Prezidenta zbídačené země chrání ruští žoldáci. A dostal ultimátum kvůli volbám

„Venezuelský lid si zaslouží svobodně rozhodnout o své budoucnosti. Bez voleb oznámených do osmi dnů bychom mohli uznat Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely, aby nastartoval tento politický proces. Spolupracujeme s našimi evropskými spojenci,“ napsal dnes na twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron. Podobně se dnes na twitteru vyjádřila také mluvčí německé vlády Martina Fietzová, podle níž je Německo připraveno uznat Guaidóa, pokud do osmi dnů nebudou oznámeny nové volby. 

Krvavé demonstrace proti Madurovi: 16 mrtvých, desítky zraněných a zatčených

Španělský premiér Sánchez už v pátek Madura prostřednictvím svého ministra zahraničí Josepa Borrella vyzval, aby takové hlasování uspořádal, jinak Madrid uzná prezidentem Guaidóa. Maduro odpověděl, že nejdříve by měl uspořádat volby Sánchez. Ten se dostal do úřadu loni, když parlament vyslovil nedůvěru předchozímu kabinetu. Dnes Sánchez uvedl, že Guaidóa uzná prezidentem, pokud Maduro neoznámí nové volby do neděle 3. února. 

Evropa chce nové volby

Předseda venezuelského parlamentu složil přísahu jako úřadující prezident ve středu při protivládních demonstracích s tím, že hodlá uspořádat nové volby. Učinil tak poté, co parlament minulý týden označil nový Madurův prezidentský mandát za nelegitimní. Ten začal 10. ledna, ale opozice, EU a na dvě desítky amerických zemí ho neuznávají, protože vzešel z loňských nedemokratických voleb.

Guaidóa uznaly už ve středu za prezidenta jako první USA, k nimž se připojila více než desítka amerických zemí, včetně Kanady, Argentiny, Chile nebo Brazílie. Naopak Madura dále uznává například Kuba, Mexiko, Bolívie, Čína, Rusko či Turecko. EU tento týden pouze podpořila venezuelskou opozici a vyzvala bez konkrétních podmínek Madura k novým volbám, Guaidóa ale zatím výslovně společně za prezidenta neuznala.

Madura mají chránit ruští žoldáci

Do Venezuely v minulých dvou dnech zamířili bojovníci ruské soukromé armády, aby ochránili prezidenta Madura před bouřlivými protesty obyvatel a možnými úklady jeho vlastní ochranky. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na informace z kruhů ruských kozáků. Vlivný ruský senátor dnes v moskevském rozhlasu prohlásil, že ruský stát o této akci nic neví.

Podle některých informovaných Rusů už ve Venezuele ruští žoldnéři jsou, jejich počet se prý odhaduje na 400, píše Reuters. Jde o členy takzvané Vagnerovy soukromé armády známé z bojových operací v ukrajinském Donbasu, v Sýrii nebo ve Středoafrické republice. Podle nepotvrzených zpráv je žoldnéřská skupina napojena na lidi blízké Kremlu.

Čeští „žoldáci“ v Afghánistánu? Petříček vojáky rázně hájil, Foldyna útočil

Vlivný ruský senátor Franc Klincevič dnes rozhlasové stanici Echo Moskvy řekl, že pokud si Maduro povolal ze zahraničí členy nějakých soukromých armád, ruský stát o tom nic neví. Stejně se vyjádřil i kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, jehož požádala o reakci agentura Reuters. 

Podle Jevgenije Šabajeva, velitele kozácké polovojenské skupiny, odcestovali žoldnéři ve dvou najatých letadlech nejprve do Havany, kde pak přesedli na pravidelnou komerční linku do Venezuely. „Jsou tam s konkrétním úkolem chránit jeho (Madurovu) bezpečnost,“ citovala agentura Reuters Šabajeva. Mimo jiné se prý mají postarat, aby nebyl ohrožen sympatizanty opozice z řad jeho vlastních bodyguardů. 

Venezuelou delší dobu otřásají protivládní protesty, které si jen od minulého pondělí vyžádaly 26 mrtvých. Mohutné demonstrace vyvrcholily ve středu, když se předseda opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó prohlásil úřadujícím prezidentem. Řada západních a latinskoamerických států Guaidóa jako hlavu státu uznala. Moskva naopak tvrdí, že prezidentem zůstává Maduro. Venezuelská krize byla podle Ruska vyprovokována zvenčí, což je hrubé porušení základních norem mezinárodního práva.