„Utíkající děti stříleli do zad.“ Beslan si připomíná 15 let od masakru ve škole

Autor: blv/čtk - 
2. září 2019
19:10

Byl první školní den a v jihoosetském Beslanu šly děti do školy. Kluci měli bílé košile a děvčata velké mašle ve vlasech. Ráno 1. září 2004 nikdo netušil, že zanedlouho propukne strašný masakr, na jehož konci bude přes 300 mrtvých a skoro 800 zraněných.  „Zastřelíme dalších dvacet lidí. Času máme dost a rukojmích taky,“ vzkázal jeden z teroristů policii. Selhal systém a lidé za to platili svými životy. Vojáci umírali i tak, že se postavili mezi děti a střely teroristů. 

Před beslanskou školou No. 1 byla spousta lidí – desítky učitelů, stovky dětí a příbuzných, kteří je ve slavnostní den přišli doprovodit. Nikdo si nebezpečí nepřipouštěl, i když v roce 2004 připomínal jih Ruské federace přetopený kotel a při útocích čečenských separatistů umíraly desítky lidí. Bojovníci i za cenu teroru na civilistech usilovali o odtržení Čečenska od Ruské federace.

První kontakt s teroristy

Krátce po deváté hodině před školou zastavila dvě vozidla – policejní GAZ a náklaďák. Nikoho to neznepokojovalo, tento obrázek byl poměrně častý. Uvnitř ale byli příslušníci separatistických jednotek Šamila Basajeva, kteří rychle vnikli do budovy a zajali 1128 lidí. 

A prakticky okamžitě také začali vraždit – jejich první obětí se stal Ruslan Betrozov, otec jednoho z dětí, který začal tlumočit příkazy teroristů z ruštiny do osetštiny. Pak útočníci odvedli skupinu dospělých do jídelny, odkud se za chvíli ozval výbuch. Další oběti stříleli do týla.

První, kdo vstoupil do kontaktu s teroristy, byl jeden z místních pracovníků Federální bezpečnostní služby Vitalij Zajgonov. Podle jeho slov pro portál Lenta.ru vzkaz zněl takto: „Teď jsme postříleli dvacet lidí a dalších dvacet zabil výbuch ve třídě. Jestli do tří hodin se sem nedostaví Aslachanov, Rošalja, Zjazykov a Dzasochov (tehdejší politici, pozn. red), tak zastřelíme dalších dvacet lidí. Času máme dost a rukojmích taky.“

Výročí masakru v BeslanuVýročí masakru v Beslanu | Reuters

Zatímco příslušníci policie a armády budovu obkličovali, uvnitř teroristé chystali výbušná zařízení. Jak se později ukázalo, byla účinná – většinu obětí zabily právě následky explozí. První hodiny také ukázaly, že státní moc navzdory alarmujícím informacím i předchozím zkušenostem na takový útok nebyla připravena. 

Pijte vlastní moč

Druhý den ráno to bylo 24 hodin od okamžiku, kdy naposledy děti jedly a pily. Když se dožadovaly vody, teroristi jim odpovídali, aby pily vlastní moč. Dospělým vyhrožovali, že pokud neutiší dětský pláč, tak začnou střílet. 

Za celou dobu obléhání se jediný vyjednavač dostal až dovnitř. S černým pytlem na hlavě tam teroristi přivedli Ruslana Auševa, bývalého prezidenta Ingušska. Nejprve mu ukázali těla povražděných lidí a pak ho vzali mezi rukojmí: „Když mě přivedli do tělocvičny, uviděl jsem něco, co se mnou naprosto otřáslo. Celý sál byla zaplněn ženami, dětmi, staříky, kteří seděli, leželi nebo stáli. V místnosti byl ohromný žár, děti byly svlečené. Podle mě tam mohlo být asi tisíc lidí.“

Aušev se snažil pro rukojmí vyjednat lepší podmínky – alespoň vodu a chléb. „Rasúl, jak si říkal jeden z teroristů, mi řekl, že všichni rukojmí dobrovolně drží suchou hladovku,“ vzpomínal na setkání vyjednavač. 

Třetí den: krveprolití

3. září už byla situace zoufalá. Nikdo z rukojmí ve škole třetí den nedostal jídlo ani pití. V 15:00 k budově přijeli zdravotníci, aby odklidili 20 těl obětí teroristů. V tom se zevnitř ozval výbuch a zanedlouho druhý. Příčinu se dodnes nepodařilo vysvětlit. Pozdější exploze způsobila požár a zhroucení krovu nad tělocvičnou, v jejíchž troskách zahynulo 160 lidí. Po explozích ze dveří začali prchat první rukojmí.   

„Když jsem dojel ke škole, už se všude kolem střílelo. Kolem pobíhali rodiče. Mezi chlapy byla spousta zbraní. Vrhali se do boje, překáželi jeden druhému a především překáželi příslušníkům speciálních jednotek, “ vzpomínal pro ruský zpravodajský server Lenta.ru tehdejší poradce prezidenta Aslambek Aslachanov.

Jediný terorista, který přežil masakr v Beslanu, v roce 2004 a dnes.Jediný terorista, který přežil masakr v Beslanu, v roce 2004 a dnes. | Reprofoto RT video/youtube.com

Přímo ve škole byly i dvě děti Tajmuraze Mamsurova, tehdejšího předsedy Severoosetského parlamentu: „Po výbuchu v tělocvičně začala krvavá lázeň. Všichni začali zachraňovat děti, ‚speciálové‘ umírali. Odevšud se ozývaly výstřely. Děti se rozutíkaly a ti „šakalové“ jim stříleli do zad. Nikdo nevěděl, čí dítě bere. Prostě je jenom rychle nakládali do sanitek a odváželi do nemocnic.“ Obě Mamsurovovy děti byly zraněny, ale masakr přežily.

Postavili se mezi teroristy a děti

V chaosu se ocitl i oddíl podplukovníka Olega Iljina. Jeho úkolem byla obhlídka situace. Vojáci ze speciální jednotky byli jen pár metrů od školy, když se ozvaly výbuchy a začaly z ní vybíhat první děti. „Speciálové“ se vztyčili a postavili se mezi školáky a střely teroristů. Začali se probíjet do budovy. Stáli tak v cestě teroristům, kteří se ji snažili opustit.

Když se vojáci dostali do druhého patra, byl každý z jednotky už zraněn. Iljin stačil zastřelit ještě dva teroristy, než sám padl. Posmrtně obdržel nejvyšší vyznamenání – Hrdina Ruské federace. 

„Vzpomněl jsem si na jednu holčičku, která utíkala ze školy. Neběžela k rodičům, ale sebrala lahev vody a začala pít. Až do takového stavu ty děti dohnali,“ popsal situaci Aslachanov.

Při útoku padlo celkem 10 příslušníků speciálních jednotek a zabito bylo 31 teroristů. Jenom jeden se dostal do zajetí a později byl odsouzen na doživotí. Za tři dny zahynulo také 334 rukojmí (z toho 186 dětí). 17. září se k útoku přihlásil vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev.

 

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Další videa
Články odjinud