Život v bídě a hanbě nebo kriminální kariéra: Jak končí migranti, když je vrátí domů
Více než 3 tisíce nigerijských uprchlíků, kteří nelegálně připluli do Evropy, vrátila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zpátky do jejich země. Většina z nich prodala veškerý majetek a úspory utratila na to, aby pašerákům zaplatila za „bezpečnou“ cestu do Evropy. Navrátivší se Nigerijci teď nemají ani kde bydlet, napsala stanice BBC.
Mezi lidmi prchajícími z Nigérie byl také Evans William, který se svěřil novinářům BBC, že prodal naprosto všechno „včetně kuchyňského dřezu“. „Když říkám všechno, myslím opravdu všechno, dům, telefon, televizi, kuchyňský dřez, veškeré oblečení. Zbylo jen to, co jsem měl na sobě. Peníze jsem dal pašerákům, kteří mě z Nigérie odvezli přes Saharu do Libye,“ popsal začátek své cesty.
Průchod do Evropy ho stál 20 tisíc korun. „Neměl jsem strach, počítal jsem s tím, že až dorazím do Evropy, najdu si práci a doplatím zbytek, co jsem dlužil pašerákům. Chtěl jsem vydělat co nejvíc, abych mohl peníze poslat rodině.“ Do Evropy se ale William nikdy nedostal. Během plavby po Středozemním moři je zastavila libyjská hlídka a všechny uprchlíky přepravila do detenčního centra.
Návrat domů
„Věděl jsem, že je konec. Přistoupil jsem na nabídku OSN a Mezinárodní organizace pro migraci, řekli nám, že nám zaplatí cestu domů, dočasné ubytování a poskytnou nám částku necelých 6 tisíc korun na měsíc, než se postavíme na vlastní nohy,“ vypověděl William. „Nabídli také, že nám pomohou najít práci,“ dodal.
Nicméně finance společného projektu EU, OSN a IOM pomalu dochází. Do Nigérie se vrátilo zatím pouze 3 tisíce uprchlíků, na návrat jich v detenčních táborech čeká ale více než 20 tisíc. Zároveň neustává ani tok lidí, kteří se do Evropy snaží dostat. Podle odborníků se může kontinent připravit na další několikamilionovou migrační vlnu.
Chudoba a deprese
„My, co jsme se rozhodli vrátit, žijeme na pokraji chudoby. Je to dost depresivní. Sice nám pomohli najít práci, ale teď vypomáháme na farmách a ženy většinou dělají kadeřnice. To, není to, za čím jsme mířili do Evropy. Živoříme, a to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme se vlastně rozhodli z Nigérie odejít,“ vysvětlil William.
„Nejhorší je na tom asi ten stud. Chtěl jsem vydělat peníze pro rodinu, teď se jim nemůžu ani podívat do očí. Raději se jim vyhýbám, nechci pro ně být další břemeno,“ William se k rodině nevrátí ani v případě, že by to znamenalo, že bude muset žít na ulici. „Nechci zůstat v Nigérii, ale příště se do Evropy pokusím dostat legálně.“
Zločinecké gangy
Williamův příběh patří mezi ty šťastnější. Abibu cestoval do Evropy za poslední peníze své matky. „Prodala naše pole a dům, všechno, jen aby mě zachránila. Nemůžu se vrátit domů…nesnesl bych to. Vím, že jsem ji zničil a zklamal jsem ji,“ vypověděl. „Začal jsem pracovat, abych získal zpátky nějaké peníze. Mám ale i jiné, nezákonné nabídky. Stejně skončím v nějakém gangu, krádeže mi stejně budou vynášet víc,“ řekl prostě na závěr rozhovoru s novináři.
Tak proč se ti Nigerijci tak rozmnožují, když jsou v takové bídě? To je jejich hlavní problém, který jim asi nikdo nedokáže vysvětlit. Místo toho tam budou neziskovky posílat další pomoc a doktoři bez hranic zachraňovat další a další dětičky uvrhnuté do bezvýsledné chudoby. V přírodě je běžné, že přemnožený druh s nedostatkem potravy umírá. Proč bychom měli bojovat proti přírodním zákonům? Až bude mít nigerijský otec dvě děti místo šesti, budou se mít dobře. To by jim měli hlavně doktoři bez hranic vysvětlit, co je to plánované rodičovství.