Cestovatel časem prozradil, jak dopadne brexit. Mayovou to nepotěší

Na YouTube se objevilo video, ve kterém údajný cestovatel v čase zná tajemství, v co vyústí proces odchodu Velké Británie z EU. Noah, tajemný „cestovatel časem“, tvrdí, že žije v roce 2030. Podle jeho slov se nenaplní přání 52 % Britů, kteří v roce 2016 odhlasovali odchod Velké Británie z evropského společenství. O své poznatky se podělil s diváky na svém kanále na serveru YouTube. 

Vyhrocený rozvod Britů s EU: „Tvrdý brexit“ odmítli, chtějí měnit dohodu

Youtuber Noah se zřejmě inspiroval slavným filmem Návrat do budoucnosti, který je právě o cestování časem. Poslední zpráva cestovatele se týká toho, jak bude Velká Británie vypadat za 11 let, a také o tom, kdy by se britští politici mohli skutečně dohodnout, co se bude s Velkou Británií dít dál po brexitu.

Evropský superstát podle youtubera

Podle cestovatele se i přes v referendu odhlasovaný a zahájený proces brexitu Spojené království v budoucnu znovu spojí a integruje s EU a vznikne podle něho „evropský superstát“.

„Jsem zpět, abych vám řekl pravdu a zároveň vše, co potřebujete vědět o budoucnosti,“ říká muž na začátku videonahrávky, která se stala hitem internetu. „Je toho hodně, co vám chci říct. První věc je, že Spojené království se skutečně vrací do Evropské unie,“ pokračuje Noah. Toto sdělení muže z budoucnosti, podle jeho slov konkrétně z roku 2030, je zároveň hlavní poselství jeho videa.

Češka v Londýně má strach koupit letenku do Prahy. A líčí zmatky kvůli brexitu

„Předpovědi“ youtubera budí u lidí pozornost. Noah ve videu také varuje před drastickými změnami teplot ve Velké Británii. Globální oteplování se prý ještě urychlilo a přináší s sebou neodvolatelné změny. 

V reálu: Juncker bude jednat s Mayovou

Jen den poté, co si Britové v parlamentu odhlasovali změnu tzv. irské pojistky v brexitové dohodě, zaznívali z britského ostrova, ale i z Bruselu protichůdné reakce. 

Zatímco britská premiérka Theresa Mayová mluvila o návrzích alternativ, jež by měly přimět britské poslance ke schválení „rozvodové smlouvy“ s unií, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a další evropští představitelé vyloučili, že by se dojednaná dohoda mohla znovu otevírat.

Evropská komise předložila členským zemím nová nouzová opatření přichystaná pro případ neřízeného odchodu Británie z evropského bloku. „Pečlivě si vyslechnu její nápady, ale také budu zcela jasný, pokud jde o pozici Evropské unie,“ řekl Juncker europoslancům v Bruselu o očekávaných rozhovorech s Mayovou.

Juncker i hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier dali najevo, že o alternativních variantách pro hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem lze vyjednávat v rámci přechodného období do konce příštího roku. Podmínkou je však schválení brexitové dohody v její současné podobě britským parlamentem.

Petříček: Jde o co nejméně bolestný brexit

Brexit probírali na Pražském hradě také nejvyšší ústavní činitelé, které kromě jiných ministrů doplnil také šéf české diplomacie Tomáš Petříček. Podle něj stále trvá schválená dohoda, se kterou souhlasil jak Brusel, tak i britská vláda. Důležité teď podle ministra zahraničí je najít cestu, jak bude brexit co nejméně bolestný. 

Vyloučil to, že by se ČR snažila dohodnout s Británií na bilaterální bázi. „V tuto chvíli bychom rádi udrželi jednotu EU27, abychom koordinovali svůj další postup s ostatními členy Evropské unie,“ řekl ministr. Jednostranně podle něj nelze nalézt řešení. Nechtěl předjímat, zda by EU mohla ustoupit dalším britským požadavkům na dohodu o vystoupení. „Potřebujeme vědět, co přesně britská strana chce, jaké vidí možnosti, abychom dosáhli dohody,“ dodal Petříček.

Ani haléř pro EU, varuje britský ministr

Proti novému otevírání vyjednané dohody se postavil i šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák, podle něhož je divoký rozchod Británie a ostatních 27 zemí stále reálnější hrozbou. A za Irsko se postavil například i německý šéf diplomacie. 

Evropská komise představila také další sadu jednostranných opatření, která by měla v případě tvrdého brexitu zajistit bezproblémový průběh studijního programu Erasmus+ nebo pravidla pro koordinaci sociálního zabezpečení i fungování unijního rozpočtu pro letošní rok. Tedy i s britskými závazky. 

Varianta tvrdého brexitu však nadále existuje, byť jsou britští poslanci proti. Pokud by na něj došlo, nedostane EU podle ministra pro brexit Kwasiho Kwartenga ani haléř. Vyplatit by přitom Britové měli cca 39 miliard liber, tedy kolem 1,6 bilionu korun.