V Paříži se znovu protestuje. Ke „žlutým vestám“ se připojily nahotinky
V Paříži se dnes k protivládním protestům sešlo zhruba 3000 členů hnutí takzvaných žlutých vest, tedy mnohem méně než v uplynulých týdnech. Ve francouzské metropoli, kde na pořádek dohlíží asi 8000 členů bezpečnostních složek, je klid a žádné větší incidenty nejsou hlášeny. Preventivně bylo uzavřeno 40 ze zhruba 300 stanic metra. Deník Le Figaro uvedl, že policie dosud zadržela 85 lidí a 46 z nich poslala do vazby. Dnešek je již pátou sobotou protestů v řadě.
Policie podle tisku sice zablokovala přístup ke státním institucím, jako je sídlo prezidenta nebo premiéra, ale Eiffelova věž a muzea uzavřená při protestech minulou sobotu jsou normálně v provozu. K předvánočním nákupům zůstávají otevřené také velké obchodní domy.
Hlavní demonstrace se konají na třídě Champs-Élysées, odkud jsou hlášeny ojedinělé střety, při nichž policie použila slzný plyn. Dalšími shromaždišti jsou náměstí před budovou pařížské Opery a Haussmannův bulvár. Na přibližně 200 místech po celé Francii se konají také silniční blokády. Celkem se v zemi protestů účastní podle tisku asi 20.000 lidí.
Někteří demonstranti se dali slyšet, že jsou nízkou účastí zklamáni. „Jestli to tak půjde dál, (prezident Emmanuel) Macron si večer otevře šampaňské a řekne: a je to, vítězím,“ uvedl podle serveru France Info jeden z účastníků protestu.
Na třídě Champs-Élysées se dnes během mrazivého dopoledne objevilo také několik polonahých aktivistek s tělem natřeným stříbrnou barvou a oblečených v rozhalených červených mikinách s kapucí s trikolorou. Jen potichu stály naproti policistům, napsal Le Figaro. List je označil s ohledem na jejich červené pokrývky hlavy za „Marianny“, francouzský státní symbol.
Účast na demonstracích na Champs-Élysées, svolaných přes sociální sítě, ohlásily předem tisíce lidí. Francouzská vláda ve čtvrtek demonstranty vyzvala k odpovědnosti i s ohledem na úterní střelbu na vánočních trzích ve Štrasburku.
Členové hnutí žlutých vest už několik týdnů protestují proti vládním ekonomickým reformám. Demonstrace a silniční blokády byly původně namířeny proti plánovému růstu cen pohonných hmot, později ale přerostly v protesty proti hospodářské politice vlády obecně i proti Macronovi samému.
V ulicích francouzských měst protestovalo minulou sobotu 136.000 lidí, zhruba stejně jako týden předtím. Rozsáhlá vlna protestů je mnohými považována za největší od nepokojů v roce 1968.
Francouzská média píšou, že silniční blokády, které Francii v různé intenzitě paralyzují už od 17. listopadu, si v pátek večer vyžádaly další nepřímé oběti, kterých je tak dohromady již osm. Nově je jednou z nich spolujezdkyně z auta, které se srazilo s jiným osobním vozem, jenž se otáčel kvůli barikádě na silnici v departementu Aisne v severní Francii. Další smrtelná nehoda se stala v belgické obci na hranici s Francií. Zahynul řidič, jenž se svým autem narazil do kamionu, který zastavila bariéra vztyčená demonstranty na francouzské straně.
No když jich podle ČT mohlo být na Slovensku 100 000 a na Václaváku 10 000, proč by v Paříži nemohlo být dvěstě? Propaganda ráda nadsazuje.