Z outsidera hvězdou světové politiky: Kim ví, co dělá, shodují se experti

Autor: Darina Jíchová - 
6. 6. 2018
15:41

Kim Čong-un se z naprostého outsidera stal v roce 2018 jedním z nejvýraznějších světových vůdců. Od svého nástupu v roce 2011 udržoval Severní Koreu izolovanou od okolního dění, letos se však zapojil mezi politickou smetánku. Od počátku roku již několikrát jednal s Čínou, Ruskem, Sýrií a Jižní Koreou. A příští týden ho čeká historický summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsala stanice BBC.

O setkání s Kimem je velký zájem, stojí o něj jak ruský prezident Vladimir Putin, tak i hlava Sýrie Bašár Asad. „Jsme svědky zrodu nového Kim Čong-una, mezinárodního diplomata,“ uvedla Jean H. Leeová, bývalá vedoucí pobočky agentury AP v Pchjongjangu.

„Oproti roku 2011, kdy se chopil moci a se svou dětskou tváří působil dost nevýrazně, dnes vystupuje jako sebevědomý vůdce s vlastním jaderným programem a mezikontinentálními balistickými střelami. Jeho cílem bylo dokázat, že je schopen se vyrovnat i mocnosti, jakou jsou USA,“ dodala Leeová.

Summit za odměnu

„Blížící se summit je pro Kima jakýmsi završením jeho práce a v podstatě odměnou za to, co všechno ve svých očích pro Severní Koreu udělal,“ napsal ředitel analytické agentury CNA Ken Gause ve své práci Severokorejský dům z karet.

„Kim se chtěl začlenit mezi světové diplomaty. Věděl, že nejlepší místo u jednacího stolu získá jen z pozice moci, tak si ji vybudoval,“ vysvětlil Gause. „Kim se dlouho držel mimo okolní svět a diplomaté se teď o něj mohou poprat. Zvlášť když oznámil, že Severní Korea je otevřená zahraničními obchodu,“ doplnila Leeová.

Začalo to Jižní Koreou

Už v lednu se Kim Čong-un nechal slyšet, že je svolný ke komunikaci se Soulem, a země spolu obnovily styky. Na ZOH v Pchjongčchangu dorazila početná severokorejská delegace, kterou vedla vůdcova sestra Kim Jo-čong, jež předala jihokorejskému prezidentovi pozvání ke společnému stolu. Mezikorejský summit byl dohodnut na 27. dubna. Ještě před tím se Kim Čong-un vydal na jednání do Číny. Hovory o schůzce s Trumpem pak na sebe nenechaly dlouho čekat.

Během několika měsíců se naprosto změnila diplomatická rétorika mezi USA a KLDR, ještě v lednu se vůdci obou zemí „špičkovali“ a poměřovali si svoje jaderná tlačítka a častovali se různými přezdívkami. Trump Kimovi neřekl jinak než „malý tlustý Rakeťák“. A o pouhého půl roku později se příští týden upře pozornost celého světa na setkání těchto dvou kontroverzních osobností.

Staronoví spojenci

Rok 2017 se pro Kima nesl ve znamení dokončování jaderného programu, ten prý úspěšně završil. Letošní rok chce zaměřit na ekonomický rozvoj země, k tomu ale potřebuje mezinárodní spojence. Snaží se tedy navázat přátelské vztahy s potencionálními investory, domnívají se odborníci.

Kim jednal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jihokorejským prezidentem Mun Če-inem. Oba dohlíželi na dodržování přísných sankcí, které kvůli testovacím odpalům na KLDR uvalily OSN a USA. Severokorejský vůdce se během dubna a května sešel dvakrát se svými protějšky. S Munem jednal předvším o denuklearizaci Korejského poloostrova, upevnění vzájemných vztahů a o summitu s Trumpem. Se Siem mluvil o trhu a obchodních vztazích.

Experti uvádějí, že Kim je na rozdíl od svých předchůdců ochotný a schopný vyjednávat. Svůj um ukázal i v tom, že každá cesta do Číny se konala jen pár dní před schůzkou s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem. Z Kimovy strany to byl vypočítavý, ale strategický krok, který mu při jednání s USA zajistil jistou výhodu.

Podpora Číny a Ruska

Čína si představuje pomalou denuklearizaci KLDR a podporuje odvolání sankcí. Podobný postoj zřejmě po jednání se Severokorejci zaujalo i Rusko. Kim si tak proti USA udělal dva mocné spojence – pokud by se mu Trumpem nabízená dohoda nelíbila, může využít vlivu svých „staronových“ přátel.

„Ne, severokorejské setkání s Rusy se mi vůbec nelíbilo. Jaký byl cíl jejich jednání? Má pozitivní, nebo negativní závěry? Nemám z toho radost,“ sdělil Trump novinářům, podobně se vyjadřoval i o Kimově druhé cestě do Číny, po které oba muži hrozili odvoláním červnového summitu. Podle analytiků ale Kim jen ukazoval, že USA nejsou jeho jedinou možností.

„Každý diplomatický vztah, který Kim naváže, mu poskytuje výhodu. Když na něj bude chtít Trump zatlačit, může odejít od stolu s tím, že se obrátí na někoho ze svých spojenců. A Rusko, Čína, Sýrie? To Kimovi téměř na 100 % zaručuje to, že Trump a jeho tým budou ochotní vyjednávat a ustupovat,“ prohlásil Adam Mount ze Společnosti amerických vědců.

Konflikt kvůli libyjskému modelu

Samozřejmě ne každý krok se Kimovi vyplatil. Jeho rozhořčení nad výrokem bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona a viceprezidenta Mikea Pence o naprosté denuklearizaci jeho země podle tzv. libyjského modelu ho málem připravila o summit s Trumpem. Situaci ale zachránil dopis, který Trumpovi předal Kimův hlavní poradce Kim Jong-čchol. Mnozí poukázali, že KLDR je zoufalá a potřebuje, aby USA na jednání odvolala sankce, jiní chování obou mužů přičítají k jejich nevyzpytatelnosti.

„Kim Čong-un změnil pravidla hry a prezident Trump ani neví, co se děje a co ho na summitu čeká. Kimův jaderný arzenál se z přítěže změnil v diplomatickou zbraň. Co ale KLDR chce? Jaké jsou její záměry? Co se stane po summitu? Pchjongjang má podle všeho promyšlený každý krok, Washington zatím tápe,“ napsal na svém Twitteru sociolog Aiden Foster Carter.

„K jednacímu stolu Kima ženou sankce, to je asi pravda. Je to ale ten hlavní důvod? Osobně si to nemyslím. Musíme ale bedlivě poslouchat, co říká. Není to jen propaganda, každé slovo má svou váhu. Jakákoliv formulace může ukázat jeho další směřování,“ uvedl bývalý pracovník ministerstva zahraničí Joel Wit.

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa