14°C
Masivní protest proti drahé naftě: Ve Francii demonstrovalo 106 tisíc lidí
Přibližně 106 tisíc účastníků napočítala francouzská vláda v sobotu večer na demonstracích „žlutých vest“. Jejich protestní hnutí je namířeno zejména proti plánu vlády zvýšit od ledna ceny pohonných hmot. Pětatřicet demonstrantů již bylo po celé Francii zadrženo a 22 skončilo ve vazbě. Osm lidí včetně dvou četníků utrpělo podle ministerstva zranění. Největší manifestace se koná v Paříži, podle vlády se jí stejně jako dopoledne účastnilo zhruba 8000 lidí. Jen v hlavním městě bylo zadrženo 18 z celkových 35 osob.
Protest ve Francii začal dramatem už v noci z pátku na sobotu. Rozzuřený muž ozbrojený ručním granátem se domáhal přijetí demonstrantů proti plánovanému zvýšení cen pohonných hmot u prezidenta Emmanuela Macrona v Elysejském paláci. A po několika hodinách vyjednávání na parkovišti nákupního střediska v Angers na západě Francie vzdal policii.
Pětačtyřicetiletý muž oblečený do žluté vesty, jaké nosí demonstranti proti Macronovým ekonomickým reformám, je podle agentury AFP znám policii již z minulosti. Dramatická situace nastala v pátek odpoledne, kdy demonstrant obsadil myčku automobilů. V ruce svíral granát, který mohl být slzný. Domáhal se přijetí „žlutých vest“, které se staly symbolem protestů, v Elysejském paláci, pařížském sídle hlavy státu. Před tím byl ve skupině demonstrantů, shromážděných u nákupního centra.
Policii se vzdal asi ve 22:30, uvedla zpravodajská stanice BBC na svém webu. Granát, který nyní zkoumají experti, „nebyl falešný“ a existovalo „reálné nebezpečí“ pro lidi v okolí, uvedly místní úřady. Demonstranti se od incidentu distancovali.
V sobotu se znovu protestuje
Navzdory zákazu se demonstranté objevili i na hlavní pařížské třídě Champs-Élysées. „Macrone odstup!“ a „Policie s námi!“, skandovali. Pořádkové síly přehrazují demonstrantům cestu, podle listu Le Figaro jsou hlášeny potyčky a policisté použili granáty se slzným plynem a vodní děla. Jen zde bylo zadrženo 26 lidí a 18 jich putovalo do vazby.
Demonstranti, jejichž počet reportéři dopoledne odhadovali na stovky a nyní na tisíce, se i přes zákaz pokusili slavnou třídu Champs-Elysées přehradit barikádami, ale těžkooděnci je vytlačili k Vítěznému oblouku.Úřady zatím v souvislosti s dnešními protesty evidují 20 zraněných včetně čtyř policistů. Minulý týden přitom podle ministerstva vnitra při manifestacích utrpělo zranění 227 osob. Doposud si prostestní týden važádal 750 zraněných, včetně 136 policistů a také dva lidské životy.
Policie oznámila, že do zakázané zóny u Elysejského paláce, sídla hlavy státu, nikdo nepronikl. Incidenty přičítá stovce přívrženců krajní pravice v davu. Pětatřicet demonstrantů již bylo zadrženo a 22 skončilo ve vazbě. Osm lidí včetně dvou četníků utrpělo podle ministerstva zranění. Uvedl také, že na ostrově Réunion, v Marseille či Bordeaux se protesty konají v klidu.
Ministr obvinil z protestů Le Penovou
Ministr vnitra Christophe Castaner z vyprovokování střetů obvinil „ultrapravicové buřiče“, kteří zareagovali na pobídku šéfky krajně pravicového Národního sdružení. Marine Le Penová se totiž v pátek pozastavovala nad tím, proč by francouzský lid nesměl demonstrovat po Champs-Elysées. Nyní se podle agentury AFP ohradila, že k žádnému násilí nikdy nevybízela.
Podle listu Le Figaro se demonstranti, kteří se původně shromáždili na místě vyhrazeném pro demonstraci u Eiffelovy věže, přesunuli také na Champs-Elysées, kde úřady demonstraci zakázaly. Dav před policejním kordónem postupně narůstal, stejně tak stoupalo napětí, až vypukly střety.
Kromě Paříže se sobotní protesty konají také v regionech. Například na dálnici u Angers na západě země protestující zpomalují dopravu na „hlemýždí“ tempo. „Jeďte, je to zdarma. Zaplatí Macron,“ vybízela motoristy asi stovka demonstrantů, kteří u Laval otevřeli mýtnici, kde se jinak platí poplatky za jízdu po dálnici. Asi 60 žlutých vest demonstruje před prefekturou ve městě Aurillac, vypočítal Le Parisien na svém webu.
Hnutí žlutých vest nemá vůdce, ani se nehlásí k žádné politické straně. Jeho členové protestují proti ekonomickým reformám prezidenta Emmanuela Macrona a zejména proti plánovanému zvýšení spotřební daně na ropné produkty, které by způsobilo nárůst cen pohonných hmot. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina Francouzů považuje protesty za opodstatněné, francouzská vláda však zatím ústupky nepřipouští.
Nafta stojí ve Francii až 40 korun
Jádro protestů tvoří to, co je známo jako „Francie periférií“, tedy tisíce městeček, ve kterých jsou lidé silně závislí na autech, aby se dostali do práce či na nákupy. A ti cítí, že jejich hodnoty opomíjejí sofistikovaní „tvůrci pravidel“ v metropoli.
Cena nafty, která je stále nejběžnějším palivem ve francouzských vozech, za poslední rok stoupla asi o 23 procent na 1,51 eura (asi 39 korun) za litr, což je nejvíce od počátku tisíciletí. Ceny ropy sice klesaly, ale Macronova vláda zvýšila letos daně z pohonných hmot ve snaze o prosazení ekologicky čistších vozidel. Rozhodnutí dále zvýšit tyto daně od Nového roku se tak jeví poslední kapkou.
Témata:
Související
Francie má 65 065 189 lidí, a protestovalo 106.000, to není ani jedna 1/4 procenta obyvatelstva. Tak co tady řešíte.