Julie (4) zmizela z vlaku, zoufalí rodiče ji hledali 20 let. Pak se stal zázrak
Autor:
blv -
3. září 2019
•
19:10
Sdílej:
Teprve čtyřletá Julie se rodičům ztratila ve vlaku. Zní to neuvěřitelně, ale malé dítě v noci zmizelo ze soupravy a slehla se po něm zem. Dny a týdny po něm zoufale pátrali, na všech policejních stanicích visela její fotografie. Nikdo už nedoufal, že by se děvčátko podařilo nalézt živé. Ale zázraky se občas stávají a teď se opět všichni setkali. Juliin kamarád totiž dokázal za pár týdnů víc než stovky policistů za 20 let.
Před jednou z policejních stanic v Bělorusku stojí mladá slečna, v ruce drží kytici. Ve své rodné vlasti nebyla 20 let a stejnou dobu neznala své skutečné rodiče. Teď se s nimi konečně setká.
Zmizela z vlaku
Ve čtyřech letech Julie cestovala s rodiči večerním vlakem z Minsku do Osipovičů, nevelkého města asi 80 kilometrů od hlavního města. Byl to jeden z těch ospalých spojů, které mají spoustu zastávek a najdete v nich unavené, podřimující cestující.
V jeden okamžik rodiče zjistili, že dcera zmizela. Prohledali celou soupravu, ale děvčátko nenašli.
„Dva dny otec s matkou bloudili po nádražích a doufali, že své dítě najdou. Ptali se pouličních prodavačů, lepili fotografie, oslovovali pasažéry, prohlíželi studny v okolí. Když pátrání k ničemu nevedlo, obrátili se na policii,“ popsala pro portál Kp.by situaci mluvčí Ministerstva vnitra Běloruska Olga Čemodanovová.
Ani celostátní pátrání se zapojením médií nepřineslo výsledek. Po děvčátku jako by se slehla zem a rodiče se jen těžko smiřovali s představou, že je po smrti. Po dvou letech se dokonce přestěhovali dál od nádraží. Projíždějící vlaky jim stále připomínaly ztracenou dceru.
Julie s otcem | Ministerstvo vnitra Běloruska
Hledám mámu a tátu
Dvacet let Julie, která skončila v ruském dětském domově, netušila, že v jiném státě má skutečné rodiče. Byla ráda, když ji adoptovali jiní manželé a měli ji rádi. Našla domov, vystudovala, ale celou dobu věděla, že něco v její minulosti není v pořádku. Nakonec jí pomohl nový kamarád.
„S Julií jsem se seznámil poměrně nedávno, někdy v březnu. Vyprávěla mi o své situaci, o tom, že je sirotek. Když mi řekla o tom, jak pátrala po své minulosti a nic nenašla, rozhodl jsem se, že zkusím nějakou informaci najít. Prostě, máme věk internetu..., “ popisuje začátek pátrání Ilja Krjukov (24).
Rusko je veliké, děti se ztrácejí všude a tenhle případ navíc komplikovalo to, že Julie se ztratila v Bělorusku, ale žila v jiném státě a nic si nepamatovala. Ilja zadal do vyhledávače klíčová slova „holčička Julie, ztracené dítě, 4 roky“. A skutečně v jednom z běloruských lokálních listů našel krátkou zprávu o pohřešované dívence. Souhlasilo všechno, včetně jizvy po dětském úrazu na hlavě.
Nakonec rozhodla věda
V srpnu se na běloruské policii rozdrnčel telefon. Na holčičku ztracenou před dvaceti lety si už nikdo nepamatoval a informace, že je na světě – živá a zdravá – zněla příliš fantasticky. Nakonec policisté uvěřili Iljovým slovům a dohodli schůzku s rodiči.
Setkání bylo dojemné, jenže také plné nejistoty. Všechno ještě mohlo být úplně jinak. Julia si ale najednou začala vybavovat útržky z dětství. Vzpomněla si na bratra i na sestru i na to, že ji v roce 1999 našli na nádraží v Rjazani. Definitivní slovo měla expertiza DNA – a ta definitivně potvrdila, že rodina je zase pohromadě.
Julia příběh uzavřela slovy: „Jsem vděčná úplně všem, svým vlastním rodičům i rodičům, kteří mě vychovali a dali mi všechno potřebné. Všichni jsou moji. A samozřejmě jsem moc vděčná svému kamarádovi. Bůh existuje, zázraky se dějí. Nejdůležitější je věřit a čekat.“
To by byla pěkná tečka, ale zůstává jedna záhada – jak se čtyřleté děvčátko z vlaku mezi Minskem a Osipoviči ocitlo v ruské Rjazani, která je 900 kilometrů daleko od jeho domova.
