14°C
O návrat 11 žen džihádistů s 33 dětmi Finové nestojí. „Snažily jsme se dostat pryč,“ tvrdí
V táboře Al-Húl na severu Sýrie žije jedenáct finských občanek s 33 dětmi, kteří se po osvobození území od teroristické organizace Islámský stát (ISIS) chtějí vrátit do Evropy. Finský ministr vnitra Kai Mykkänen repatriaci žen nechystá, skupinu navíc označil za velmi zradikalizovanou, uvedla finská televize YLE.
„Jsme Finky a nechápeme, proč se nemůžeme vrátit s dětmi do Finska,“ řekla jedna z žen v rozhovoru s YLE. Všechny ženy tvrdí, že se narodily ve Finsku a že se území ISIS pokoušely v minulosti neúspěšně opustit.
„Snažily jsme se dostat pryč, ale bylo to složité, neměly jsme peníze pro převáděče,“ uvedly ženy. Dodaly, že v Sýrii, kam před několika lety z Finska odešly, se narodily některé z jejich dětí. Poukázaly také na to, že v táboře Al-Húl, který je pod kontrolou syrských Kurdů, je vysoká úmrtnost dětí.
Mykkänen ale odmítá návrat žen zorganizovat, neboť je považuje za radikálky. Dodal, že pokud se občané Finska s vazbami na ISIS do severské země vrátí, budou stíháni za terorismus. Osobně by jako řešení uvítal, kdyby se zločinům Islámského státu věnoval Mezinárodní soudní dvůr, tedy hlavní soudní orgán OSN.
Ministr rovněž zmínil, že ač Finsko dospělé ženy přijmout zpět odmítá, hledá možnosti, jak repatriovat děti finských občanů. Takový postup by ale vyžadoval souhlas zákonných zástupců dětí. Konečné rozhodnutí v této věci ale ještě vláda neučinila, dodal Mykkänen.
Problém s občany, kteří se připojili k ISIS a po jehož porážce se nyní chtějí vrátit, se týká řady západních zemí. Koordinátor humanitárních operací OSN v Sýrii Panos Moumtzis vyzval státy, aby za své občany převzaly odpovědnost, ty ale o jejich repatriaci kvůli radikálním islámských postojům nestojí.
Témata:
Související
Však ať se vrátí a co jejich krky nechat jim na nich jejich hlavy? A co jejich podlahové hadry přes držky vytřet dlažku nebo ne?