V dovolenkovém ráji došlo maso. Krizi mají řešit pštrosi a hlodavci, lidé si klepou na čelo

Podle kubánské vlády pěstování pštrosů a hutií, malých místních hlodavců, dává smysl, protože obě zvířata mají vysokou výtěžnost masa. „Pštros naklade ročně 60 vajíček, ze kterých dostanete 40 mláďat. To jsou čtyři tuny masa – oproti tomu kráva porodí jedno tele a to po roce stále není dospělé,“ vysvětloval minulý týden v televizní debatě Guillermo Garcia Frias.

Garcia Frias, který loni oslavil 91. narozeniny, je na Kubě legendární osobou. Veřejnost jej zná zejména jako revolučního velitele z 60. let minulého století, kdy byl členem kubánské povstalecké armády a jedním z blízkých lidí Fidela Castra. Dnes je tajemníkem pro otázky životního prostřední a šéfuje státnímu podniku Flora a Fauna, který se potravinovou krizi snaží řešit.

Kubánec (78) objevil neobvyklý lék. Na revma mu pomáhá štíří jed

Podle něj firma aktuálně staví sedm pštrosích farem. I farmy hutií má v plánu, tito hlodavci se podle Garcia Friase mohou chlubit vyšší úrovní proteinu v mase než kterékoli jiné zvíře. S chovem nezvyklých tvorů společnost má zkušenosti, v současnosti provozuje například krokodýlí farmy.

Pštrosa? Ne díky, radši kuřecí 

Oznámení vlády se dočkalo posměšků ze strany obyvatel. Lidé připomněli, že kubánské plány jak řešit potravinové krize jsou obvykle bizarní a v minulosti zahrnovaly například chov geneticky upravených miniaturních krav nebo dovoz vodních buvolů, kteří se ukázali jako agresivní.

Někteří Kubánci se například ptají, zda každá domácnost dostane svého vlastního pštrosa podobně jako v 90. letech, kdy se po pádu Sovětského svazu ocitla Kuba v krizi a rodiny dostávaly kuřata na příděl. Kuřata jsou obecně nejžádanější maso v zemi, v posledních měsících je ale prakticky nemožné je v obchodech pořídit.

Kuba je po 60 letech bez Castrů: Lidé si zvolili nového prezidenta

„Měli by se radši zaměřit na nedostatek kuřat, základní zdroj potravin, který úplně zmizel, než to řešit tak zvláštně,“ myslí si například studentka práv Elizabeth Perezová. Podle ní se jí nepodařilo koupit v supermarketu jakékoli kuřecí déle jak měsíc.

Kuba musí většinu jídla dovážet

Chov pštrosů kvůli masu není ve světě neobvyklý, obvykle k němu ale dochází v Jižní Africe. V jiných částech světa, například Evropě a USA, jsou považováni spíše za výjimečnost než běžnou potravinu. Pštrosí maso připomíná chutí telecí a má zvěřinový pach.

Kuba aktuálně dováží 60 až 70 procent veškerého jídla. Je to jednak kvůli neefektivnímu centrálnímu hospodářství a jednak kvůli dlouholetému americkému ekonomickému embargu. Poslední tři roky musela země import omezit, protože neměla dostatek volných prostředků, což se negativně projevilo na vztahu s jejími levicovými partnery.

Kuba také trpí v důsledku krize na Venezuele, která je jedním z jejích největších spojenců. Caracas dlouhodobě dodává Havaně ropu za smluvně nízkou cenu a ta ji pak přeprodává za tržní cenu. Dodávky jsou ovšem čím dál slabší. Šéf komunistické strany Raúl Castro proto minulý týden varoval, že ekonomická situace na Kubě se bude v následujících měsících ještě horšit. Neočekává však, že by byla tak špatná jako v 90. letech.