Ázerbájdžán podplácí Evropu. Putovaly špinavé peníze i do Česka?

Baku v Evropě „propralo“ kolem 66 miliard korun, z toho 130 milionů mělo skončit i v Česku. Peníze nešly jen do kapes Ázerbájdžánců žijících v Evropě, ale i na konta našich politiků. Mezi největší zastánce zakavkazského státu u nás patří šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Ocitl se prvním místě v seznamu podezřelých politiků, který sestavila protikorupční organizace Transparency International (TI). Organizaci se však nepodařilo najít žádné důkazy, které by politiky usvědčovaly z braní úplatků. A Hamáček jakékoli získávání výhod striktně odmítá.

Europoslanec Štětina je v hledáčku Interpolu. Ázerbájdžán na něj vydal zatykač

Případem se zabývá evropský parlament i Rada Evropy

Předseda Rady Evropy Thorbjørn Jagland se už několikrát pokoušel zahájit šetření porušování lidských práv ázerbájdžánských politických vězňů, které tamější vláda odmítá propustit, přestože je o to již několikrát žádal Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Rada Evropy a ECHR sice nejsou přímé orgány Evropské unie, jejich snaha však svědčí o růstu represí a korupce v zemi a donutí Europarlament jednat.

Asi největší kontroverzí bylo uvěznění vůdce politické opozice Ilgara Mammadova v roce 2013, důvodem jeho zatčení byla kritika současné vlády. Mammadov je stále ve vězení, i když EHCR Ázerbájdžán neustále vyzývá, aby ho propustil. Na další problém upozornili Reportéři bez hranic, podle nich se v Ázerbájdžánu za posledních čtyři až pět let zhoršila svoboda médií. Ve vězení je podle této mezinárodní organizace pod různými záminkami nejméně 16 novinářů.

Europarlament uctil Havla, pojmenoval po něm sídlo. Dorazila i vdova Dagmar

„Je čas, aby si Ázerbájdžán uvědomil, že má určité povinnosti vůči Radě Evropy. Pokud chce zůstat jejím členem, musí je plnit. Se členstvím se rozhodně neslučuje držení politických vězňů v nelidských podmínkách,“ řekl Jagland v prohlášení, které publikoval deník The Guardian. V roce 2001 podepsal Ázerbájdžán Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, které se zaručuje chránit a dodržovat. Jestli se země nebude řídit rozhodnutím ECHR, chce Jagland uplatnit čtvrtý bod článku 46 a zbavit stát členství v Radě Evropy.

Brali Češi úplatky? Důkazy pro to chybí

Šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a dlouholetý předseda meziparlamentní skupiny mezi Českem a Ázerbájdžánem veškerá obvinění o braní úplatků odmítá, podle něj ze spolupráce s asijskou zemí neměl nic, jen práci navíc. Hamáček tvrdí, že je země pro ČR strategický a výhodný spojenec hlavně proto, že přes 40 procent dodávek ropy pochází právě odtamtud.

Podezření ovšem budí i to, že Hamáček dostal od prezidenta země Ilhama Alijeva speciální vyznamenání a další člen ázerbájdžánské elity honorární konzul Fakhraddin Mirzoev ho pozval do luxusního hotelu Riverside v Karlových Varech. Hotel vlastní otec viceprezidentky Mehribam Alijevové Arif Pashajev, Alijevová je zároveň i manželkou současného vůdce země.

Hamáček jede za Trumpem. Zeman upřednostnil dovolenou

Hamáček se nařčení bránil v rozhovoru pro páteční vydání MF Dnes. „Žádné výhody ze spolupráce s Ázerbájdžánem nemám. Jen práci navíc. Vztahy s Ázerbájdžánem pokládám za důležité. Je to i oficiální strategický partner České republiky a významný partner pro naše firmy, plyne od nich většina našich dodávek ropy,“ vysvětlil.

V rozhovoru přišla řeč i na vyznamenání od prezidenta Alijeva. „To nebylo tak úplně vyznamenání, je to jen čestné uznání. Jmenuje se to diplom prezidenta Ázerbájdžánu. Bylo to poděkování za můj přínos v rozvoji vzájemných vztahů,“ uvedl Hamáček. Co se týče pobytu v hotelu Riverside a jeho vlastníka, řekl šéf Sněmovny pro MF Dnes: „To je pro mě nová informace, že to vlastní Pashajev, byl jsem tam jednu noc. Tehdy jsem nebyl předseda Sněmovny, asi ještě místopředseda.“

Příteli Ázerbájdžánu jsou i Kostřica, Benešík a Marková

Sahá vliv ázerbájdžánských peněz až k nám? Čeští politici v Radě Evropy Rom Kostřica (TOP 09), Ondřej Benešík (KDU-ČSL) a Soňa Marková (KSČM) byli vehementně proti tomu, aby Rada zahájila vyšetřování proti Ázerbájdžánu. Tito tři jsou společně s Hamáčkem členy meziparlamentní skupiny přátel Ázerbájdžánu.

Marková uvedla, že lidská práva se porušují ve spoustě států. I ona popírá, že by kdy od svých ázerbájdžánských kolegů dostala nějaký úplatek, ať už v podobě hotovosti nebo drahých šperků, hodinek a podobně hodnotných darů. Obdržela prý maličkosti jako šátky a pera, přiznala. Benešík řekl, že jediné, co dostal, bylo přání k Vánocům.

Zeman se v Ázerbájdžánu poklonil památce zesnulého diktátora a generála KGB

Čeští politici také v Baku dohlíželi na průběh voleb, v roce 2015 se tam vypravili Stanislav Berkovec (ANO), Václav Zemek (ČSSD) a Václav Snopek (KSČM), muži prohlásili hlasování za demokratické, podle MF Dnes však kontrolovali jen na předem domluvených místech. Berkovec na to konto uvedl, že v zemi jsou velmi přísná volební opatření.

Podle ředitele české pobočky Transparency International Davida Ondráčka nebylo prokázáno žádné spojení mezi ázerbájdžánskými penězi a českými politiky. „Čeští politici by měli jasně deklarovat svou nezávislost a vyvrátit pochyby o možném střetu zájmů ve vztahu s Ázerbájdžánem,“ doporučil jim Ondráček.

Populární Karlovy Vary

Česká republika a Karlovy Vary jsou mezi Ázerbájdžánci velmi oblíbené, premiér země jednou vtipně prohlásil, že do Karlových Varů létá spíš pracovně než na prázdniny, protože tam potká většinu ázerbájdžánské vlády.

V Česku sídlí i další firmy prominentních členů ázerbájdžánské smetánky. Několik společností je napojeno na rodinu Aliho Nagijeva, muže, který má v Ázerbájdžánu bojovat s korupcí. Podle šetření Europarlamentu obdržely značnou část špinavých peněz právě oni. I dcera prezidenta Arzu Alijevová tady několik let pobývala a založila podnik, ke kterému patří honosná vila v Karlových Varech, její hodnotu vyčíslili na několik milionů eur.

Ilham Alijev se stal prezidentem po smrti svého otce Hejdara v roce 2003 a upevnil tak pozici vládnoucí rodiny Alijevů v Ázerbájdžánu. Rodina se dostala k moci v roce 1993, kdy se díky politického převratu stal prezidentem Hejdar Alijev, bývalý člen KGB a přítel Leonida Brežněva. Ilham Alijev byl znovu zvolen v roce 2008 a 2013. Ani v jednom případě s výsledky hlasování nesouhlasila opozice možná i proto, že výsledky voleb byly zveřejněné už den před jejich konáním. Jako každý diktátor Alijev své kritiky uvěznil a v zemi omezil svobodu slova, o korupci se tam nesmí vůbec psát.

Letuška, právnička i zpěvačka: Toto jsou ženy diktátorů

VIDEO: Prezident Zeman na oficiální cestě v Ázerbájdžánu

I když se veřejně země prezentuje jako demokratický stát, nelze vládu popsat jinak než diktaturu, napsala o Ázerbájdžánu francouzská novinářka Élise Lucetová, stejného názoru je i ázerbájdžánská reportérka Chadídža Ismailová a mnoho dalších. Všichni zahraniční novináři, kteří Alijeva a jeho vládu označili za diktaturu, čelí soudu, místní novináři pak vězení. Kolem Alijevových se buduje kult osobnosti, zemi zaplňují sochy a obrazy prezidenta a lidé předpokládají, že jeho nástupcem bude jedno z jeho dětí.

Zemi navštívil v roce 2015 náš prezident Miloš Zeman, už tenkrát se pokoušel urovnat konflikt mezi Ázerbájdžánem a Evropským parlamentem kvůli nařčení z porušování lidských práv.