Desetina mediků myslí na sebevraždu, čtvrtina jich trpí depresí, tvrdí studie

Autor: Mii - 
7. prosince 2016
13:45

Více než dvacet pět procent studentů má symptomy, které se vztahují k depresi nebo mají depresi. Deset procent studentů má navíc myšlenky na sebevraždu. K takovému závěru dospěla nová analýza amerického odborného tisku Journal of the American Medical Association (JAMA), která vyhodnotila 200 studií na toto téma.

Všech studií se dohromady zúčastnilo více než 129 tisíc studentů ve 47 zemích světa. Že takové množství studentů medicíny trpí depresí, ale prý není nic překvapivého.

„Když jsem byl sám studentem medicíny, několik lidí, kteří byli jen o něco málo starší než já, trpěli depresí a chtěli spáchat sebevraždu. Jednomu se to povedlo,“ zmínil pro CNN doktor Srijan Sen, jeden z autorů analýzy a profesor neuropsychologie na Michiganské univerzitě. „Tehdy jsem si uvědomil, jak velký problém to je. Z toho důvodu jsem se také podílel na této analýze,“ prohlásil.

Studenti medicíny jsou na tom hůř než běžní lidé

Doktor Sen a jeho kolegové zkoumali databáze a hledali publikované studie, které se věnovaly depresím u studentů medicíny. Všechny, až na jednu, spoléhaly na odpovědi, které studenti uvedli v dotazníku.

„Našli jsme spoustu studií, které hodnotily odpovědi malých skupinek studentů. To samo o sobě toho moc neřekne. Ale když se zkombinují a zjistí se, že se problém objevuje po celém světě, máme konečně jasno, že je třeba s tím něco dělat,“ říká dále Sen.

Přítomnost deprese nebo jejích symptomů bylo zjištěno u 26,7 % studentů, tedy u 37 933 účastníků z 122 356. Studenti medicíny tak mají dvakrát až pětkrát větší pravděpodobnost, že získají depresi než ostatní občané.

Analýza také zjistila procento studentů, kteří se svým problémem šli k odborníkovi – 15,7 procenta.

Příčina? Těžká práce a špatný systém

Ačkoli se analýza nevěnuje faktu, proč k depresím u studentů medicíny tak často odchází, podle některých odborníků je příčina jasná. Medicína prostě není vždy veselé zaměstnání.

„Starala jsem se v nemocnici o osm pacientů. Jedna žena byla velmi nemocná, selhávaly jí plíce, tak jsem o ní měla strach. Jednoho ráno jsem vešla do pokoje a měla modré rty,“ uvádí doktorka Frances Southwicková ve své knize Poor Prognosis (Špatná prognóza), která se věnuje právě jejímu studiu medicíny. „Oživila jsem jí, ale pár dní na to zemřela. Doktor, který sloužil místo mě, si zrovna vzal pauzu. Cítila jsem se naprosto bezmocně,“ pokračuje doktorka. Od toho momentu se u ní začala tvořit deprese. Vše ještě stěžovala spánková deprivace, která je u takového povolání běžná.

Studium medicíny není jen o čtení knížek, myslí si Southwicková. Člověk musí pochopit, jaká funguje u doktorů hierarchie a psychologii. Starší doktoři se podle ní při studiu navíc mnohdy nechovají ke studentům správně a pohlížejí na ně svrchu, což problémy ještě umocňuje. Nějakou formu psychického problému během svého studia zažije každý doktor, tvrdí doktorka.

Doktor Douglas Mata, spoluautor analýzy, s doktorkou Southwickovou souhlasí. Problém se obvykle řeší u jednotlivých studentů, ale příčina přitom leží v systému. „Studentům medicíny se na začátku jejich studia dost výrazně zhorší kvalita života. Na konci studia se ale nijak výrazně nezlepší,“ sdělila doktorka Joan Anziová z Feinbergské školy medicíny pro CNN.

Všichni autoři studie se nicméně shodují, že poznatky, které byly zjištěny, pomůžou s řešením situace. Pomoct by mohly i jiným skupinám lidí, kteří často trpí depresemi, jako jsou veteráni, lidé starající se o nemocné rodiče a další.

jarumas ( 7. prosince 2016 15:04 )

Zachraňovať by sa mali iba zachrániteľní, liečiť iba vyliečiteľní. Systém je preťažený starostlivosťou o nevyliečiteľných, ktorí zbytočne trpia. Systém zámerne predlžuje utrpenie chorých aj tých, čo sa o nich starajú kvôli ziskom. To je veľmi choré.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud