Proti Rusům staví Litevci plot. Černohorci slaví, že jsou i s Čechy v NATO

Černá Hora se v pondělí oficiálně stala 29. členem NATO. Přístupové dokumenty na americkém ministerstvu zahraničí při slavnostním ceremoniálu předal černohorský ministr zahraničí Srdjan Darmanović.

Předání dokumentů se rovněž zúčastnili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, černohorský premiér Duško Marković a náměstek amerického ministra zahraničí Tom Shannon.

Buldozer Trump. Nekompromisně odstrčil premiéra, co mu v NATO stál v cestě

„Dnes oslavujeme, že za nás nebude nikdo rozhodovat, jako tomu bylo v minulosti,“ řekl podle tiskových agentur předseda černohorské vlády Marković při předávání dokumentů.

Byl to přitom právě Markovič, kterého nedávno nevybíravě odstrčil Donald Trump při setkání lídrů NATO v Bruselu.

VIDEO: Donald Trump tvrdě odstrčil černohorského premiéra

Stabilizace západního Balkánu

Podle šéfa NATO Stoltenberga vstup Černé Hory do NATO bude „stabilizovat západní Balkán“ a „přinese mír a mezinárodní bezpečnost“. Černá Hora byla přizvána do NATO v prosinci 2015.

Protokol o přistoupení ratifikovali představitelé 28 členských zemí NATO, mezi nimi i Česká republika. Jde o první rozšíření aliance od roku 2009, kdy přistoupily Albánie a Chorvatsko. Černá Hora přitom disponuje asi 2000 vojáky a má přístup k Jaderskému moři.

Jedním z klíčových bodů NATO je článek pět, který útok na jednoho člena považuje za útok na celou alianci. Vůdci černohorské opozice slibují, že pokud se dostanou k moci, vyhlásí o členství Černé Hory v NATO referendum.

Češi chápou Rusy lépe. Hrozí konflikt se Západem, řekl v Praze expert z Moskvy

Obyvatelé Černé Hory, kterých je 620 tisíc, jsou rozděleni na stoupence prozápadní politiky a na ty, kteří věří ve spojenectví s ortodoxními křesťany, a přiklánějí se tak spíše k Srbsku a Rusku.

Na severu vznikne protiruský plot

Situaci kolem Ruska však řeší i další ze zemí NATO. Litva dnes začala se stavbou plotu na hranici s Kaliningradskou oblastí, která je ruskou exklávou v Pobaltí a kde má Rusko námořní základnu. Oznámilo to litevské ministerstvo vnitra.

Litva se tak chce chránit proti pašerákům a ilegálním přechodům hranice. Svou roli však hrají i geopolitické a bezpečnostní důvody, uvedla agentura DPA.

Litva se obává o svou bezpečnost vzhledem k trvajícím konfliktům na Ukrajině. Ostrahu chce nyní Litva posílit na 44,6 kilometrů dlouhém úseku vnější hranice EU. Dohromady se počítá s výstavbou 130 kilometrů kovového plotu.

Za přítomnosti litevského ministra vnitra Eimutise Misiunase a zástupců pohraniční stráže byly první sloupy dva metry vysoké bariéry zapuštěny do země v příhraniční obci Ramoniškiai. Stavba, která přijde na 1,4 milionu eur (téměř 370 milionů korun), má být hotova do konce roku.