Zavražděný hrdina i utajená bitva. Nacisti a Sověti spolu mašírovali, odhalily archivy

Autor: Vladimír Blažek - 
11. 9. 2019
06:00

Rozesmáté tváře sovětských a německých vojáků. Němci před pár dny dobyli Brest a teď je čeká společná přehlídka se sovětskými jednotkami. Generál Guderian se bude usmívat na jedné tribuně s velitelem brigády Krivošejnem. Takový je začátek 2. světové války, jak ho zachytily fotografie odtajněné německým Spolkovým archivem. Navzdory existenci těchto snímků se ozývají hlasy, které se snaží události vysvětlit jinak. Připomínáme si 80. výročí událostí, na které historie zapomněla.

Nacistické jednotky zuřivě útočí na Brestskou pevnost. Němci ji považovali za snadný cíl, který je nezastaví, ale narazili na tuhý odpor. Tak tohle není hrdinná obrana Brestu v červnu 1941, jak ji známe z velkolepého filmu Brestská pevnost (2010). Tyhle události se staly už v září 1939 a statečnými obránci byli Bělorusové a Poláci.

V té době měla polská armáda za sebou řadu porážek, wehrmacht ji zatlačil za Vislu, bojovalo se o Varšavu. V Brestu dostal záložní generál Konstanin Pliskovskij za úkol bránit pevnost. Země se ocitla v chaosu války a jeho možnosti byly velmi omezené - podařilo se mu dát dohromady čtyři záložní prapory. Skládaly se převážně z místních Bělorusů a vojáků na ústupu. 

Protivníkem Pliskovského byl slavný generál německých tankových vojsk Heinz Guderial. Věřil, že starou pevnost obsazenou nezkušenými jednotkami dobyje rovnou za pochodu. Průnik do pevnosti se nepodařil díky jednoduchému opatření - obránci vrata zabarikádovali starým tankem. Navíc se okolí podařilo podminovat. První den jednotky polské armády odrazily tři útoky. 

Brest 1939Brest 1939 | Bundesarchiv, Bild 101I-121-0007-24 / CC-BY-SA 3.0

16. září, třetí den bojů, kdy obránci už měli 40 procent ztrát a byli prakticky bez munice, dal Pliskovskij rozkaz k ústupu. Pevnost se mu podařilo opustit s dvěma tisícovkami vojáků, s kterými bojoval až do úplného obsazení Polska. Pak padl do sovětského zajetí, skončil v Starobělském táboře a za několik měsíců ho zřejmě příslušníci NKVD zastřelili. 

Nacistická armáda dobyla Brest pro Sovětský svaz 

Den po pádu Brestské pevnosti obdržel polský velvyslanec v Moskvě Waclaw Grzybowski od sovětského ministra zahraničí Vjačeslava Molotova nótu, v které mimo jiné stálo: Sovětská vláda se také nemůže lhostejně stavět k tomu, aby pokrevní Ukrajinci a Bělorusové žijící na území Polska, ponechaní osudu, zůstávali bez ochrany. Vzhledem k této situaci vydala Sovětská vláda rozkaz Vrchnímu veliteli Rudé armády dát příkaz vojskům překročit hranici a vzít pod svoji ochranu životy a majetky obyvatel západní Ukrajiny a západního Běloruska.“

Postup Rudá armáda koordinovala s německým velením, společná hranice byla už předem dohodnuta. Brest měl připadnout Stalinovi a tak se dá říct, že nacistická armáda udělala Sovětskému svazu bratrskou službu. Sovětská vojska do města dorazila 20. září.

Brest 1939Brest 1939 | /Bundesarchiv, Bild 101I-121-0008-25 / Ehlert, Max / CC-BY-SA 3.0

O dva dny později došlo jeho předání za účasti velitele brigády Semjona Krivošejna a generála Heinze Guderiana. „Krivošejn byl tankista a mluvil francouzsky, proto jsme si všechno snadno objasnili,“  pochvaloval si ve svých vzpomínkách Guderian.

„Kupředu, levá“

O tom, jak bude předání města vypadat, vznikl mezi veliteli spor. Guderian trval na tom, aby se jednalo o vojenskou přehlídku s „plnou parádou,“ která by demonstrovala přátelství obou států. Krivošejn, který si byl vědom toho, že vojska nejsou po pochodu v nejlepší kondici, naopak navrhoval, aby sovětské jednotky za zvuků hudby vpochodovaly z jedné strany do města, zatímco Němci ho budou z druhé strany opouštět. Nakonec se dohodli na kompromisu, který ale byl blíže přání sovětského velitele.

„Stáli jsme ve skupince na náměstí přibližně proti kostelu. Obyvatel Brestu se sešlo mnoho. O přehlídce oficiálně nikdo neinformoval, ale šeptanda fungovala bezchybně. Už ráno všichni v městě věděli, že po náměstí budou pochodovat vojáci,“ napsal ve svých pamětech Krivošejn.  

Přehlídku zahájily německé oddíly: dva diviziony dělostřelectva, zesílený pluk 20. motorizované divize a a na závěr rozvědný prapor. Pak pochodovali Sověti.  „Na krasnoarmejce, kteří šli potom, nebyl tak hezký pohled. Špinavé boty, zaprášené kabáty, zarostlé tváře. Obyvatelé Brestu se k nim chovali radostně. A najednou se stalo, že k jednomu z vojáků na kraji přiskočila žena a se slzami v očích mu řekla:  „Rodní naši sokolíci“ a on ji odbyl: „Zmiz, tetko!“ a najednou jsme všichni ztuhli,“ vzpomínala na události jejich svědkyně Raisa Širnjuková.

německý propagandistický plakátněmecký propagandistický plakát | public domain

Popírači přehlídky

Žádná přehlídka prý nebyla, tvrdí například ruští historici Oleg Višljev nebo Michail Melconov.

O přehlídku se údajně nejednalo, protože akt formálně nesplňoval její pravidla. Podle jejich názoru prostě Němci město opustili a sovětská vojska do něj vpochodovala a jednalo se o slavnostní předání. Stejné ceremonie se konaly i v dalších městech - například ve Lvově, Pinsku nebo Grodnu.

Události na náměstí Brestu zaznamenala německá propagandistická služba Die Deutsche Wochenschau. A právě to jsou záběry, které se na veřejnosti objevily ze Spolkového archivu.

Kdo byl Semjon M. Krivošejn?

Zatímco jméno německého generála Henize Guderiana vstoupilo do učebnic, Semjon Krivošejin se stal jedním z mnoha sovětských generálů 2. světové války a jeho jméno bývá nejčastěji připomínáno právě s událostmi v Brestu. Z českého hlediska je určitě zajímávé, že v roce 1935 služebně navštívil Československo a Francii a obdržel za to Řád rudé hvězdy. Právě v tomto roce Praha s Moskvou uzavřela smlouvu o vzájemné pomoci v případě napadení.

Účastnil se občanské války ve Španělsku a bojoval i proti Finsku. Po tažení Rudé armády proti Polsku se stal velitelem 15 mechanizované divize a později 2. tankové. Setkání s Guderinem jeho pověsti neuškodilo. Po napadení SSSR se zúčastnil obranných bojů například U Gomelu nebo Mogiljeva. Prošel celou 2. světovou válkou, včetně rozhodující tankové bitvy u Kurska. Bojovou kariéru završil v hodnosti generál-poručíka v dobytém Berlíně. 29. května 1945 obdržel Řád Hrdiny Sovětského svazu.  

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Konec kauzy Čapí hnízdo - Státní zástupce zastavil stíhání Andreje Babiše

Další videa