Ministryně, které byl Putin na svatbě, varuje před válkou. Merkelová volala do Kremlu

„Zatím se nevedou žádná jednání o přísnějších sankcích, ale obecně bych to nevylučoval,“ řekl předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen (CDU) v rozhlasovém rozhovoru. „Podle mého názoru takové chování nemůže zůstat bez následků a nemyslím si, že by se mělo říkat, že další sankce nebudou,“ dodal Röttgen.

Ukrajinský parlament v pondělí schválil prezidentský výnos o vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů počínaje 28. listopadem v deseti ukrajinských pobřežních a pohraničních regionech. Tímto krokem Kyjev zareagoval na nedělní incident v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem.

Ukrajinci jsou na třicet dní ve válečném stavu. Kvůli lodím zajatým Rusy

Ruští pohraničníci tam zadrželi tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků. Podle ruské tajné služby ukrajinská plavidla na ruské lodě namířila své palubní zbraně jako první, na ruskou varovnou palbu prý Ukrajinci nereagovali. Kyjev takový scénář odmítá a označuje ruskou akci za nevyprovokovaný a zákeřný útok. Vyhlášení válečného stavu podle Petra Porošenka neznamená vyhlášení války, ale je obranným aktem.

Rakouská ministryně: Raději slova, než zbraně

Ke zmírnění napětí vyzvala obě strany rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová, které byl shodou okolností Vladimir Putin na svatbě, což vyvolalo mnohé diskuze. „Je důležité vyřešit tento konflikt slovy, a ne zbraněmi,“ zdůraznila na bezpečnostní konferenci v Berlíně.

Kneisslová vyjádřila obavu, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by se mohl stát nebezpečnějším a zmínila se také o možnosti zavedení dalších sankcí proti Rusku. „Všechno záleží na vysvětlení skutečností a dalším chování obou stran, ale to bude předmětem ověřování,“ řekla šéfka rakouské diplomacie na tiskové konferenci v Berlíně.

Angela Merkelová podle Kremlu telefonicky hovořila o situaci s ruským prezidentem. Vladimir Putin uvedl, že je „vážně znepokojen“ ukrajinským rozhodnutím vyhlásit válečný stav a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od „dalších nepromyšlených kroků“, citovala agentura AFP ze zprávy Kremlu.

Putin mluví o provokacích

Putin přičetl incident ukrajinským „provokacím“ a „hrubému porušení mezinárodního práva“ ukrajinskými plavidly. Německý vládní mluvčí Steffen Seibert uvedl, že kancléřka v rozhovoru naléhala na potřebu uvolnění napětí a dialogu.

Kancléřčin úřad podle listu Ukrajinska pravda sdělil, že Merkelová zatelefonovala Putinovi ještě v pondělí večer. „Kancléřka zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog. Obě strany také posuzovaly možnou analýzu incidentu za účasti ruských a ukrajinských expertů,“ dodal list s odvoláním na komuniké.

Německá kancléřka mluvila i s Porošenkem

Merkelová o krizové situaci hovořila v pondělí telefonicky také s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Řekla mu, že její země udělá vše pro to, aby se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem uvolnilo. „Vyjádřila znepokojení nad eskalací ruské ozbrojené agrese,“ uvedl web prezidenta Porošenka ve zprávě o telefonátu.

Kyjev prosí svět o pomoc proti Moskvě. Žádá od Rusů vrácení svých lodí

Šéf německé diplomacie Heiko Maas dnes podle Reuters vyzval Moskvu, aby respektovala mezinárodní právo a neporušovala územní celistvost a svrchovanost sousedních zemí. K dosažení tohoto cíle je podle ministra zapotřebí, aby Německo a jeho evropští spojenci vedli „skutečný dialog“ o společné bezpečnosti v Evropě.

Erdogan si přeje mírové moře

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dnes v prohlášení svého generálního tajemníka vybídla Rusko a Ukrajinu, aby se zdržely „jakýchkoli dalších provokací" a začaly spolu jednat, aby se snížilo riziko růstu dalšího napětí v regionu.

Také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vybídl Moskvu a Kyjev, aby své problémy vyřešily jednáním. Turecko, které udržuje těsné vztahy s oběma státy, si podle něj přeje, aby Černé moře bylo „mírovým mořem“.

Rusové těžce zranili důstojníka SBU na ukrajinské lodi

Zatím to tak ale nevypadá. A v případě současného jablka sváru - situace v Kerčském průlivu - se objevují nové poznatky. Na palubě ukrajinských plavidel, zadržených v neděli u průlivu ruskými pohraničníky, byli i příslušníci vojenské kontrarozvědky ukrajinské tajné služby SBU. Jeden z nich byl těžce zraněn, potvrdil dnes šéf SBU Vasyl Hrycak podle agentury Interfax-Ukrajina.

Nohavicův metál od Putina: I Zemana ovládá generál KGB v záloze, rýpl si ruský historik

Stalo se tak podle něj poté, co jeden z ruských bitevníků odpálil na ukrajinské dělové čluny dvě neřízené rakety. Příslušníci kontrarozvědky se podle komuniké SBU „během čtyř let ruské agrese“ nacházejí na přední linii obrany, bok po boku ukrajinských vojáků. A „údiv“ ruských představitelů, že na palubě ukrajinských vojenských lodí byli příslušníci SBU, podle komuniké nedokazuje, že by obdobná praxe chyběla u kontrarozvědky „země-agresora“.

Tlačí na zajatce?

SBU současně vyzvala ruské tajné služby, aby skoncovaly s vyvíjením psychologického a fyzického nátlaku na zajaté Ukrajince, jehož cílem je „informační ospravedlnění aktu arogantní agrese“. Ukrajina označuje Rusko za agresora od anexe Krymu a rozpoutání konfliktu s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny.

Ruská tajná služba FSB zveřejnila záběry z výslechu tří členů posádek zajatých ukrajinských lodí, kteří se přiznávají, že narušili ruské hranice a vpluli do ruských výsostných vod. Jeden z nich podle agentury AP zjevně četl připravený text z čtecího zařízení.

Velitel ukrajinského námořnictva Ihor Vorončenko v ukrajinské televizi prohlásil, že zajatí námořníci byli k nepravdivým přiznáním donuceni nátlakem. „Já ty námořníky z Nikopolu znám, vždy to byli čestní profesionálové znalí řemesla. To, co teď tvrdí, není pravda,“ zdůraznil. Upozornil, že dva z námořníků pocházejí z anektovaného Krymu, kde žijí jejich příbuzní, a tak se nátlak dal očekávat.