hospodářskému propadu, který stál miliony Američanů práci, a stále neutuchá napětí kolem rasových otázek a policejní brutality vůči menšinám. Volby ukážou, zda je Trumpův šokující, nezkrocený styl vládnutí historickou výjimkou, nebo může trvaleji přeměnit Ameriku i celý svět.
Vítězství demokratického kandidáta Bidena by ukončilo konstantní chaos ve vládním personálu, rozhodování podle pouhých dojmů či vnitřních hlasů i neutuchající útoky na pravdu, vědu, fakta a důkazy ve všech sférách amerického života. Biden podle zpravodaje CNN pro Bílý dům Stephena Collinsona slibuje návrat prezidenta, který by se snažil sjednocovat zemi, přinést novou naději a obnovit Bílému domu empatii.
Naopak Trump dal jasně najevo, že v případě znovuzvolení rozpoutá ještě sytější nacionalistickou ideologii. Snad nebude ani možné ho zastavit v jeho úsilí zrekvírovat americké politické instituce pro své vlastní cíle a rozmary.
„Utvrzený vítězstvím by prezident zřejmě ještě zesílil ve svých taženích proti ‚elitám‘ a svém varování, že bílou Ameriku hrozí převálcovat měnící se demografie. Pravděpodobně bude ještě oddanější svým loajálním zastáncům, kteří ve výzvách po uvěznění jeho odpůrců a obvinění doktorů z umírání na covid-19 vidí ztělesnění bouracího stroje, který v roce 2016 poslali do Washingtonu zlikvidovat politický establishment,“ píše Collinson.
„Před čtyřmi lety jsme měli ohromně, ohromně vzrušující dobu, ale tahle je ještě víc vzrušující, a upřímně řečeno – nikdy jsem si nemyslel, že to budu říkat – teď jsou volby ještě důležitější,“ pronesl Trump. „Jde tu o historii naší země, je to hodně, hodně velký okamžik,“ dodal.
Trump u moci, epidemiologův konec?
Bezprostředně by se Trumpova výhra zřejmě projevila v přístupu ke koronavirové krizi, kterou se Bílý dům už takřka přestal snažit zadržovat. Odcizení mezi prezidentem a vrcholovým vládním epidemiologem Anthonym Faucim se jeví nezvratitelné. Trumpův oblíbený poradce dr. Scott Atlas (spolu s dalšími včetně Fauciho slouží, od srpna, v koronavirovém štábu Bílého domu) prosazuje politiku kolektivní imunity; ta by ovšem stála další statisíce životů, říkají experti. K těm Atlas nepatří, jeho specializací je nervová radiologie. I když Trump volby prohraje, čeká Ameriku temná zima, než se Biden 20. ledna ujme vlády. Těžko si představit, že by prezident najednou po volbách otočil a jal se zavádět opatření proti epidemii, jejíž hrozbu neustále zlehčuje.
Trumpovo vítězství bude mít vážný dopad na zdravotní pojištění milionů Američanů; od začátku slibuje zrušit reformu svého předchůdce Baracka Obamy a dosud nepředstavil, co tzv. Obamacare nahradí. Příští týden se to bude projednávat na Nejvyšším soudu.
Konec světového policajta
Třebaže prezident tvrdí, že po celém světě obnovil respekt vůči Americe (například zprostředkoval normalizaci diplomatických vztahů mezi Izraelem a několika arabskými státy), jeho vůdcovství rozhodně celý svět nepřijímá.
„Nikdy se nečekalo, že by Spojené státy vydržely tak dlouho v pozici světového lídra,“ argumentuje ovšem Angela Dewanová z londýnské pobočky CNN International. „Po víc než sedm dekád USA podepíraly ‚řád založený na pravidlech‘, vystupovaly jako světová policie a globální obránce morálky, ať se to spojencům i sokům líbí, nebo ne. To už neplatí,“ dodává.
Donald Trump za čtyři roky zpochybnil ducha spolupráce, který vydržel od druhé světové války, jako nikdo před ním. Zrušil americké financování či přímo členství v mezinárodních institucích a dohodách. Naopak jeho nadbíhání siláckým vůdcům umožnilo autokratům využít těchto mimořádných časů, aby ve svých zemích omezili demokratické svobody.
Jenže globální politika se nezhroutila. Tyrani jsou možná povzbuzeni, ale nejsou na světové scéně bez opozice. A staří spojenci USA nevpadli do náruče Číně, jak se báli mnozí politologové. Místo toho se svět nové situaci přizpůsobuje, upravuje stávající dohody a instituce. A většina zemí bere Čínu zároveň jako přítele i soka.
Takové změny už dlouho visely ve vzduchu. Většina expertů na mezinárodní vztahy se shoduje, že každý monopol musí jednou skončit a dřív nebo později vyrostou jiné mocnosti. Třicet let, od pádu železné opony a konce studené války, neměla Amerika protiváhu. Ale dlouho byly známky, že (nejen) Američany tato situace unavuje.
Německá pomoc
Například Německo se prezentuje jako světový lídr ve zdravotnictví. Ještě před pandemií kancléřka Angela Merkelová prosazovala globální zdraví do priorit skupiny dvaceti nejsilnějších ekonomik G20. Berlín přidal finance na lékařský výzkum, začátkem pandemie dokonce zvládalo léčit pacienty s covid-19 z okolních zemí. Když se pokoušely prosadit reformu Světové zdravotnické organizace USA – navzdory rozhodnutí organizaci opustit – Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron přišli s alternativním plánem.
Německo též slíbilo navýšit svůj letošní příspěvek do WHO z 300 na 500 milionů eur (13,6 miliardy Kč), aby pomohlo zalátat díru po výpadku příspěvku amerického, tradičně toho největšího. Británie oznámila, že v příštích čtyřech letech dá WHO o 30 % víc, čímž by se s odchodem USA stala největším donorem. Zvýšit příspěvek slíbila Čína, Francie i menší země, například Finsko a Irsko.
Při projevu k začátku německého předsednictví v Radě Evropské unie (1. 7. až 31. 12. 2020) Merkelová slíbila nabízet světu stabilitu a nést odpovědnost za globální mír a bezpečnost. „Evropská unie sama je projektem mezi jednotlivými státy a ze své podstaty zastáncem multilaterální spolupráce a pravidel. O to víc to platí v krizi,“ pronesla kancléřka, přičemž uznala, že spolupráce s Amerikou je aktuálně poněkud obtížná. „Platí to o klimatické politice, obchodní politice a nyní i v přístupu k mezinárodním organizacím bojujícím proti pandemii covid-19.“
I Macron se snaží zaujmout pozici nového lídra demokratického světa, zejména pokud Spojené státy chybí: konfrontoval ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně zhoršování práv sexuálních menšin či zapojení jeho země do syrské občanské války nebo saúdského vládce Mohammeda bin Salmána ve věci vraždy jeho renomovaného kritika Džamála Chášukdžího.
A nehledě na brexit a proklamované speciální americko-britské vztahy i Londýn někdy vystupuje společně s Paříží a Berlínem v opozici vůči Washingtonu, například v otázce mezinárodní dohody s Íránem o jeho jaderném programu – zatímco Trump dohodu pohřbil a sankce na Teherán obnovil, evropské trio „E3“ dál s Íránci vyjednává.
Video „Nejhorší v dějinách,“ říká expert o Trumpovi a zmínil psychiatra. Prezidentem prý bude Biden
Video se připravuje ...
Podle některých expertů je jediným skutečným aspirantem na světovou dominanci Čína a je nevyhnutelný návrat bipolárního světa jako za studené války: a ostatní země si budou muset vybrat, na kterou stranu se přidají. „Prezident Si Ťin-pching má touhu být vnímán jako světový vůdce, ovšem taková role vyžaduje se do jisté míry přizpůsobit pravidlům,“ mírní trochu obavy Angela Dewanová a připomíná, že Čína například aktivně propaguje obnovitelné zdroje a může k nim vést i další státy.
„Hovořit o pólech je přežitek z jiné éry. Myslím, že přijdou širší konstelace moci a zájmů odvislých od konkrétních problematik,“ argumentuje Shaun Breslin, profesor politologie z Warwické univerzity.
Daleko větší šanci na zvolení má každopádně Joe Biden, jenž slibuje vrátit Americe slušnost, mezinárodní otevřenost, „duši“… a vrátit Ameriku do WHO i Pařížských dohod o klimatu. Dokáže ale zvrátit všechny Trumpovy kroky?
Toho zajímá jenom golf na Floridě . A teď bude zase natáčet nové díly APPRENTICE. Ten má celou politiku na háku!