Trump hájí stažení vojáků ze Sýrie: „Ať bojují ostatní.“ Posílí to ISIS, děsí se spojenci
Prezident Donald Trump dnes bránil své rozhodnutí o stažení vojáků ze Sýrie. Jak napsal na Twitteru, plní svůj slib z předvolební prezidentské kampaně. Nyní je podle něj na ostatních, aby tam bojovali. A experti po celém světě nyní řeší, zda se Američané stáhnou i z Afghánistánu.
„Odejít ze Sýrie není žádné překvapení. Usiloval jsem o to roky a před šesti měsíci, kdy jsem to veřejně chtěl udělat, jsem souhlasil, že zůstaneme déle. Rusko, Írán, Sýrie a další jsou místními nepřáteli ISIS. My jsme svou práci vykonali. Je čas se vrátit domů,“ napsal Donald Trump.
„Chtějí být USA policistou Blízkého východu, nedostávat NIC, ale přicházet o drahocenné životy a biliony dolarů kvůli ochraně ostatních, kteří, ve většině případů, neoceňují, co děláme? Chceme tam být navždy? Je na čase, aby konečně bojovali ostatní,“ uvedl rovněž na Twitteru americký prezident.
Šance pro ISIS
Podle Londýna nebyl Islámský stát zdaleka poražen. „Mezinárodní koalice učinila v boji proti Islámskému státu ohromný pokrok. Zbývá ale ještě mnohé udělat a nesmíme přestat pouštět ze zřetele hrozbu, jakou IS představuje. I když IS ztratil území, stále je hrozbou,“ uvedl mluvčí britského ministerstva zahraničí.
Arabsko-syrská koalice (SDF), kterou v Sýrii USA dosud podporovaly, se domnívá, že odchodem Američanů vznikne na východě vakuum, kterého IS využije. Podle SDF dal Trump Islámskému státu šanci se přeskupit. „Bude to mít negativní dopad na protiteroristickou kampaň. V oblasti vznikne politické a vojenské vakuum a tamní lidé se ocitnou v kleštích mezi znepřátelenými stranami,“ uvedla SDF v prohlášení. Podle ní se na východě Sýrie rozpoutá boj.
Ministryně z Francie: Boj proti terorismu neskončil
„Islámský stát je oslaben jako nikdy. Nebyl ale vymýcen, ani jeho kořeny. Je třeba jeho poslední zbytky definitivně vojensky porazit,“ varovala francouzská ministryně obrany Florence Parlyová na Twitteru. Francie tak bude i nadále vojensky působit v Sýrii, řekla dnes ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová. „Pro tuto chvíli v Sýrii zůstáváme. Boj proti terorismu neskončil,“ sdělila.
Francouzští diplomaté sdělili, že Trumpovo oznámení Paříž zaskočilo. „Ukazuje to, že můžeme mít odlišné priority a že musíme spoléhat především na sebe,“ prohlásila Loiseauová. Podle diplomatů s Trumpem ve středu telefonicky hovořil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Trump stažení oznámil už v dubnu, ale Macron ho tehdy přesvědčil, aby USA v Sýrii zůstaly. Upozornil na hrozbu, kterou pro region představuje Írán, jenž v Sýrii rovněž působí. Jeden z francouzských diplomatů agentuře Reuters řekl, že není jasno, kdy Američané ze Sýrie přesně odejdou, a že se to Paříž snaží zjistit. „Ďábel je v detailu,“ sdělil tento zdroj s tím, že si diplomaté na takovou situaci za Trumpova prezidentství začali zvykat.
Francouzská armáda působila v mezinárodní koalici, jíž velely Spojené státy. Má tam vojenská letadla, která využívají základnu v Jordánsku. Koalice má rovněž dělostřelectvo na irácko-syrské hranici a pomáhá arabsko-kurdským jednotkám v boji proti IS. Zatímco USA přiznaly, že v Sýrii působí asi 2000 jejich vojáků, Francie přítomnost svých vojáků v Sýrii nikdy nepotvrdila.
Na řadě Afghánistán?
Nynější neočekávané stažení ze Sýrie nicméně vyvolalo otázky, zda se nemají podobného vývoje obávat i další američtí partneři v bojích v Iráku a Afghánistánu. „Jestliže je ochoten odejít ze Sýrie, myslím, že bychom se měli obávat toho, zda další na řadě nebude Afghánistán,“ uvedla Jennifer Cafarellaová z amerického Institutu pro studium války (ISW).
