Místo pípání přístrojů hudba: Lékaři přišli s novinkou pro předčasně narozené děti

Autor: ČTK - 
7. 7. 2019
13:09

Na jednotkách intenzivní péče, kde jsou hospitalizovány nedonošené děti, je hluk všudypřítomný. V této stresující atmosféře se mají děti vyvíjet a růst. V univerzitní nemocnici v Ženevě vědce napadlo vysílat speciálně zkomponovanou hudbu, která by stimulovala aktivitu mozku těchto novorozenců. Jejich studie ukázala, že se neuronové sítě dětí, které poslouchaly tyto melodie, rozvíjejí efektivněji, zvláště pokud jde o smyslové a kognitivní funkce. Píše o tom francouzský deník Le Figaro.

Tento výsledek, který ještě musí být potvrzen klinickými zkouškami, otevírá možnosti, jak předcházet problémům s učením, soustředěním či zvládáním emocí, jimiž trpí určitý počet předčasně narozených dětí. Lékařský pokrok sice dává dětem narozeným mezi 28. a 32. týdnem těhotenství dobré šance na přežití, ale jejich mozek je ještě nedozrálý, uvádí Petra Hüppiová, která výzkum vedla. Proto je důležité poskytnout jim ochranné a stimulující prostředí.

Vědci požádali švýcarského skladatele Andrease Vollenweidera, aby složil tři melodie, z nichž každá bude trvat osm minut a bude doprovázet probouzení, bdělý stav a usínání dětí. Skladatel strávil nějaký čas na novorozeneckém oddělení, aby pozoroval reakce dětí na nástroje. Nakonec zvolil flétnu, kterou používají zaklínači hadů v Indii, harfu a zvonky.

„Velmi neklidné děti se uklidnily téměř okamžitě, jejich pozornost upoutala hudba,“ uvádí zdravotní sestra z nemocnice. Dvacet kojenců poslouchalo hudbu ve sluchátkách pětkrát týdně až do doby jejich odchodu z nemocnice, zatímco 19 dalších tvořilo kontrolní skupinu.

Magnetická rezonance provedená u novorozenců, kteří naslouchali hudbě Andrease Vollenweidera, ukázala, že jejich neuronové spoje jsou aktivnější než u jiných novorozenců. Výrazný efekt byl pozorován v oblastech souvisejících s přijímáním informací, hodnocením jejich významu a jejich předáváním jiným oblastem mozku. Zbývá zjistit, zda se tato pozorování týkají i chování.

Hudba se pozvolna stává terapeutickým nástrojem. Lékaři se k ní někdy uchylují, aby zmírnili bolest u starých lidí nebo kojenců. Muzikoterapie se používá také k navázání kontaktu s osobami v depresi nebo trpícími handicapy. Pomáhá jim ulevit si ze svého utrpení.

Účinky hudby na náš mozek studují vědci již více než 20 let. Je zapotřebí ještě hlubšího studia k pochopení mechanismů, jak hudba působí, ale není žádných pochyb o tom, že hudba hraje velmi pozitivní roli. Jako jeden z prvních studoval v 90. letech pomocí magnetické rezonance vliv hudby na mozek profesor neuropsychologie na univerzitě v Caen Henri Platel.

Studie v nemocnici Sainte-Périne v Paříži ukázala pozitivní vliv Schubertovy hudby při paliativní péči. Geriatr a expert na léčbu bolesti profesor Jean-Marie Gomas uvádí, že hudba zmírňuje bolesti pacientů.

Pacienti hospitalizovaní na paliativní péči pociťují ostré či chronické bolesti, které léky nedokážou zcela odstranit. Pomáhá relaxace nebo hypnóza, ale také živá hudba, říká Gomas.

Video Přemek vážil při narození 420 gramů. Jak vzpomíná na chvíle strachu jeho maminka Lucie? - Andrea Ulagová, Jan Jedlička

 

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

muscula ( 7. července 2019 15:31 )

hlavně jim nepouštějte Evu a Vaška

Zobrazit celou diskusi
Další videa