Státní převrat v Mali: Prezident po vzpouře vojáků rezignoval. V zemi působí i Češi

„Chtěl bych Vám v tuto chvíli oznámit (...) moje rozhodnutí vzdát se mých funkcí, všech mých funkcí, od nynějšího okamžiku,“ řekl Keita v krátkém vysílání s rouškou na ústech, kterou nosí vzhledem k pandemii covidu-19. „Nechci, aby byla kvůli mému setrvání u moci prolita žádná krev,“ dodal.

Keitu zajali v úterý vojáci v jeho prezidentském sídle. Vzpoura vznikla na vojenské základně Kati nedaleko hlavního města Bamako, které nyní povstalci v podstatě ovládají.

Kolegové českých vojáků zneškodnili 33 teroristů. Islamisté terorizovali Mali

„Můžeme vám říct, že prezident a premiér jsou v našich rukou. Zadrželi jsme je v (prezidentově) domě,“ uvedl v úterý malijský vojenský zdroj, který nechtěl být jmenován. Oba politiky odvezl obrněný vůz do města Kati, kde leží vojenská základna a kde vojenská vzpoura propukla.

Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení generálního štábu české armády řekla, že čeští vojáci jsou v pořádku.

Kritika zní z EU, OSN i od Macrona

Zadržení představitelů států odsoudila Evropská unie. Generální tajemník OSN António Guterres ještě v úterý večer vyzval vojáky k okamžitému propuštění obou politiků. Situací se má ve středu na mimořádném zasedání zabývat Rada bezpečnosti světové organizace.

„Evropská unie odsuzuje pokus o převrat v Mali a odmítá jakékoliv protiústavní změny. Tohle v žádném případě nesmí být reakce na hlubokou společensko-politickou krizi, která Mali v posledních měsících zasáhla,“ uvedl šéf unijní diplomacie Joseph Borrell.

Čeští vojáci na misi v africkém Mali | mise.army.cz, Ministerstvo obrany, Jaroslav Zoubek

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který v úterý o situaci v Mali hovořil s představiteli Nigérie, Pobřeží Slonoviny a Senegalu, tyto státy podpořil ve snaze o zprostředkování rozhovorů s oběma stranami konfliktu. Francie podle prezidentské kanceláře situaci monitoruje a odsuzuje jakékoli pokusy o převrat.

Zprávy o zadržení hlavy státu přivedly do ulic Bamaka stovky demonstrantů, kteří vyjádřili podporu vzbouřencům. Vládu kritizují za korupci, špatné řešení ekonomické situace země i za neschopnost zvládnout islámské radikály. Podle agentury AP zapálili protestující dům, který patří malijskému ministrovi spravedlnosti.

Země už jeden převrat zažila

Ve snaze ukončit politickou krizi v Mali se do země minulý měsíc vydalo pět afrických prezidentů, kteří prosazovali vytvoření vlády národní jednoty. Protestní hnutí s konzervativním duchovním v čele ale návrh odmítlo.

Dnešní události podle agentury AP připomínají vzpouru z března 2012, která vypukla rovněž v Kati a přerostla ve vojenský převrat, jenž svrhl vládu prezidenta Amadoua Toumaniho Tourého.

Několik týdnů po tehdejším převratu se Touré vzdal moci výměnou za zrušení mezinárodních sankcí a předal vedení přechodné vládě v čele s tehdejším šéfem parlamentu. V následujících volbách byl pak jasnou převahou hlasů zvolen do čela země nynější prezident Keita. Jeho znovuzvolení v roce 2018 ale provázely podle opozice nesrovnalosti.

Zeman volal Čechům na misích. Metnar vojáky potěší vrtulníky za 14,6 miliardy

Nejnovější protivládní protesty v Mali vypukly po jarních parlamentních volbách, v nichž zvítězila Keitova strana a které opozice rovněž zpochybnila. Ve snaze uklidnit situaci prezident v červenci rozpustil ústavní soud, což požadovala opozice, a premiér Boubou Cissé posléze nabídl opozičnímu hnutí M5-RPF účast ve vládě národní jednoty.