Trump loni v srpnu ve svém projevu přiznal, že mu jeho prvotní instinkt říkal, aby se Spojené státy z Afghánistánu stáhly. Důsledky takového kroku by ale podle něj byly „předvídatelné a nepřijatelné“. V zemi by totiž vzniklo vakuum, kterého by „okamžitě vyplnili“ teroristé včetně radikálů z Islámského státu či Al-Káidy. Proto naopak oznámil, že USA budou v bojích v zemi pokračovat.
Expertka: Zneklidnění pro všechny spojence USA
V Afghánistánu působí tisíce příslušníků americké armády. Podle Kori Schakeové z Mezinárodního ústavu pro strategická studia (IISS) Trumpovo rozhodnutí zneklidní všechny spojence USA, kteří se dosud opírali o americké bezpečnostní záruky, napsala agentura AP.
„Vlády v Iráku a Afghánistánu by se měly začít dost obávat,“ uvedla Schakeová. „Jestliže má Trump jen velmi malý zájem na tom, aby došlo v Sýrii ke stabilizaci bezpečnosti... jak si může být Afghánistán jistý, že stejné rozhodnutí se nebude týkat jeho, navíc, když boje tam jsou ještě dražší a pokrok méně viditelný?“ dodala.
USA a NATO se formálně stáhly z bojů v Afghánistánu v roce 2014, v zemi ale podle Pentagonu stále působí okolo 14 000 amerických vojáků. Jejich hlavním posláním je vést a podporovat afghánské síly v boji proti radikálnímu hnutí Tálibán, jehož vládu svrhla Američany vedená invaze v roce 2001, podniknutá v odvetě za teroristické útoky v USA. V Afghánistánu ale působí také americké speciální jednotky, které bojují po boku afghánských vojáků proti Tálibánu a dalším radikálům.
V Afghánistánu pomáhají i Češi. Česká armáda má v současné době v zemi kolem 350 vojáků, kteří působí na několika místech. Největší jednotky jsou v Kábulu a na letecké základně Bagrám v provincii Parván.
Nyní by americký prezident rád ukončil již 17 let trvající válku mezi afghánskou armádou a bojovníky z hnutí Tálibán, kteří se snaží vypudit z Afghánistánu mezinárodní jednotky a zavést zde verzi přísného výkladu islámského práva. Nedávno v této souvislosti požádal sousední Pákistán o pomoc při mírových jednáních v Afghánistánu s radikálním hnutím Tálibán.
Americká administrativa uvedla, že bude i nadále pokračovat v boji s radikály z Islámského státu po celém světě a v případě potřeby se do Sýrie vrátí. Podle kritiků ale bude mít Trumpovo rozhodnutí dalekosáhlé dopady. Experti v této souvislosti zmiňují zejména případný turecký útok na syrské Kurdy, kteří byli dosud chráněnci Američanů a s jejich pomocí bojovali proti islamistům v Sýrii.
Turci varují před tunely
Turecko americké rozhodnutí chápe jako uvolnění oblasti východně od Eufratu od amerických jednotek. Jde přitom o oblast u turecké hranice a Ankara si nepřeje, aby v ní působily syrské kurdské milice, jež USA podporovaly. „Teď máme před sebou (pohraniční město) Manbidž a oblast východně od Eufratu,“ řekl turecký ministr obrany Hulusi Akar. Prohlásil, že kurdští bojovníci se zakopávají v tunelech v této oblasti, ale že v nich budou pohřbeni.
„Mohou kopat tunely a zákopy, když chtějí, mohou se přesunout do podzemí, ale až přijde čas, všichni v nich budou pohřbeni. O tom nikdo nemůže pochybovat,“ řekl Akar. Turecko na syrské kurdské milice pohlíží stejně jako na tureckou Stranu kurdských pracujících a její bojovníky - považuje je za teroristy.
Ruská mluvčí: Nelegální přítomnost USA v Sýrii
Středeční Trumpovo rozhodnutí o stažení ze Sýrie šokovalo i některé americké zákonodárce a spojence. Demokratický senátor Jack Reed Trumpovo rozhodnutí odsoudil a nazval ho zradou syrských Kurdů. „Prezident nyní vypadá spokojený s tím, že zradil jejich důvěru a ponechal je vystavené potenciálnímu krvavému konfliktu s Tureckem,“ uvedl Reed. „Toto rozhodnutí zároveň významně navyšuje bezpečností rizika pro naše klíčové regionální partnery v Izraeli, Iráku a Jordánsku,“ dodal.
Několik hodin před Trumpovým vyjádřením oznámila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, že přítomnost amerických vojáků v Sýrii vytváří nebezpečnou překážku k diplomatické dohodě. „Nelegální přítomnost USA v Sýrii je nebezpečnou překážkou na cestě k dohodě,“ řekla.
