Zemřel bývalý egyptský prezident Mubarak. Zemi vedl 30 let, smetla ho revoluce

Aktualizováno -
25. února 2020
12:10
Autor: ČTK - 
25. února 2020
12:05

Zemřel bývalý egyptský prezident Husní Mubarak. Bylo mu 91 let a v čele Egypta stál jako jeho čtvrtý prezident 30 let, do revolučního roku 2011. O jeho úmrtí v úterý informovala egyptská státní televize. Mubarak se podle ní nedávno podrobil chirurgickému zákroku.

Mubarak byl po svržení několik let vězněn. Propuštěn byl před třemi lety, když jej soud zprostil většiny obvinění, jež proti němu byla vznesena.

Mubarak vládl Egyptu autokratickým stylem od října 1981 do února 2011. Jeho kritici mu vytýkali absenci svobody slova a politické plurality. Výtkám Mubarak čelil například i po přijetí kontroverzních změn ústavy, které omezily dohled nad volbami a poskytly větší pravomoci prezidentovi. Obyvatele sužovaly rostoucí ceny potravin, nedostatek pracovních míst či chronická korupce. Přes 40 procent Egypťanů živořilo pod hranicí chudoby.

Na druhé straně si Mubarak v arabském i západním světě stále udržoval jistou prestiž. Egypt byl dlouhodobě jedním z nejbližších blízkovýchodních spojenců USA. Podařilo se mu také vylepšit infrastrukturu země, zvýšil úroveň zdravotnictví a vzdělání. V Egyptě se potýkal zejména s islamisty z Muslimského bratrstva a jiných uskupení, Egypt totiž zasáhla vlna teroristických útoků proti cizincům.

Mubarak, který byl někdy pro svou dlouholetou vládu nazýván Sfingou, nastoupil do čela státu po zavraždění svého předchůdce Anvara Sadata v říjnu 1981. Ihned rázně skoncoval s politickým a ekonomickým chaosem, který v zemi po vládě prezidentů Gamála Abdan Násira a Sadata panoval. Dal propustit politické vězně, povolil činnost politických stran a zahájil ekonomické reformy. V roce 2005 se v zemi konaly první pluralitní prezidentské volby – do té doby byl prezident volen v referendu.

Egyptský exprezident Husní Mubarak (vlevo) zemřel.Egyptský exprezident Husní Mubarak (vlevo) zemřel. | Reuters

Zatočil s islamisty

Za tři desítky let se Mubarakovi do jisté míry podařilo eliminovat násilnosti ze strany radikálních islamistů, proti kterým neváhal tvrdě zakročit (paradoxem je, že sám byl v mládí členem Muslimského bratrstva). Mubarak zakázal radikální islamistické skupiny jako Nový džihád, který spáchal atentát na Sadata, či Islámské seskupení (Gamá al-Islamíja).

Mnoho členů formací skončilo ve vězení, Mubarak islamisty soudil před vojenskými soudy. Od roku 1992 do konce 1999 zahynulo při násilných akcích islamistů v Egyptě přes 1350 lidí, vojenské soudy rozdaly přes 100 trestů smrti. Nový džihád i Islámské seskupení poté splynuly s teroristickou sítí al-Káida Usámy bin Ládina.

Snažil se také bojovat proti korupci: v červenci 2002 bylo v největším protikorupčním procesu v zemi odsouzeno do vězení přes 30 osob, včetně několika bankéřů, podnikatelů a čtyř poslanců Mubarakovy vládnoucí Národní demokratické strany (NDP).

Dobré vztahy s Ruskem i USA

Mubarak také vyvedl zemi z mezinárodní izolace. V roce 1989 bylo Egyptu obnoveno členství v Lize arabských států, které mu o deset let dříve pozastavili po podpisu mírové smlouvy s Izraelem. Normalizoval styky s Ruskem a zároveň zachoval dobré vztahy k USA. V době irácké agrese v roce 1991 stál Egypt na straně zemí, jež bránily Kuvajt proti útočníkům, Mubarak ale nesouhlasil s americkým vpádem do Iráku v roce 2003. Časem se stal důležitým prostředníkem v izraelsko-palestinském konfliktu.

Po odstoupení z úřadu prezidenta v únoru 2011 byl obviněn z vraždy stovek demonstrantů, zneužití moci, plýtvání veřejnými prostředky a z nezákonného obohacování a v červnu 2012 odsouzen k doživotnímu vězení za podíl na smrti demonstrantů.

V srpnu 2013 byl propuštěn z vazby do domácího vězení do vojenské nemocnice jižně od Káhiry a v listopadu 2014 v opakovaném procesu zproštěn viny. Po dalším odvolání byl v březnu 2017 definitivně pravomocně zproštěn obvinění z podílu na vraždách stovek demonstrantů během povstání v roce 2011 a 24. března 2017 byl propuštěn na svobodu. V jiném případu byl ale v květnu 2015 odsouzen na tři roky vězení za korupci.

Ze stíhačky do prezidentského křesla

Muhammad Husní Saíd Mubarak se narodil 4. května 1928 ve vesnici Kafr al-Misilhá na severu země v rodině soudního úředníka. Absolvoval Vojenskou leteckou akademii, kterou ukončil s vyznamenáním jako poručík letectva, poté na škole vyučoval. V roce 1965 absolvoval Vojenskou akademii M. V. Frunzeho v SSSR.

Poté se stal jedním z prvních egyptských pilotů nadzvukových stíhaček. Na začátku 70. let, kdy byl vrchním velitelem letectva, se stal egyptským hrdinou během jomkipurské války v říjnu 1973 s Izraelem, kdy řídil ofenzivu leteckých sil.

Již v dubnu 1975 si jej ale Sadat vybral za viceprezidenta, kterým byl až do Sadatovy smrti po atentátu v říjnu 1981. Mubarak, který byl zvolen prezidentem i v letech 1987, 1993, 1999 a 2005), přežil nejméně šest pokusů o atentát – naposledy v červnu 1995 na summitu Organizace africké jednoty v etiopské Addis Abebě.

Mubarak, který byl v červenci 1994 na oficiální návštěvě v ČR, je od roku 1959 ženatý a má dva syny.

tomik007 ( 25. února 2020 16:40 )

BOJOVNICI PROTI KORUPCI - kradou nejvice....

jebuto ( 25. února 2020 13:06 )

A co je nám sakra do toho že umřel nějaký Hnusný Barák?

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud