Fiala k Ukrajině: Na české občany jsme nezapomněli. Rakušanovu plachtu na ministerstvu prý chápe
V rámci pořadu Ptám se, pane premiére se premiér Petr Fiala (ODS) rozpovídal i o pomoci Ukrajině, nedávné návštěvě Kyjeva či plachtě s vyobrazením mrtvoly ruského prezidenta Putina na budově Ministerstva vnitra. Vláda podle něj přes pomoc Ukrajině na své občany nezapomněla, připomněl ale, že válka na Ukrajině se dotýká životů všech Evropanů. Ve studiu Blesku se mimo jiné zmínil i o příležitostech českých firem při poválečné obnově Ukrajiny. Některé se údajně již do prací ve válce poničené zemi zapojily.
Fiala si stojí za přesvědčením, že česká vláda rozhodně na své občany skrze pomoc Ukraině nezapomněla. Připomněl, že podpora neapadené země je v zájmu každého českého občana. „Věnujeme se českým občanům dnes a denně. Válka na Ukrajině se nás ale prostě dotýká, a je v našem zájmu, aby co nejdříve skončila. A je v našem zájmu, že Rusko nedosáhne svých cílů. Znamenalo by to ohrožení bezpečnosti Evropy a naši horší budoucnost,“ uvedl.
Příliv uprchlíků z Ukrajiny podle Fialy Česká republika zvládla dobře. „To jsme zvládli díky tomu, jaký naše vláda nastavila systém a pravidla, ale i díky tomu, jak se do toho zapojily kraje, obce, ale hlavně i občané, kteří prokázali obrovskou míru solidarity,“ ocenil snahu veřejnosti premiér.
Rakušanovu protestu prý rozumí
„Je to vyjádření určitého názoru a protestu,“ zhodnotil Fiala plachtu s Putinem v pytli na mrtvoly, kterou nechal na budovu Ministerstva vnitra vyvěsit 28. října Vít Rakušan (STAN). „Vladimir Putin se dopouští zcela zjevných zločinů. Tam umírají nevinní lidé, a umírají proto, že to ruský prezident nařídil. Je to nepředstavitelná hrůza v 21. století v Evropě. Rozumím tomu, proč taková reakce na ministerstvu vnitra je, a víc k tomu nemám co říct,“ sdělil premiér Blesku.
O skutečnosti, že zmíněnou plachtu hodlá ministr vnitra vyvěsit, byl prý premiér předem informován. „Je to jeho rozhodnutí, které vyjadřuje jeho postoj, takto to chápejme a nepřikládejme tomu větší význam, než který to má,“ dodal.
Příležitost pro české firmy je teď
Fiala ve studiu Blesku zároveň upozornil na skutečnost, že pro české firmy se v oblasti zasažené válkou otevírá řada příležitostí. „Je to velká šance, a ta šance se otevírá hned. To, že máme dobré jméno na Ukrajině, to je příležitost pro české firmy, aby už teď vstoupily do rekonstrukčních prací, které probíhají na Ukrajině, do některých projektů, které se už v tuto chvíli připravují,“ sdělil čtenářům a divákům.
Některé z českých firem již údajně začaly mimořádných příležitostí na Ukrajině využívat. I z bezpečnostních důvodů však premiér odmítl sdělit jména konkrétních firem, které se podílí na rekonstrukci Ukrajiny. Příležitosti jsou podle jeho slov zejména v oblasti dopravy, zdravotnictví či energetiky.
„Vytvořili jsme politické podmínky, a teď je na firmách, aby toho skutečně využily. To, že pomáháme Ukrajině ale nemá tento cíl, to děláme, protože je to správné a ti lidé tam trpí,“ upřesnil Fiala.
Zelenskyj se neunavil, jedná strategicky a racionálně
Blesku Fiala sdělil i své bezprostřední pocity z návštěvy Kyjeva, kam se česká vládní delegace vydala na přelomu října a listopadu. „Volodymyr Zelenskyj není unaven, ani tak nepůsobí, celá ukrajinská vláda také ne, postupují velmi strategicky a racionálně,“ shrnul emoce z osobního setkání s ukrajinským prezidentem.
Fiala údajně v porovnání se svou březnovou návštěvou Ukrajiny zaznamenal jeden výrazný rozdíl. „Když jsem byl v březnu v Kyjevě, bylo to tiché, v uvozovkách mrtvé město. Když jsem byl v Kyjevě teď, tak se do města vrátili lidé a život, a ti lidé se snaží žít normálně. Je to velmi těžká a těžko představitelná situace, ta nejistota, ve které ti lidé žijí. A přesto se snaží žít normální životy.“
Pokusy o dojednání míru s Ruskou stranou podle premiéra do budoucna ovoce nepřinesou. „Vidím jedinou šanci. Budeme Ukrajině pomáhat takovým způsobem, aby Putin viděl, že válka nenaplní jeho cíle, a to ho vrátí k jednacímu stolu. Bez toho, že Ukrajina se ubrání, žádný mír nebude,“ podělil se o své přesvědčení.
„Tady nikdo nemůže rozhodovat za Ukrajince, oni se musí rozhodnout sami, jakým směrem chtějí rozvíjet svou Ukrajinu. A oni se rozhodli, že chtějí být součástí demokratického světa, že vidí větší perspektivu v integraci do evropských zemí. To je jejich rozhodnutí, na které mají právo. Toto, co dělá Rusko, je pro všechny nepřijatelné,“ uvedl Fiala závěrem.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
Sice nezapomněli, ale jsou vá na obtíž. To Ukrajina bere a děkuje.