14°C
Amsterdam zaplavili brexitoví „uprchlíci“. Město vydělá miliardy
Brexit, tedy proces odchodu Velké Biránie z řad členských států Evropské unie, s sebou nese povětšinou jen samé nevýhody, komplikace a provází jej složitá jednání. Ale některé státy, konkrétně jejich města, na odchodu Británie vydělají. O Amsterdamu se hovoří jako o metropoli, která získá po odchodu Britů vůbec nejvíc. Holandské hlavní město sice stejně jako další evropská centra pocítí záporné ekonomické důsledky brexitu, podařilo se jí však přilákat tolik firem opouštějících Británii, že škody přinejmenším minimalizuje a v lecčem si dokonce polepší. Amsterodam dokázal na brexit zavčasu zareagovat a vyzíská díky němu tisíce nových pracovních míst, uvedl zpravodajský web Politico.eu.
Amsterdamská radnice se začala na odchod Britů chystat vzápětí po referendu z roku 2016. Velmi rychle rozjela kampaň prezentující město jako otevřené a příjemné místo k životu, kde si navíc vystačíte při práci či podnikání jen se znalostí angličtiny.
I na základě toho se jí podařilo nalákat k přesídlení do Nizozemska desítky firem opouštějících kvůli brexitovým komplikacím ostrovy. Jen v loňském roce přišlo do města rekordních 153 zahraničních společností a vzniklo díky tomu 7200 pracovních míst, velká část z nich přímo souvisí s děním v Británii. V příštích třech letech navíc podle místní radnice přibude díky brexitu dalších 2000 pracovních pozic.
Vedení města bylo dokonce kvůli velkému zájmu firem o stěhování do Amsterdamu nuceno vyčlenit člověka pro zvláštní funkci zabývající se pouze touto záležitostí.
Zcela zásadní bylo, že se nizozemskému hlavnímu městu podařilo uspět v klání o nové sídlo Evropské agentury pro léčiva (EMA), která jako úřad EU musela Londýn opustit. Nizozemsko předčilo konkurenční nabídky několika měst včetně Milána či Bratislavy vyzdvižením předností své metropole: snadné komunikace v angličtině, kvalit městské dopravy a přístupnosti pro rodiny s dětmi. Město navíc nabídlo osobní přístup včetně pomoci s byrokracií či vyhledáním škol pro děti všem 900 zaměstnancům EMA. Agentura tak bude sídlit v nově postavené budově nedaleko amsterodamského centra.
Do města se kvůli brexitu přesouvá například výrobce elektroniky Sony, provozovatel televizního kanálu Discovery či investiční banka Norinchukin.
Míří sem také stovky lidí, kteří v Británii působili na volné noze a nyní je láká vstřícný přístup a otevřený duch města cyklistů a vodních kanálů.
„Říkají nám brexitoví uprchlíci. Když jdu k holiči nebo k lékaři, slyším ‚Á, tak vy jste další člověk, který přišel z Británie kvůli brexitu‘,“ vylíčil situaci třicetiletý vývojář aplikací pro chytré telefony Michael Speed. Rodák z Walesu se přestěhoval do Amsterodamu již v říjnu kvůli tomu, že si nebyl jist, jaká práva v Británii bude mít po odchodu z EU jeho francouzská partnerka.
Další z „uprchlíků“, Simon Vlassis přišel do Amsterdamu až začátkem února. Motivovala ho prý napjatá politická atmosféra panující v Británii i nepříjemný incident, do kterého se dostal v londýnském metru, protože mluvil svou rodnou řečtinou.
I díky mnoha podobným osudům se vloni do nizozemské metropole přistěhovalo na 15.000 osob, což přispělo k nárůstu cen zdejších nemovitostí na rekordně vysokou úroveň.
Přesto ale nejspíš ani v Amsterdamu nepřeváží přínos brexitu nad jeho negativními důsledky pro nejen holandskou ekonomiku. Nizozemský hrubý domácí produkt přijde kvůli odchodu Británie z EU o jedno až dvě procenta ročně, odhadli vloni tamní auditoři.
„Okamžitě bych vrátil všechny ty firmy do Británie, pokud by to zabránilo brexitu, takže to vůbec nevnímám jako bonus,“ řekl poslanec koaliční strany CDA Pieter Omtzigt, kterého nizozemský parlament pověřil průběžným sledováním dopadů brexitu.
Témata:
Související
