„Jsem zrůda,“ napsal chlapec před sebevraždou. Utýrali ho vlastní otec a macecha
Kluk z „z lepší rodiny“ si vzal život. Až tam ho dohnala macecha a vlastní otec. Zakázali mu jídlo a za dva měsíce zhubl 21 kilogramů. Už dál nemohl snášet šikanu, urážky a ponižovaní od svých nebližších. Zachránit se ho snažila jenom babička, svěřit se mohl pouze spolužákům. Dospělí se dívali jinam.
Vilka na předměstí Moskvy za vysokým plotem se spoustou kamer - tak bydlí dobře situované rodiny. A přesně v takové žil i čtrnáctiletý student výběrové školy. Můžeme mu říkat třeba Serjoža, protože média jeho skutečné jméno neuvádějí. Na první pohled to byl dokonalý život v dokonalém domě. Jenže podle rodičů právě Serjoža (†14) do toho prostředí nepatřil - nebyl dost dokonalý.
Serjožova macecha
Serjožovi maminka umřela, když mu bylo deset let, a otec se znovu oženil. Zdálo se, že pohledná lékařka-kardioložka do vily zapadne. Navíc to byla přítelkyně zesnulé manželky a v minulosti ji i léčila. Jenže dál už příběh připomíná pohádku o zlé maceše. Rodičům začala vadit údajná Serjožova nadváha a klukovské prohřešky.
Jednou vzal klíče od auta, jednou ze šuplíku peníze. Krátce před smrtí se kamarádům na sociálních sítích svěřil, že to byly jediné klukoviny, kterých se dopustil. Jeho největším zločinem bylo, že neplňoval měřítka své macechy o kráse. A zastání u otce nenašel, ten se přidal na stranu své nové ženy.
"Jsi tlustý, jsi zrůda" a podobná slova slýchával Serjoža několikrát denně. Rodiče mu „naordinovali“ dietu. Kluk ve vývoji prakticky nesměl jíst. A vážili ho dvakrát denně. Jak píše ruský zpravodajský portál vesti.ru za dva měsíce zhubl o 21 kilogramů.
Poslední slova a slzy babičky
Málokdo je úplně sám, i Serjoža měl příbuzné: nevlastní sestru, tetu a babičku. Rodičům se ho ale podařilo skoro dokonale odříznout od blízkých lidí. Jediný, komu se podařilo hradbu nepřátelství prorazit byla babička Nina Nikolajevna Děsjatskich . Stará, zdrcená žena vystoupila v ruské televizi Rossija1. „Chlapec byl vyvinutý, chodil do sportovní třídy. Můj vnuk byl normální dítě, žádná podřadná zrůda ,“ bránila Serjožu i po jeho smrti.
Babička čekávala na vnuka před školou a vždycky s sebou měla jídlo. Serjoža ho za chůze zhltal a pak si prsty vyčistil ústa, aby doma ani podle dechu nepoznali, že jedl.
Tak tomu bylo až do osudného říjnového rána , kdy si chlapec sáhl na život. Na ruku si napsal slova „Jsem zrůda“ a svým kamarádům poslal vzkaz „Nemohu to monstrum porazit“.
Nevěděli, nebo nechtěli vědět?
V satelitních městečkách si každý střeží svoje soukromí, také vilu Serjožovy rodiny obepíná dvoumetrový plot. Auta zajíždějí rovnou do brány. Ale možné že nikdo nic neviděl? „To co se tam teď děje, je možné nazvat sousedskou válkou. Prosím zastavte to,“ říká reportér Aleksej Begešev, který na místě natáčel. Obyvatelé se rozdělili na dvě skupiny: ta větší by Serjožovy rodiče nejradši hned lynčovala, ta druhá se jich naopak zastává. Nikdo ale neřekne - ano, tušili jsme to.
A podobná situace je i ve škole, ani tam si nikdo nic nepamatuje, ničeho si nevšiml - tedy z učitelů. Děti mluví úplně jinak. Svým kamarádům Serjoža o svých problémech psal přes telefon. A také si všimli modřin, které měl po těle. Dokonce se mu snažili i pomoct, ale nikdo z dospělých nechtěl jít do konfliktu s lékařkou, která mohla mít důležité konexe. Do školy se dostavili i novináři a dokonce natočili několik rozhovorů. Muži z ochranky, kteří jim to umožnili, byli okamžitě propuštěni.
Podivné rozloučení, podivné dohady
Serjožův pohřeb se odehrál v tichosti, otec a macecha se opravdu snažili, aby se o posledním rozloučení nedověděli ani nejbližší příbuzní. Za to se k hrobu dostavili s ochrankou. Dokonce nechali chlapce pochovat jinam, než kde leží jeho matka. Přitom v rodinné hrobce místo bylo.
„Do dne pohřbu se nám nikdo neozval. Nevěděli jsme, kde bude dítě pohřbené, jak projevit soustrast. On ho nazýval zrůdou a démonem, jak tohle může říct vlastní otec,...“ řekla Serjožova nevlastní sestra Anastasija Anoprikovová.
Pokud se podařilo utajit chlapcovo týrání, tak jeho smrt vzbudila v ruských médiích velkou pozornost. Kluk ze zajištěné rodiny si sáhl na život, protože nebyl dost dokonalý, protože jeho nejbližší pro něj měli jen urážky a pohrdání. Rusko se najednou začalo zajímat, co se děje za vysokými ploty, kde žijí „lepší lidé.“ A tento příběh určitě bude mít ještě pokračování.
V pořadu „V přímém přenosu“ televize Rossija1 se objevilo hned několik otazníků. Serjožova nevlastní sestra naznačila, že macecha mohla mít na svědomí i život jejich matky. Jako lékářka jí podala léky, po nichž se ženě přitížilo. A vyslovila i pochybnosti, že by si Serjoža sáhl na život sám.
Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince důvěry 800 155 555 nebo
v Centru krizové intervence 284 016 666. Služby jsou poskytovány nonstop
