Výhrůžky znásilněním a urážky. Ženy čelí kvůli protestům v Hongkongu štvavé kampani
Poznámky, ve kterých je upozorňováno na postavu. Výhružky znásilněním a zastrašování. To je poslední týdny každodenní realita spousty žen, které se v Hongkongu účastnily protivládních protestů. Jakmile na internetu něco zveřejní, snese se na ně skupina záhadných diskutérů. Jejích přesná identita není známá, ale spekuluje se, že jde o čínské „trolly“. Tak se označují lidé, kteří na internetu záměrně nevyvolají nepokoje, píše server hongkongfp.com
Útoky proti ženám mají jít ruku v ruce s protesty. Jakmile se odehraje shromáždění, hned další dny se jejich účastnice stanou na internetu terčem nenávistných a sexistických poznámek. „Neútočí proti mému přesvědčení, ale proti tomu, že jsem žena,“ popsala hongkongská studentka Mickey Leung Ho Wun, co jí na poznámkách nejvíce vadí.
Ho Wun objevila, že jedna její upravená fotografie z protestu koluje na facebookových stránkách podporující čínskou správu. Někdo do ní pomocí grafického programu připsal větu „nemám na sobě žádné spodní prádlo“. „Jde o lidi z Hongkongu, kteří souhlasí s Čínou,“ sdělila studenta, kdo jsou podle ní uživatelé, kteří podobné fotografie vytvářejí.
Jiné hongkongská žena jménem Ka Yau Ho si stěžovala, že někdo její fotografii z demonstrace upravil tak, aby na ní byly vidět její bradavky. Na podobný problém narazila i místní zpěvačka Denise Ho, jež protesty podporuje – lidé podle ní útočili na její vzhled na oblečení. Že minimálně část diskutujících pochází z pevninské Číny, dle jejích slov nasvědčuje fakt, že zprávy jsou psané ve zjednodušené čínštině, která se nikde jinde nepoužívá.
Demonstrace se bez internetu neobejdou
Situace zašla tak daleko, že minulou středu byl uspořádat celý protest, který odmítal údajné sexuální násilí na ženách ze strany policie. Účastnice pochodu držely plakáty s nápisem #ProtestToo, čímž se odkazovaly na známou kampaň MeToo.
Internetové útoky to ovšem neomezilo, naopak – ženy pro agenturu AFP zmínily, že sexistických poznámek akorát přibylo a nyní se bojí cokoli na sociálních sítích sdílet. Problém přiznala i mluvčí místní organizace proti sexuálnímu násilí, podle ní jde o nástroj, kterým se odpůrci protestů snaží ženy zastrašit.
Sociální sítě hrají při současných demonstracích klíčovou roli, a to jak na straně jejích organizátorů, tak odpůrců. Z toho důvodu se zde odehrávají silné pokusy o ovlivňování diskursu. Facebook i Twtteru přiznaly, že již musely smazat přes 1000 účtů z Číny, které šířily dezinformace.
„Používají slova jako děvka nebo prostitutka,“ popsala další žena Laurel Chor, jaké zprávy jí nejčastěji chodí z pochybných účtů. „Urážky byly zvláštní kombinací sexismu, nacionalismu a rasismu. Bylo mi z nich fyziky špatně,“ přidala svoji zkušenost novinářka Vicky Xiuzhong Xu.
