Oxford sebral cenu Havlově přítelkyni. Vyčítá Su Ťij etnickou čistku v Barmě
Anglické univerzitní město Oxford odňalo bývalé barmské disidentce Do Aun Schan Su Ťij své nejvýznamnější ocenění. Politička a přítelkyně Václava Havla, která cenu Freedom of the City Award dostala před 20 lety, podle městské rady nečinně přihlíží utlačování muslimské menšiny Rohingů v Barmě. OSN a další organizace dokonce označují tažení barmské armády proti menšině na severu země za etnickou čistku.
Rada se v pondělí večer podle agentury AP jednomyslně usnesla na odebrání ocenění ženě, která strávila 15 let v domácím vězení, do něhož ji uvrhla barmská vojenská junta. Oxfordská městská rada uvedla, že ocenění bylo Su Ťij původně uděleno za její obhajobu demokracie v Barmě, což odráželo oxfordské hodnoty tolerance a internacionalismu.
Oxfordská univerzita už na konci září odstranila ze svých zdí portrét Su Ťij – své bývalé studentky a pozdější nositelky Nobelovy ceny za mír. Od konce srpna uprchlo zhruba 620 000 příslušníků muslimského etnika Rohingů před násilím z barmského Arakanského státu do sousedního Bangladéše.
Papež František v úterý v barmské metropoli Neipyijtu vyzval k respektování práv všech etnických skupin žijících v Barmě a prohlásil, že v zemi je zapotřebí vést náboženský dialog. Su Ťij po setkání s papežem slíbila hájit v zemi lidská práva a zajistit bezpečnost pro všechny občany.
Západní novináři napjatě sledovali, zda hlava katolické církve ve svém nejvýznamnějším projevu v Barmě použije termín Rohingové, který je zapovězený buddhistickou většinou země. Papež, který dříve během letošního roku otevřeně vyjadřoval obavy o osud „rohingských bratří“, v úterý tento výraz nepoužil. Podle všeho tak vyslyšel žádost místních katolických duchovních, kteří se obávají, že by se pak barmská armáda mohla mstít na menšinových katolících, kterých je ve 52milionové Barmě jen asi 659 000.
Papež František uvedl, že Barma trpí občanským konfliktem a násilnostmi, které „trvají příliš dlouho a hluboce zemi rozdělily“. „Obtížný proces budování míru a národního usmíření může postupovat, jen když bude hájena spravedlnost a lidská práva,“ řekl. „Náboženské odlišnosti nemusejí šířit nedůvěru a rozdělovat, ale naopak by měly být silou, která povede k dosažení jednoty, k odpuštění a toleranci,“ dodal.
Papež vyjádřil Su Ťij podporu
Papež rovněž vyjádřil podporu civilní vládě vedené Su Ťij a jejím snahám o usmíření v zemi po desítkách let vojenské diktatury. O armádních operacích proti Rohingům se konkrétně nezmínil. Podle agentury AP papežův projev zřejmě zklame rohingské aktivisty a organizace pro lidská práva, které kritizují kdysi vězněnou disidentku Su Ťij za to, že zpochybňuje porušování lidských práv Rohingů v zemi a neodsoudila armádu za její operace proti nim.
Su Ťij ve svém úterním projevu poděkovala všem, kdo barmskou vládu podporují při „řešení společenských, ekonomických a politických problémů, které narušují důvěru, porozumění a harmonii“.
„Cílem naší vlády je pokračovat v mírovém procesu, posilovat rozmanitost naší země, podporovat lidská práva a toleranci a zajistit bezpečnost pro všechny,“ řekla Su Ťij.
Barmská armáda zahájila operace proti Rohingům po útocích povstalců na bezpečnostní stanoviště v Arakanském státě 25. srpna. Svědci vypověděli, že barmští vojáci při svém tažení zabíjeli, mučili a znásilňovali rohingské civilisty a vypalovali rohingské vesnice. Barmská armáda obvinění z násilností odmítá a její šéf generál Min Aun Hlain papeže při jejich pondělním setkání ujistil, že Barma se nedopouští „žádné náboženské diskriminace“ a že armáda jedná „v zájmu míru a stability“.
To je pořád litování islamistických Rohingů. Vždyť si vše zavinili sami tím, že začali vraždit "nevěřící" ve svém okolí. Barmánci si nenechají kálet na hlavu (jako Merkel a spol.) a začali se bránit.