Mladá žena žije se stoletými játry. Lékaři popisují, jak je to možné
19leté dívce z Turecka před několika lety transplantovali játra 93leté ženy. Orgán se dokázal bez problémů adaptovat na nové, mladší tělo a žena dnes vede normální život. Je to možné proto, že některé orgány stárnou rychleji a jiné zase mohou svého „nositele“ i přežít. Potvrzují to i nové výzkumy.
Zoufalou situaci popisuje BBC. 19letá dívka z Turecka trpěla na onemocnění jater a potřebovala podstoupit transplantaci, aby se její stav zlepšil. Když už byla na seznamu čekatelů, rozvinula se u ní jaterní encefalopatie. Jde o stav, kdy se v těle kvůli selhávajícím orgánům hromadí toxiny, a ty pak mají negativní vliv i na mozek.
Dvojité narozeniny
Zanedlouho jí začaly selhávat i další orgány a doktoři si museli pospíšit, aby zachránili její život. Jedinou možností byla játra, které už odmítly jiné nemocnice, protože je považovaly za nevhodné na transplantaci. Byla na nich totiž cysta a navíc patřila nedávno zesnulé 93leté ženě.
Ale jelikož žádná jiná vyhovující játra nebyla dostupná, lékaři operaci vykonali. Stalo se tak ještě v roce 2008 v nemocnici v tureckém městě Malatya. A zákrok proběhl bez větších komplikací, mladá žena přežila a o šest let později dokonce porodila zdravé miminko.
Když pak její dcera slavila své první narozeniny, měla žena dvojitý důvod na oslavu – její játra totiž v tom roce oslavila plných sto let. Ne každý má tu příležitost vyzkoušet si, jaké to je mít orgán starší, než jsou naši prarodiče. Ale překvapivé je zjištění, že některé naše orgány stárnou rychleji, ale jiné nás zase mohou „přežít“ i o celé roky.
Ne každý orgán stárne stejnou rychlostí
Těmito problémy se zabývají i vědci, kteří zkoumají dlouhověkost. Nejvíc je zajímá právě rozdíl mezi naším „časovým“ a biologickým věkem. Ten první pracuje s počtem let od našeho narození, tedy věkem, který máme typicky na mysli, když se někoho ptáme, kolik mu je. Biologický věk je koncept, který označuje spíš stav našeho těla v průběhu stárnutí.
Tato čísla samozřejmě spolu souvisí, ale ne vždy jsou shodná. Sami dobře víme, že nesprávná životospráva a nedostatek spánku naším tělům neprospívají. Na stárnutí se často díváme jako na postupný proces, který postihuje naše tělo jako celek. Ale výzkumy ukazují, že směs životosprávy, genetiky a vnějších vlivů sice určuje, jak rychle stárneme, ale neplatí to pro všechny orgány stejnou mírou.
Takže klidně můžeme mít mladistvý vzhled 38letého člověka, ale přitom se naše ledviny mohly scvrknout do takové velikosti, jaká je běžná pro někoho po šedesátce, jak zjistila tato studie. A stejně tak můžeme být navenek poznačeni vráskami a vypadáváním vlasů jako osmdesátníci, ale naše srdce může bít jako u někoho s polovičním věkem.
Nestárnoucí rohovka
Genetik Michael Snyder ze Stanfordské univerzity to přirovnává k autu: „Časem se celkový výkon auta zhoršuje, ale některé součástky se mohou opotřebovat dřív,“ říká vědec. „Pokud vidíte, že něco je s motorem špatně, dá se to spravit. A stejně tak, když se to děje s vaším tělem.“
Transplantace nám poskytují nenahraditelná data o tom, kterým orgánům se s rostoucím věkem daří více a kterým méně. Výzkumníci srovnávají věk dárců s délkou života příjemce po operaci. Většinou byly transplantace starších orgánů méně úspěšné. Ale některé části našeho těla i tak vykazují značné rozdíly.
Zatímco srdce nebo pankreas od dárců po čtyřicítce nemají velké šance na dlouhý „druhý život“, plíce vykazují mnohem lepší výsledky až do 65 let. Nejodolnějším orgánem se ukázala být rohovka, u které věk dárce nemá téměř žádný vliv.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.