Korejské sjednocení? Zběhové i experti to vidí černě, země dělí obří propast
Nadšení z pátečního historického mezikorejského summitu bere za své. Severokorejský lídr Kim Čong-un a jihokorejský prezident Mun Če-in se sice domluvili na podepsání mírové dohody, která oficiálně ukončí konflikt z 50. let. A podali si ruku na denuklearizaci Korejského poloostrovu. Jenže severokorejské zběhy žijící na jihu nejvíce zajímá možnost sjednocení zemí a znovushledání s jejich rodinami. Odborníci tvrdí, že v současnosti je unifikace Korejí nereálná, uvedla televize CNN.
Ken Eom utekl z KLDR v roce 2010. Po příchodu do Jižní Korey se ho místní ptali prý na naprosto hloupé otázky. „Máte tam taky alkohol? Když lidé nemají na rýži, tak proč si nekoupí nudle?“ podělil se o svou zkušenost bývalý voják. „Chovali se, jako bych byl členem nějakého amazonského kmenu,“ řekli Eom novinářům, aby dodal: „Právě díky tomutu přístupu je pro nás tak těžké integrovat se do jihokorejské společnosti.“
Velký korejský kulturní rozdíl
Eom a další severokorejští uprchlíci upozorňují na obrovskou kulturní propast mezi oběma národy. Za posledních 70 let, kdy obě Koreje existují jako samostatné státy, se mezi národy vytvořil obrovský kulturní rozdíl, kvůli kterému se severokorejští zběhové většinou cítí naprosto zmateně. Jejich „bratrský“ stát jim náhle připadá úplně cizí. „Když jsem přišel do Soulu, pracoval jsem v továrně. Anglicky jsem neuměl ani slovo,“ popsal svou situaci Eom.
„Nenapadlo mě, že ji budu potřebovat. Měli jsme na pásu řadit materiál podle barev. Jenže všichni používali anglické názvy. Red, blue, white. Nevěděl jsem, o čem mluví. Byl jsem naprosto zoufalý a na pokraji deprese,“ svěřil se. Eom nyní pracuje v neziskové společnosti Učení pro severokorejské uprchlíky (TKNR), které má Severokorejce připravit na život v Jižní Koreji. Navíc zdarma poskytuje výuku angličtiny, kterou si mezitím osvojil.
TNKR bylo založeno v roce 2013, Eom zde nejprve studoval a pak se stal součástí společnosti. „Chtěl jsem se naučit anglicky, kvůli práci a proto, že jsem chtěl pomáhat ostatním uprchlíkům. Chtěl jsem se pro ně stát model úspěšného zběha ze Severní Korey,“ zmínil.
Cesta na jih jako cesta do budoucnosti
Ředitel neziskové společnosti Liberty in North Korea a jeden ze zběhů Sokel Park přirovnal přechod z KLDR do Jižní Korey k cestě do budoucnosti. „Je to jako, když vypadnete ze stroje času,“ uvedl. Jihokorejská vláda poskytuje uprchlíkům 137 tisíc korun během jejich prvního roku v zemi. Zajišťuje jim také různé kurzy.
„I přesto má mnoho zběhů problém najít v nové zemi své místo a zaměstnání. Žijí v naprosté bídě,“ vysvětlil Park, který dodal: „Většina mladých Jihokorejců považuje myšlenku sjedocené Korey za věc minulosti a je to pro ně vlastně nepředstavitelné. Rozhodně nevnímají své severní sousedy a sebe jako jeden národ. Navíc je děsí cena sjednocení, která by se mohla vyšplhat až do trilionů korun.“
„I když se vůdci obou zemí sešli a promluvili si o nějakých změnách, je třeba si uvědomit, že pro lidi v Severní Koreji se vůbec nic nezměnilo,“ prohlásila Kim Bo-bin, která do Jižní Korey uprchla před sedmi lety. Její názor sdílí stovky Severokorejců žijící v Soulu. Někteří však mají optimističtější náhled na současnou situaci a doufají v otevření hranic, aby se mohli znovu setkat s rodinami, které nechali v KLDR.
První kroky k denuklearizaci
Severní Korea v květnu uzavře své jaderné testovací středisko a přizve k tomu i americké experty. Vůdce KLDR Kim Čong-un to přislíbil na pátečním mezikorejském summitu, oznámil úřad jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Areál testovacího střediska se po poslední zkoušce zřejmě stal nepoužitelným, naznačili nedávno čínští vědci.
Vůdci znepřátelených Korejí se v pátek dohodli, že budou pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se o uzavření testovacího areálu vyjádřil rezervovaně: „Slova nám nestačí, chceme jasné důkazy, že v KLDR probíhá denuklearizace.“ S jeho názorem se plně ztotožňuje i bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton. Oba muži se nechali slyšet, že ještě před jednáním mezi Kimem a americkým prezientem Donaldem Trumpem musí vidět, že severokorejská vláda ukončila svůj jaderný program.
„Severokorejské sliby zní krásně, ale musíme vidět, že je začali plnit. Jinak není o čem jednat,“ řekl Bolton novinářům. „Máme příležitost dosáhnout něčeho, co změní svět. Všichni ale musíme dostát tomu, k čemu jsme se zavázali,“ dodal optimisticky Pompeo. Trump s Kimem by se podle všeho měli setkat během 3-4 týdnů.
Zmírnění napětí na Korejském poloostrově je v každém, v KAŽDÉM PŘÍPADĚ, dobrou zprávou pro celou planetu. A v tomto ohledu není příliš podstatné, zda se k tomu vládce Severní Koreje odhodlal nikoliv z rozumových, ale z čistě pragmatických důvodů. A omlouvám se......logicky mně napadá otázka - když to jde tam "za vodu v rákosí", proč to nejde mezi Evropou a Ruskem.... No nic. Na druhou stranu představa, že dojde v dohledné době ke sjednocení obou korejských režimů je více než naivní. Už jen představa, že dojde k propojení desítek milionů osob žijících ve vzájemně naprosto nekompatibilním prostředí se vším, co z toho vyplývá, je poněkud šílená a dovolím si tvrdit, že v konečném důsledku by byl takový krok v historicky krátkém časovém úseku zničující pro celý poloostrov jako takový.