Vietnam povolal na web 10 tisíc cenzorů. Půjdou po názorech disidentů
Komunistický Vietnam nasadil do boje s opozicí ve virtuálním prostoru internetu 10 000 inspektorů, fakticky cenzorů, informovala v pátek agentura AFP. Kontrola svobody projevu tak podle organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) získává nový, šokující rozměr. Úkolem této bezpečnostní složky bude sledování „disidentských názorů“, informovala vietnamská média s odkazem na armádu.
„Je to poslední krok v kampani, jejímž cílem je omezit svobodu v prostředí internetu,“ komentoval rozhodnutí vlády Shawn Crispin, představitel Výboru na ochranu novinářů v jihovýchodní Asii.
Vláda před několika měsíci požádala společnosti Facebook a Google, aby ze sociální sítě Facebook a z platformy YouTube odstranily „nebezpečný obsah“, připomněla agentura AFP.
Organizace Freedom House, která monitoruje demokracii ve virtuálním prostoru, označila Vietnam v tomto ohledu za „nesvobodný“ a v rámci Asie jej řadí do blízkosti Číny.
Přesto má polovina z 93 milionů obyvatel k internetu přístup a Vietnam patří mezi prvních deset zemí světa v ohledu procentuálního zastoupení uživatelů internetu mezi obyvatelstvem.
V srpnu vietnamský prezident Tran Dai Quang vyzval k přísnější kontrole internetu. Svůj apel obhajoval tvrzením, že některé skupiny užívají virtuálního prostoru ke kampaním, které ohrožují „vážnost vedení strany a státu“.
Podle Amnesty International bylo v důsledku zostřených represí letos zadrženo nejméně 15 disidentů. Organizace Reportéři bez hranic letos zařadila Vietnam na 175. místo mezi 180 zeměmi hodnocenými podle míry svobody médií.
Pravidla změnil i Kazachstán
Tento týden došlo ke kontroverzním změnám zákonů také v Kazachstánu. Tamní parlament ve čtvrtek schválil několik změn v zákoně o sdělovacích prostředcích. Podle agentury AFP úprava tohoto normativního aktu vyvolává obavy z ještě většího potlačování svobody slova, než je tomu v této středoasijské zemi doposud.
Podle prohlášení prezidentské kanceláře je cílem úprav „zlepšit informační a komunikační právní předpisy“. Mezi novinky patří například požadavek, aby internetová zpravodajská média identifikovala uživatele píšící komentáře k článkům a údaje o nich uchovávala po dobu tří měsíců. Jiná kontroverzní úprava zavazuje novináře, aby žádali souhlas osob zmíněných ve svých článcích před zveřejněním „osobních, rodinných, lékařských, bankovních, obchodních nebo právních informací“.
Podle kazašské organizace hájící svobodu slova Adil soz má nový text zákona za cíl chránit zkorumpované funkcionáře. Úřady do diskuse o změnách právního předpisu sice zapojily novináře a aktivisty občanské společnosti, jejich námitky ale ignorovaly. Podle Reportérů bez hranic se Kazachstán letos podle míry svobody slova umístil na 157. místě mezi 180 zeměmi. Česká republika ve stejném seznamu obsadila 23. místo.
Země bez svobody slova
Nejhorší hodnocení svobody slova od Reportérů bez hranic letos dostala Severní Korea. Totalitní stát vedený diktátorem Kim Čong-Unem udržuje v obyvatelích strach. Občané můžou být posláni do nelidských pracovních táborů třeba jen za poslech zahraničního rádia. Veškeré povolené zprávy v zemi šíří Korejská centrální zpravodajská agentura.
Jen o jednu příčku výše se umístila Eritrea. Africký stát ležící na pobřeží Rudého moře vede už 26 let prezident Issayas Afeworki. V zemi jsou běžně novináři bez soudu posíláni do vězení. Podle zprávy OSN z června 2016, prezident je zodpovědný za zločiny proti lidskosti. Sám Afeworki podle Reportérů bez hranic v roce 2014 řekl: „Ti, kdož si myslí, že v této zemi bude demokracie, si to můžou myslet v jiném světě.“
Mezi deset zemí s minimální nebo žádnou svobodou slova podle seznamu patří Turkmenistán, Sýrie, Čína, Súdán, Kuba, Džibutsko, Rovníková Guinea a Laos. Na konci žebříčku se umístila také Saúdská Arábie, Somálsko, Yemen, Irán, Libye či Egypt.
