Dohoda v nedohlednu: Lídři „porcovali medvěda“ celou noc, Merkelová připustila blamáž

Lídři unijních zemí se zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů. Zatímco Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko navrhly zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích, Itálie a Španělsko jako největší příjemci peněz se snažily omezování co nejvíce zmírnit.

Začátek nedělního společného jednání byl naplánován na poledne, nakonec se jednání protáhlo až do pondělního rána. 

„Je tu spousta dobré vůle, ale také mnoho stanovisek. Budu se velmi snažit, ale je možné, že se k výsledku nedobereme,“ upozornila už v neděli šéfka německé vlády.

Summit EU v Bruselu, který je věnovaný víceletému rozpočtu a fondu obnovy (17. 7. 2020) | Reuters

Belgický politik se šéfy států a vlád snaží přivést ke shodě na několika zásadních sporných tématech. Patří mezi ně poměr mezi přímými platbami a úvěry ve fondu obnovy, jehož objem činí bezprecedentních 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč). Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko za podpory Finska tlačí v obavě z velkého společného zadlužení na co nejmenší zastoupení grantů, zatímco Itálie a Španělsko jako výrazně největší příjemci peněz z fondu přímé platby hájí.

Michel už v sobotu přesunul 50 miliard eur z grantů do půjček, čímž upravil jejich poměr na 450 miliard ve prospěch grantů ku 300 miliardám eur ve prospěch úvěrů. Zmíněné fiskálně konzervativní země však požadují další výrazné škrty. Lídři dvou největších ekonomik Německa a Francie, kteří usilují o co nejrychlejší schválení návrhu s ohledem na akutní hospodářskou krizi, jsou podle některých diplomatických zdrojů ochotni přistoupit na další mírné snížení balíku grantů, nikoli však na rázné škrty přes 100 miliard eur, o kterých mluvilo Nizozemsko a spol.

Babiš pózoval s letuškou a varoval kvůli bilionům. Pak zahodil roušku, v Bruselu se diví

Nizozemský premiér Mark Rutte navíc trvá na co nejpřísnější kontrole toho, jak budou země čerpající z fondu plnit stanovené reformy. I v tomto bodě učinil Michel v sobotu vstřícný krok, Rutte však nedal najevo, že by jej návrh uspokojil.

Debata se povede také o podmíněnost čerpání z fondu dodržováním principů vlády práva. Zatímco západoevropské země trvají na tom, aby byla co nejpřísnější, Maďarsko s Polskem ji chtějí vypustit. Unijní orgány vedou s těmito dvěma státy řízení kvůli porušování evropských hodnot a maďarský premiér Viktor Orbán předložil v sobotu návrh, který vládu práva vůbec nezmiňuje. V neděli novinářům řekl, že principiálně proti spojení není, musí však být zajištěno „novým právně závazným nástrojem“, jehož nalezení bude podle něj trvat dlouho.

Andrej Babiš (ANO) na palubě vládního speciálu se sličnou letuškou při cestě do Bruselu na summit EU (16. 7. 2020) | Facebook A. Babiše

Polský premiér Mateusz Morawiecki v neděli rovněž kategoricky odmítl, že by mohl podpořit současný návrh, při němž by kvalifikovaná většina členských zemí mohla rozhodnout o odstřižení některého státu od finančních zdrojů. „Je to nástroj silnějších zemí, které jím mohou začít vydírat jiné státy,“ řekl novinářům při příchodu na jednání tento konzervativní politik. Dodal, že Polsko nesouhlasí ani se spojováním investic s dosažením takzvané klimatické neutrality, k níž se země jako jediná z unijních států dosud nezavázala.

Politici jsou zatím opatrní v odhadech, zda by mohl nedělní den přinést dohodu, vesměs se však shodují, že sobotní jednání byla krokem správným směrem. Pokud by se ke shodě nepodařilo dospět, sešli by se lídři patrně do konce července ještě jednou.