Facebook existuje 15 let: První žaloba přišla po týdnu provozu! A Zuckerberg je 5. nejbohatší muž světa

Aktualizováno -
5. 2. 2019
06:45
Autor: red, ČTK - 
4. 2. 2019
15:56

Největší sociální síť světa má za sebou 15 let existence. Projekt spustil Mark Zuckerberg 4. února 2004 původně jako stránku určenou studentům Harvardské univerzity. Z projektu, do kterého původně investoval tisíc dolarů, se záhy stal celosvětový fenomén, který dnes využívá více než dvě miliardy lidí. Ačkoli se může zdát, že společnost, která dnes zaměstnává přes 30 tisíc lidí a přináší zisk v miliardách dolarů, nemůže mít se svými skromnými začátky nic společného, opak je pravdou. Po celou dobu své patnáctileté existence se kolem společnosti množí kontroverze a firma často balancuje na hraně zákonů. Pro Marka Zuckerberga ale šlo o strasti, které stojí za to vytrpět. Časopis Forbes totiž jeho jmění v roce 2018 vyčíslil na 71 miliard dolarů.

Facebook začal psát svou historii 4. února 2004. Ten den Mark Zuckerberg spustil původní verzi stránky, která tehdy ještě nesla jméno TheFacebook. Už v březnu ovšem umožnil přístup studentům z Columbijské univerzity společně se studenty Stanfordu a Yalu, vzápětí studentům zbylých škol ze slavné Ivy League a postupně všem vysokoškolákům v USA a Kanadě.

Přibližně o rok později už vznikla verze i pro středoškoláky a zároveň pro zaměstnance některých technologických společností. 26. září 2006 se pak stránka otevřela pro všechny lidi starší 13 let. Největší sociální sítí se pak Facebook stal na přelomu let 2008 a 2009.

Rychlý růst uživatelů zároveň znamenal růst zisků. Zatímco v prvním roce své existence sociální síť vydělala necelého půl milionu dolarů, což by po započtení inflace dnes představovalo asi 12 milionů korun, v roce 2018 činily příjmy Facebooku 55,8 miliardy dolarů (1,26 trilionu korun). Jmění zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga pak časopis Forbes vyčíslil na 71 miliard dolarů (1,6 trilionu Kč).

První žaloba přišla v prvním týdnu existence

Od samého začátku ovšem zakladatel Facebooku čelil i právním problémům. Jen několik dní poté, co svou sociální síť spustil, byl obviněn bratry Cameronem a Tylerem Winklevossovými společně s Divyou Narenranem z toho, že pouze kopíroval jejich nápady, mezitím co věřili, že jim pomáhá s budováním jejich vlastní sociální sítě. Později se proto rozhodli Zuckerberga zažalovat, výsledkem čehož bylo mimosoudní vyrovnání z roku 2008, které jim přineslo 1,2 milionu akcií Facebooku.

Další žaloby pak přišly v roce 2012. Facebook tehdy vstoupil na burzu, což se neobešlo bez kontroverzí. Ty byly spojené především s tím, že krátce poté, co se na burze začaly obchodovat akcie společnosti, se jejich cena výrazně propadla. Díky tomu se o Facebook začali zajímat i američtí regulátoři trhu.

Dalším velkým skandálem, který se sice obešel bez žalob, ale Marka Zuckerberga a jeho společnost pravděpodobně zabolí, bylo rozhodnutí společnosti umístit svou mezinárodní základnu do Irska. Podobně jako další technologičtí giganti díky tomu Facebook dosáhl toho, že z většiny svých příjmů odváděl daň menší než 1 procento.

Věčný boj o soukromí uživatelů

Většinu času své existence musí Facebook čelit obvinění z toho, že nedostatečně chrání soukromí svých uživatelů. Na tento problém naposledy upozornila kauza firmy Cambridge Analytica. Ta se díky speciální aplikaci dostala k datům několika desítek milionů uživatelů firmy.

Data společnost následně využívala při ovlivňování voleb. Do hledáčku se Cambridge Analytica dostala především kvůli účasti na prezidentské kampani Donalda Trumpa. Její zástupci se ovšem na tajných nahrávkách, které při své práci pořídili reportéři britské stanice Channel 4, chlubili i úspěšným projektem v Česku.

Mark Zuckerberg kvůli skandálu zažil perné chvíle. Na speciální výslech si jej pozvaly obě komory parlamentu USA, během kterého přiznal, že se i on sám stal obětí podvodné společnosti. Ačkoli v době jeho výpovědí média většinou jeho odpovědi hodnotila kladně, přistoupily přesto úřady americké metropole Washingtonu D. C. k žalobě na sociální síť.

Ve Velké Británii pak Facebook dostal pokutu ve výši půl milionu liber (přes 14 milionů Kč) za svou roli v případu firmy Cambridge Analytica. Ve stejné době pak vyšlo najevo, že sběrači dat se mohli dostat k osobním datům většiny uživatelů sociální sítě.

„Až do dneška lidé mohli zadat telefonní číslo či e-mail jiné osoby do vyhledávače Facebooku, což jim pomohlo jim je najít. Bylo to velmi praktické při hledání přátel v jazycích, ve kterých je komplikované vypsat celé jméno, nebo v případech, že lidé mají stejná jména,“ vysvětloval technologický šéf Facebooku Mike Schoepfer na jaře 2018. Tuto funkci ovšem mohli zneužít právě lidé, kteří se snažili dostat k soukromým datům uživatelů.

Další problémy se sdílením soukromých dat

Facebook má ovšem problémy s ochranou uživatelů dlouhodobě. V roce 2010 například nadace Electronic Frontier odhalila dva způsoby, jakými Facebook získává a sdílí data. Tím prvním bylo takzvané spojení. To vzniklo v momentě, kdy uživatel sítě dal „to se mi líbí“ určité službě nebo produktu bez ohledu na to, zda tak učinil na stránkách Facebooku nebo jinde. Facebook takovou informaci hodnotí jako veřejnou.

Další problém nadace odhalila s funkcí instantní personalizace, která vybraným stránkám umožňovala o vás zjistit ze sociální sítě vše od vašeho jména a pohlaví přes seznam stránek, které sledujete, po vaši aktuální pozici. K některým těmto datům se navíc stránky mohly dostat, i pokud člověk podobné propojení zrušil, a to pomocí aktivit jeho přátel.

Problémová byla i část podmínek používání Facebooku, kde si společnost vyhrazovala právo na sdílení dat jeho uživatelů se třetími stranami. Poté, co tato věc vyšla najevo, ovšem Facebook problémovou frázi smazal.

Před rokem 2010 pak sociální síť čelila kritice pro změnu kvůli tomu, že donekonečna uchovávala i data smazaných účtů. Uživatel mohl svůj účet sice deaktivovat, jediná možnost, jak z platformy odstranit své příspěvky, fotky a seznam přátel, byla je ručně smazat.

Čtete vaše zprávy na Facebooku jenom vy?

V prosinci 2018 přinesly New York Times (NYT) zprávu o tom, že Facebook umožnil některým technologickým gigantům větší přístup k osobním datům svých uživatelů, než se na základě předchozích skandálů může zdát.

Podle interních dokumentů z roku 2017, které NYT získaly, tak například vyhledávač Bing měl přístup k seznamům přátel v podstatě každého uživatele Facebooku. Ještě dál se mohly dostat společnosti Netflix nebo Spotify, které se mohly dostat k obsahu soukromých zpráv na Facebooku. Kromě toho ve stejné době vyšlo najevo, že Facebook sleduje polohu svých uživatelů, i pokud ji na sociální síti nesdílejí.

Skandály se kupí i jinde

Kromě problémů s ochranou osobních dat se musí největší sociální síť potýkat i s dalšími problémy. Lidskoprávní aktivisté například společnost viní z toho, že z Facebooku dostatečně rychle nemizí stránky, které zlehčují znásilnění. Další poukazovali na to, že v otázce arabsko-izraelského konfliktu byl Facebook benevolentnější k příspěvkům, které byly agresivně protiizraelské, zatímco ty namířené proti Palestině mazal.

Od roku 2016 se pak Facebook snaží bojovat s fenoménem takzvaných „fake news“. Za jejich šíření byla společnost kritizována zejména po amerických prezidentských volbách.

Přes všechny tyto problémy se ovšem Facebooku daří. Podle aktuálních zpráv se firmě podařilo ve čtvrtém čtvrtletí zvýšit příjmy o 30 procent a čistý zisk dokonce na 6,88 miliardy dolarů (154,8 miliardy Kč). Kromě zisků společnost získávala i nové uživatele a do roku 2019 tak vstoupila s více než 2,7 miliardami lidí, kteří použijí některou službu Facebooku alespoň jednou měsíčně.

Doporučujeme
Taurus70 ( 5. února 2019 07:28 )

To ze to castecne rozjel je pravda ale taky je pravda ze to vymyslel tzv.jeho kamarad ktery tisic dolaru nemel a byl hezky vysachovan ze hry,podobny fenomen byl Jobs uplna nahoda je ze kvuli penezum ozeleli pratelstvi,jde videt ze jejich prava vira se nezapre😲😲😲

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa