Dobrý den. Vítejte u online přenosu z 9. dne hlavního líčení s Petrem K. Polka Magdalena Iwon Lis přinesla včera šokující výpověď o chování po smrti Moniky a Klárky. „Ten muž seděl na posteli, kde ležela žena, a řešil věci týkající se pojištění. Zdálo se mi, že ten papír, který držel, byl papír s číslem lékaře nebo pojišťovny. Zdálo se mi, že se nemohl dovolat. Jako by chtěl někam volat. Bylo mi divné, že volal moji pomoc, když měl volat personál. Ten muž byl velmi klidný, seděl v klidu. Ani já, ani zaměstnanci hotelu jsme se nedotýkali ženy ani holčičky. Říkala jsem, že je třeba volat doktora. Muž ale nevycházel na chodbu. Byl klidný, nebyl v panice. Neviděla jsem žádné emoce,“ uvedla ve své výpovědi.

Sousedka Petra K. z Egypta: Byl v klidu a volal pojišťovně, až před doktorem začal hrát divadlo!

Průběh 8. dne hlavního líčení jsme sledovali ONLINE.

Co řekly psycholožky u soudu o chování Petra K. čtěte ZDE

Dnes se patrně chování Petra K. bude probírat i nadále. Ovšem ve vztahu k jeho předchozí přítelkyni Lucii W. Výpověď Lucie W. bude zajímavá z více důvodů. Petra K. poznala ještě před jeho manželstvím. Monice Kramné není, na rozdíl od další expřítelkyně Šárky, příliš podobná. Jde o také pohlednou ženu, ovšem brunetku.

Před soudní síní čekají i rodiče Petra K. Rozhovor s nimi o tom, proč stále bojují za svobodu pro svého syna, čtěte ZDE

Soudkyně Renata Gilová již vstoupila do soudní síně. Přivádí i Petra Kramného, který má na sobě modrou košili, kterou měl i minule.

K Lucii W. se na chodbě rodiče Petra K. měli, přišli za ní, povídali si s ní. Kramný se na ni nejprve v soudní síni nekoukal, poté si ji však začal bedlivě prohlížet. Soudkyně nyní poučuje svědkyni.

Lucie W. popisuje, jak poznala Petra Kramného. "Seznámila jsem se s ním asi v roce 1995-6. Bylo to před mými 18. narozeninami. Seznámili jsme se asi na diskotéce, přes nějaké známé. Pak jsme se začali stýkat, v roce 1999 jsme spolu začali žít," uvedla Lucie.

„Petr byl hodný, nikdy nebyl zlý, neměli jsme nějaké problémy. Nikdy se nerozčiloval. Spolu jsme žili asi půl roku. Před tím bytem jsme plánovali, že bychom postavili dům,“ popsala svědkyně. Koupili společně pozemek.

Soudkyně se ptá, proč se rozešli. Svědkyně:

"Asi jsme každý čekali něco jiného. Nebyla tam třetí osoba, kvůli které jsme se rozešli,"

uvedla Lucie W. "Byl z toho smutný, já taky určitě. Ale že by byl nějaký zlý, to ne," dodala. Soudkyně se ptá na jeho emoce, jestli to nesl těžce, jestli neměl běžné reakce. "Jednou, ještě když byl doma, tak bouchl hlavou o zeď nebo o dveře. Asi dvakrát. Bylo to, když jsme se rozcházeli. Ale přesně nevím."

„Ukončit ten vztah jsem chtěla já,“

vysvětlila Lucie W. „Nepamatuju si, že by naléhal, aby náš vztah pokračoval,“ dodává. „Společně jsme pracovali v jednom podniku, v lázních, takže jsme se vídali. Já dělala na recepci, on dělal ochranku. Po tom, co odešel, jsme se už nevídali,“ vypověděla Lucie.

„Nemám ani poznatky o jeho novém vztahu s Monikou. Neznala jsem ji,“

uvedla Lucie W. Soudkyně se ptá, jestli po Egyptě došlo ke kontaktu.

„Po té události mě kontaktovala Petrova sestra. Chtěla se se mnou sejít,“

říká svědkyně. „Chtěla vědět, jak se choval v našem vztahu. Asi chtěla zjišťovat, zda to udělal on, nebo ne,“ míní Lucie W.

Soudkyně: „Jak na vás nahlížel jako na partnerku? Žárlil? Měl potřebu kontrolovat vás?“
Lucie W.: „Nemyslím si, že by to tak bylo. Že by to bylo něco výrazného. Jestli to dělal, tak jsem si toho nevšimla. Neměla jsem ten pocit, že by nějak víc žárlil.“
Soudkyně: „Kontaktoval vás poté ještě nějak obžalovaný?“
Lucie W.: „Kontaktoval mě jeho kamarád, nevím, jak se jmenoval, ale přišel za mnou do práce. Prý jestli můžu Petra Kramného kontaktovat. Já odmítla a on odešel.“

Po nějaké době dostala Lucie na pracovní mail zprávu od Petra K. Vysvětloval tam, že to neudělal, že by nikdy neublížil rodině, že ho přece zná. Lucie na to nijak nereagovala. Ani s ním nebyla v kontaktu. Kramný se v klidu dívá na soudkyni, bude se číst Luciina výpověď z přípravného řízení. Opět se tak čte, jak se seznámili. Soudkyně ve čtené výpovědi opakuje to, co Lucie W. vypověděla dnes.

„S Petrem jsem chodila zhruba tři roky. Nikdy na mě nezvyšoval hlas. Když jsem šla s holkama ven, tak mu to nevadilo. Aspoň si to myslím,“ uvedla Lucie ve výpovědi a dodala:

„Co se týče sexu, vše mi připadalo v normě.“

Petr K. po návratu z Egypta: Na drsný sex si našel novou Moniku

„Petr byl takový usedlejší, patrně si myslel, že se ve dvaceti vezmeme a budeme mít děti,“ uvedla Lucie ve výpovědi. "Byl tichý a spořivý," řekla a výpověď doplnila i slovem škudlil! Potvrdila v ní, že rozchod nebyl výsledkem hádky. „Připadalo mi jen, že to nemůže pochopit. Náš vztah tak jakoby vyšuměl. Rozchod byl v klidu. Vzpomínám si, že mě nějakou dobu přemlouval, abych s ním zůstala. Rodiče se nám do rozchodu nepletli,“ uvedla Lucie. Její dnešní výpověď se tak shoduje s tím, co se čte v zápise z příp. řízení. Ve tom je však více detailů.

Lucie ve výpovědi mluví opět o tom, jak se s ní sešla Petrova sestra Lenka. Ta jí prý řekla, že si myslí, že to Petr K. udělal. „Což mě udivilo,“ poznamenala Lucie. Zmínila i finanční situaci Kramných. Monika si prý chtěla žít na vysoké noze a neměli na to. Lucie W. ve výpovědi vypráví, jak Moniku Lenka lehce pomluvila. „Že si kupovala kabelky, na které neměla peníze,“ uvedla svědkyně. Ke schůzce Lucie a Lenky prý došlo na přelomu srpna a září. Lenka tak svého bratra podezřívala již poměrně brzy.

Lucie se ve čtené výpovědi zmínila opět také o tom, jak za ní přišel Petrův kamarád Standa Š., kterého neznala. A horoval za Kramného. „Říkal mi, že je s Petrem v kontaktu a že to Petr určitě neudělal. Ten muž mi byl nepříjemný a nechtěla jsem se s ním dál bavit,“ vypověděla.

Ve výpovědi zmínila Lucie i e-mail, který jí poslal Petr K. „Měl asi 12 řádků, obhajoval se, že to neudělal. Že ho přece znám,“ uvedla Lucie shodně s dnešní výpovědí. „Připadalo mi, že Petr žárlil, že někoho mám, když se s ním rozcházím,“ podotkla.

„Na diskotéku mi psal SMS, kdy se vrátím,“

pokračovala svědkyně.

„Měla jsem pocit, že mě sleduje,“

svěřila se. Seděl prý tehdy v autě na parkovišti. Soudkyně ke čtené výpovědi poznamenává, že byla o něco podrobnější hlavně ohledně popisu žárlivosti Petra Kramného. Svědkyně na informacích z výpovědi trvá.

Nyní se svědkyně Lucie W. jde ptát státní zástupce Vít Legerský. „Zajímal by mě váš názor na ten e-mail. Byli jste už 13 let od sebe, neznala jste jeho ženu, dceru a teď vám přijde e-mail daného obsahu. Co jste si o tom myslela?“ Svědkyně odpovídá: „Nebylo mi to příjemné. Neodpověděla jsem, protože jsem neviděla důvod se s ním kontaktovat, neznala jsem ho, nic jsem o tom nevěděla.“

Svědkyně se jde ptát Jana Rejžková: „Měla jste někdy vztah během vztahu s Petrem Kramným?“ Svědkyně: „Ne, nikdy.“ Rejžková: „Kdy vás Lenka (sestra Petra K. – pozn. red.) přesně kontaktovala?“ Svědkyně: „Bylo to v době, kdy byl Petr K. ještě v Egyptě, přesně nevím.“ Kramný na svou expřítelkyni dotazy nemá, výslech je u konce.

U soudu se nyní přistupuje k dokazování. Na řadě tak jsou listinné důkazy, ačkoli nebyli vyslyšeni ještě všichni svědci. Soudkyně Renata Gilová však neotálí a jde na věc. Na řadě je tak stížnost obžalovaného na postup policejních orgánů z 10.3.2014.

Stížnost Petra K. na hrubé zacházení ze stany policie obsahuje zprávy ostravské věznice ke zdravotnímu stavu obžalovaného při přijetí, výsledky zdravotní prohlídky obžalovaného, vyrozumění, které se týká vyřízení stížnosti, vyrozumění GIBS z 11. 8. 2014 a také usnesení GIBS.

Dalším listinným důkazem je protokol z odposlechu, včetně obsahu přepisů hovorů. Obsahuje také přílohy včetně DVD MONI00-OV. Kramný sprohledává své poznámky, dělá si další. Součástí důkazního materiálu mají být i vybrané hovory. Dalším důkazem jsou náčrtky pokoje zpracované Petrem Kramným. Soudkyně se ptá, zda budou chtít státní zástupce či obhajoba přehrát zmiňovanou nahrávku. Ani Legerský, ani Kramný však tuto žádost nevznášejí, obžalovaný Kramný se o tom radil se svou právní zástupkyní Rejžkovou.

Dosavadní důkazní materiál byl součástí prvního svazku. Nyní se přistupuje ke svazku č. 2.

1) Protokol o vydání věcí ze strany Ireny R., Kramného matky.

2) E-mailová komunikace vydaná Radmilem N., bratrem Moniky. Jde o komunikaci z října 2013.

3) Dopis a elektronická komunikace dodaná Kramného známostí po návratu z Egypta Šárkou L., důkazní materiál má skoro sto stran a obsahuje i fotografie.

4) Protokol o vydání věcí Kateřiny G.. Součástí důkazů je i jejich e-mailová komunikace.

Opakuje se stejná situace jako před chvílí, státní zástupce Vít Legerský ani Petr K. nežádají čtení žádného z předložených spisů.

Další svazek důkazních materiálů obsahuje tyto položky:

1) E-mailová komunikace Lenky s bratrem Petrem K. v srpnu až říjnu 2013.

2) Komunikace s Danou Z. (což je svědkyně, která u soudu během dosavadního devítidenního hlavního líčení ještě nevypovídala), opět jde o období srpen až říjen 2013.

3) Dalším důkazním materiálem je zpráva ze služební cesty od Blanky Čepické, psycholožky, která byla s Petrem Kramným v Hurghadě v době, kdy jej egyptská strana nechtěla pustit zpět do Čech. Ani Blanka Č. u soudu zatím nevypovídala.

Zajímavou položkou v tomto svazku důkazních materiálů k ostře sledované kauze je i vyčíslení škody od CK Blue Style. Jde o období, kdy Petrovi K. platila cestovní kancelář pobyt v Egyptě v době, kdy nesměl vycestovat ze země.

Doložen k důkazům byl také výpis docházky obžalovaného do zaměstnání od 1.1.2013 do dubna 2013. Jde většinou o časové úseky od 5:27 do 14:00, pracovní doba Petra K. tedy byla 7,5 hodiny. Soudkyně se obžalovaného ptá, zda chce skutečně číst každý den své docházky do práce. Petr K. se domníval, že měl být uveden i celkový počet hodin odpracovaných měsíčně. Soudkyně namítá, že ve svazku chybí. "A já to sčítat nebudu," uvedla Gilová.

Petr K. si vyžádal přečtení zápisu z cesty psycholožky Blanky Čepické do egyptské Hurghady, kde zůstal po smrti Moniky a Klárky. Blanka Čepická shledala, že k pobytu Petra K. v egyptské nemocnici není důvod. On sám prý vyjadřoval ze setkání spokojenost, byl rád, že s ním někdo mluví, když anglicky neumí.

Petr K. šokoval lékaře, který za ním přijel do Egypta: Ptal se mě, jestli bude muset platit za kufry po holkách

Psycholožka Blanka Čepická ve své zprávě z Egypta uvádí, jak často a jak dlouho s Kramným mluvila:

„S klientem jsem mluvila dvakrát. První pohovor probíhal v nemocnici, probíhala posttraumatická stresová porucha, on sám vyjadřoval po setkání spokojenost.“

Státní zástupce Vít Legerský chtěl k důkazním materiálům přidat ještě originál zprávy z Egypta z českého velvyslanectví v Káhiře. Původně byla zařazena pouze e-mailová podoba. Soudkyně poté vyhlásila přestávku.

Po krátké přestávce jsou na řadě další důkazy. Přistupuje se ke čtvrtému svazku.

Čtvrtý svazek důkazů obsahuje:

1) Nákres pokoje z Egypta, zpracovaný Alžbětou C. – včetně znázornění pozic zemřelých Moniky a Klárky.

2) Sdělení Policie ČR Frýdek-Místek k videu a fotografickým souborům.

3) DVD nosič s fotkami z Blesku z období září 2013 a květen 2014.

4) Foto a video od svědkyně Aleny V. V tomto případě jde přitom o svědkyni, která se s Kramným ani zesnulou Monikou neznala, byla však na dovolené v Egyptě přesně v místě, kde k tragédii došlo.

Nejpodivnější svědkyně v kauze Kramný: Petra ani Moniku nezná, expertka není a v době vraždy v Egyptě nebyla

Ze svazku 5 předkládá soudkyně tento důkazní materiál:

1) Informace Policejního prezidia ČR k přepravě těl Moniky a Klárky Kramných

2) Zpráva z velvyslanectví ČR v Káhiře

3) Zpráva velvyslanectví týkající se rodiny Kramných z 8.8.2013

4) CD s audionahrávkou Petra K. z 6.8.2013 a 7.8.2013

4) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí ČR, dále zpávy z velvyslanectví z května 2014, e-mailová zpráva konzulky z 26.5.2014

5) Výměnný list od doktora, předpis léků pro Petra Kramného

6) CD s audiozáznamem volání Petra K. na Allianz asistenční službu z 30.7.2013

7) Dopis označený "Zpráva z Egypta" z 9.9.2013

8) Obrázky, které měla namalovat Klárka Kramná

9) Protokol o výdání věcí pana obžalovaného, protokkol o ohledání předmětů včetně dokumentace

10) Dokument CK Blue Style na jména Petr Kramný, Monika Kramná, Klárka Kramná

Pátý svazek důkazních materiálů je opravdu nabitý. Státní zástupce Legerský do materiálů nahlédnout nechce. Petr Kramný však ano, aby se mohl vyjádřit. Vyžádal si „Zprávy z Egypta“ k nahlédnutí. Soudkyně poznamenává, že už do tohoto důkazního materiálu nahlíželi a studovali jej. Přesto nechává obhájkyni, aby důkazní materiál opět prostudovala. Kramnému cosi z toho ukazuje.

Petr K. chce přečíst ze zprávy Velvyslanectví ČR v Káhiře strany 1280–1396. Soudkyně se ujišťuje, zda chce opravdu tuto část, advokátka Jana Rejžková ji ujišťuje, že ano.

Advokátce Kramného se vysmáli v soudní síni: To se zapíše do dějin soudnictví, rýpla si Slámová

Zpráva velvyslanectví: 6. 8. 2013 byla uvedena informace o tom, že Petr K. nesmí vycestovat z Egypta po dva měsíce, může se však volně pohybovat po Egyptě a byl mu vrácen pas. Policie v ČR zahájila z vlastního podnětu šetření události. Ve zprávě stojí, že ohledání úmrtí a hlavní líčení začne v nejbližší době.

Zpráva velvyslanectví obsahuje také časově seřazené informace o začátku celého případu – tom, že 30. 7. 2013 byl úřad v ranních hodnách informován o úmrtí dvou občanů ČR. Následně došlo k ověřování informace a zjištění, že se jedná o matku a dceru, otec je v nemocnici. 31. 7. 2013 konzulka přijela na místo do hotelu Titanic Palace, mluvila s Petrem K., ten byl ve stabilizovaném stavu, ale na své přání zůstal hospitalizován. Jednala s lékaři, policií atd. Došlo i na schůzky s občany ohledně bezpečnosti, přiletěl český lékař. Neobjevila se žádná informace, že by někdo z českých turistů byl postižen podobnými problémy.

Zpráva českého velvyslanectví: 1. 8. 2013 byla nařízena soudní pitva. Některé okolnosti v případu jsou prý podezřelé, je uvedeno ve zprávě. Podle pitvy byla zjištěna přítomnost toxického jedu! Vzorky byly odeslané na další zkoumání s výsledky do 4 týdnů. 3. 8. 2013 proběhne zapečetění rakví a ostatky dvou Češek budou odvezeny z Egypta. 2. 8. 2013 došlo ke zjištění, že mrtvé měly životní pojistku.

Čtení zprávy pokračuje: 15. 8. 2013 na žádost Petra Kramného hovořila s mužem konzulka, Petr K. žádá, aby se obrátili na Egypt s možnostní odcestovat do ČR. Zaslali jsme nótu, ovšem nerespektoval, aby nekomunikoval s médii, vše za něj činí jeho sestra, uvádí velvyslanectví.

Zpráva velvyslanectví: 11. 9. 2013 Záznam ze schůzky na ministerstvu zahraničních věcí: Sešli jsme se s náměstkem. Sděleno bylo námi, že Petr K. nadále zůstává hlavním podezřelým v případě vraždy. ČR nechce zasahovat do vyšetřování.

Zpráva velvyslanectví: 8.10.2013 Jednání na generální prokuratuře s prokurátorem Hišámem Barakátem.

Egyptský prokurátor z kauzy Kramný je dnes po smrti: Zemřel při pumovém útoku v Egyptě. Čtěte ZDE 

Soudkyně říká, že bude jen konstatovat listy zprávy, a když bude některá ze zúčastněných stran chtít, ať je připomínkuje. Petr Kramný si podepírá hlavu a poslouchá, jeho obhájkyně Jana Rejžková si píše poznámky, státní zástupce Vít Legerský vypadá, že se poměrně nudí, dobrou čtvrthodinu se takřka ani nepohnul. Soudkyně postupně přistupuje k tomu, že čte již pouze data.

Jana Rejžková si vyžaduje přečíst zápis z data 8. 1. 2014. Jde o zprávu o tom, že úřad v Káhiře ověřoval z guvernérství na požádání státního zástupce informaci, že je případ uzavřen a nikdo jej není s to otevřít. V dokumentech se nenašlo nic o tom, že by Petr K. byl pachatelem. Nebyla nalezena látka, kterou měly být Monika a Klárka Kramné otráveny. Zpráva mluví o „otravě“, Petr Kramný byl zadržován tak dlouho, jak zákon požadoval. Zajímavé přitom je, že výslech egyptského patologa proběhl až poté, co byl případ uzavřen.

Zpráva mluví o „otravě“, Petr Kramný byl zadržován tak dlouho, jak zákon požadoval. Zajémavé při tom je, že výslech egyptského patologa proběhl až poté, co byl případ uzavřen.

Vyhlášena byla přestávka do 12:30. Poté by měl nastoupit další ze znalců, patolog prof. MUDr. Jiří Štefan. Neohlásil se však, zda přijde, či nikoli.

Soudní znalec Jiří Štefan k hlavnímu líčení dorazil, vypovídat tak dnes bude. Kromě něj přišel i patolog Marek Dokoupil, který vypovídal v úterý. Vyloučil otravu, poukázal na věci, které svědčí o úmrtí elektrickým proudem.

Soudní znalci potopili Petra K.: 10 důkazů, které svědčí o zabití elektrickým proudemu

Do soudní síně opět přichází obžalovaný Petr Kramný. Předtím došlo k menšímu faux pas, kdy si na lavici obžalovaných chtěl sednout svědek Jiří Štefan, znalec v oboru soudního lékařství. Včas ho však usměrnili. Soudní síň je přitom plná přihlížejících, odhadem dorazilo dokonce i více lidí, než během včerejšího přelíčení.

Po obvyklých procedurálních záležitostech (identifikaci svědka a poučení) vyplývá na povrch, že patolog Štefan dělal posudek 23. 4. 2015. Tedy nedlouho před samotným soudem. Vybrala si ho přitom obhájkyně Petra K. Jana Rejžková.

Státní zástupce Legerský má námitku vůči Štefanovu posudku.

„Jsem toho názoru, že posudek prof. Štefana vykazuje několik nedostatků,“

uvedl Legerský. Hned na první straně je prý zpráva Hurghada, překlad z arabského jazyka, ale není tam autor, specifikace. Po uvedené zprávě následuje podle Legerského spleť textu, v němž není rozlišeno, odkud znalec čerpal. Legerský upozorňuje, že všichni ví, že existuje nějaká geneze posudku, která však u Štefana chybí. „Chci požádat o vysvětlení nejasností v posudku, které mohou mít vliv na výsledek posudku,“ uvedl státní zástupce.

Soudkyně dává státnímu zástupci Legerskému za pravdu. Soudkyně říká, že i soud chce, aby nedostatky Štefan specifikoval. Znalec reaguje: „Já jsem posudek vypracoval tak, jak je vypracovávám celý život. Na začátku je uvedeno, že jsem byl požádán o posouzení posudků egyptského lékaře a posudků ÚSL (Ústav soudního lékařství) Kláry a Moniky.“ Štefan uvádí, že měl pouze tyto posudky, celý spis k dispozici neměl. „Měl jsem posoudit, jaké změny může způsobit elektrický proud na srdečním svalu,“ upozorňuje Štefan.

„V posudku se prý píše, že stav srdce odpovídá zásahu elektrickým proudem,“

uvedl znalec. Soudkyně říká, že o ničem takovém není v posudku ani zmínka.

Znalec: „Současně jsem rozebíral posouzení egyptského posudku a našich ÚSL (Ústav soudního lékařství), tam jsem uvedl, že Egypt určil intoxikaci u obou žen na základě nálezu v žaludeční sliznici a dehydrataci z důvodu průjmu a zvracení.“ V posudku ČR se podle něj uvádí, že úmrtí nastalo v důsledku zásahu elektrickým proudem po histologickém nálezu na srdci a zadní straně krku Moniky. Egyptská strana následně reagovala, že nemohla potvrdit ani vyvrátit tento závěr, protože nedělala tyto úkony.

Znalec: „Podle posudku soudní pitvy v ČR jednoznačně ženy zemřely příčinou elektrického proudu. Změny uváděné v posudku jako jednoznačné pro elektrický proud však nejsou jednoznačně specifické. Elektrický proud na srdci nedělá specifické změny. Z tohoto nálezu je tedy nemožné říct elektřinu. Navíc to vše proběhlo za mnoho dní po smrti. Orgány byly již narušeny procesy autolýzy.“

Znalec Štefan: „Já jsem vycházel z pocitu a z nálezu. Vzal jsem v potaz všeechny faktory při závěrech. Já sám jsem histologické vyšetření neprováděl, orgány mi nebyly poskytnuty. Dělal jsem je na základě spisové dokumentace.“

„Já chci říct, že tam bylo to histologické vyšetření, podle něhož to bylo vyhodnoceno jako elektrický proud, ale tam je důležitá jedna věc – za jak dlouhou dobu bylo to vyšetření prováděno. To bylo až za 14 dní, muselo tam dojít ke změnám. Takže ten nález na tom srdci, který byl, byl jistě změněn autoptickými rozkladnými procesy,“ uvedl znalec Štefan. „Za 14 dní bych si nedovolil z toho vycházet jednoznačně,“ dodal.

Soudkyně se ptá znalce Štefana, o čem by toto zjištění dále mohlo svědčit.
Štefan: „To může být cokoliv mechanického, například dušení.“
Soudkyně se táže, co dalšího. Postupně dochází k drobné hádce.
Soudkyně: „To by bylo při pitvě dohledáno?“
Znalec: „To jsem neříkal.“
Soudkyně: „To je moje otázka.“
Znalec: „Vy jste se ptala, co k tomu vede. Na to jsem vám odpověděl, teď dáváte otázku úplně jinou.“
Soudkyně se zhluboka nadechla a vydechla. Nastalo ticho, pak Štefanovi otázku zopakovala.
Znalec: „Kdyby bylo závažnější zranění, tak by to mohlo být, ale nemuselo.“

Znalec: „Mám jednu výhradu, že znalci popsali mikroskopické vyšetření srdce a nález že odpovídá úrazu elektrickým proudem. To už jsem tu zdůvodnil, že prostě nevzniká nic, co by jednoznačně odpovídalo zásahu elektrickým proudem na srdci.“

Znalec Štefan tak nadále mluví o změnách na srdci, o jiných známkách nemluví. „Nález odpovídá průrazu el. proudem – to ale neexistuje. Nepíše se to v žádné učebnici. Vznikají tam různé změny, ale nejsou to specifické změny. To je nesmysl. Když dojde k zásahu elektrickým proudem, ke smrti dojde okamžitě. Tak tam nejsou žádné změny. Pak se vytvoří změny na základě změn prvotního zásahu,“ uvedl Štefan. Soudkyně chce, aby se vyjádřil k pitvě v Egyptě.

Znalec se vyjadřuje k egyptskému posudku: „On udal intoxikaci.“
Soudkyně: „Ne, on udal jako hlavní závěr, že... (hledá posudek od egyptského patologa) ... že příčina je celková dehydratace.“
Znalec: „Ano, intoxikace, zánět trávicího traktu.“
Soudkyně: „Mohl určit tento závěr?“
Znalec: „Udělal ho.“
Soudkyně: „Ale já se ptám, jestli mohl.“
Znalec: „Těžko říct, neviděl jsem ho prohlížet. Že nepitval, to je mi jasné, obvykle se to popíše. On to neuvedl a zavěr udělal takovýto. Co objevili na těle za 14 dní. On to tělo nepitval kompletně, tak udělal takovéto závěry. Já neříkám, že pitval správně, nebo ne.“
Soudkyně se opět zhluboka nadechla. Znalec Štefan se do své výpovědi poněkud zamotal. Soudkyně už nemá další dotazy.

Znalce Štefana se ptá státní zástupce Legerský: „Uvedl jste v první větě, že příčinou je intoxikace na základě žaludečních nálezů a následné dehydratace. Můžete mi říct, co vás vedlo k tomu závěru?“ Znalec otázce nerozumí, Legerský ho nabádá, ať nahlédne do egyptského spisu a vysvětlí mu, jak došel ke svým závěrům. Znalec: „Jak jste uvedl: dehydratece a intoxikace je jeden proces, to nejsou dva, to spolu souvisí.“

Legerský: „Pokud to takhle koncipoval znalec v pośudku, tak to koncipoval špatně.“
Znalec: „Tady píše...“
Soudkyně ho přerušuje, že už to četla.
Soudkyně: „Ve zprávě není napsáno, jak prokázali zvracení a průjem, nenašli žádné toxické látky, příčinou je celková dehydratace a deficit tekutin, nelze vyloučit otravu toxickou látkou. Negativní toxikologické vyjádření je možné tím, že látka byla vyloučena dlouho před smrtí.“
Znalec: „Já uvedl na začátku, že egyptský posudek jako příčinu smrti dal intoxikaci obou žen. A celková dehydratace, což je suma sumárum to, co jste teď říkala.“
Soudkyně se dál nechce ptát.
Legerský: „Zmínil jste průjmy. Můžete mi označit nález, ze kterého by egyptský lékař mohl spolehlivě odvodit, že by obě trpěly průjmy?“
Znalec: „To vám nemůžu označit.“
Soudkyně mu nabízí posudek, aby si to v něm našel. Znalec sklání hlavu, opírá si ji o ruce a kroutí hlavou.

Znalec (výkřik do tmy): „Tady se uvádí Petr Kramný.“ Legerský ho přerušuje, že se ptal na pitevní nález. Soudkyně dodává, že chce slyšet, co se objektivně zjistilo pitvou. Znalec dál hledá. Po soudkyni žádá více času na pročtení spisu. „To chce čas a rozvahu,“ reaguje soudkyně. Obhájkyně Petra K. Jana Rejžková vypadá nervózně, kouše si nehty.

Znalec: „U Moniky je naznačeno: žaludek – silně překrvený, v žaludku se nacházely podlitiny. To jsou patologické změny, které značí zánět.“
Soudkyně: „Z toho se dovodí, že měla průjem?“
Znalec: „To netvrdím.“
Soudkyně: „To tvrdí egyptský patolog.“
Znalec: „Já ne.“
Soudkyně chce po znalci, aby učinil závěr, zda během pitvy zjistili nějaké objetivní známky dehydratace, zvracení a průjmu.
Znalec: „Ono se těžko... tak to tam psané není... to nemohu říct, ale dá se předpokládat, že tam byly ty změny. Víc se k tomu nemohu vyjádřit.“
Legerský: „Byl pitván střevní trakt?“
Znalec: „To nevím.“

Legerský: „Vaším úkolem bylo posoudit a vyhodnotit posudky.“
Soudkyně se snaží vysvětlit znalci lépe otázku.
Znalec: „To lze těžko posoudit.“ Následně opakuje, že se k tomu nemůže vyjádřit.
Legerský: „Můžete se vyjádřit k tomu, zda egyptský patolog provedl pitvu střevního traktu, ale na základě nálezu českých lékařů?“
Znalec: „Já pochopil, že to odebral na toxikologickém vyšetření.“
Soudkyně mu otázku opět vysvětluje.

Znalec: „Já jsem pouze zjistil...“
Soudkyně: „To je otázka ano, nebo ne!“
Znalec: „ANO, já jsem pouze zjistil... že orgány byly odebrány na toxikologickém vyšetření.“ Vyjádřil se, že neprokázalo žádný jed.

Celá rozprava nabírá absurdních rozměrů. Nervy pochodují, znalec se soudkyně ptá: „Co tady se mnou chcete dělat?“ Soudkyně mu říká, že se ho jen ptají a on má odpovídat.

Legerský: Je možné dospět ke spolehlivému závěru dehydratace pouze na základě zevní prohlídky těla?
Znalec: To je docela složitá otázka, jak kdy.
Legerský: Konkrétní případ - dvě osoby, vyloučíme příjem tekutiny, zvracení, průjmy, po dobu 24h, při teplotách 27-28°.
Znalec: Dvě osoby?
Legerský: Dobře, tak jednu osobu. Je možné, aby za tuto dobu, za těchto podmínek osoba zemřela na dehydrataci?
Znalec: Všecko je možné.
V síni to po jeho odpovědi zašumělo. Znalec uvádí, že osoba mohla být nemocná. Soudkyně mu říká, že byla zdravá. Znalec se k tomu opět může "těžko vyjádřit". Ptají se ho proto, zda takové případy jsou. On reaguje slovy, že by si tuto problematiku musel nastudovat, z vlastní praxe se nemůže vyjádřit.

Legerský: „Příčinou prý byla otrava neznámou toxilátkou. Vy jako znalec, při pitevním nálezu eg. a při vědomí toho, že toxikologická analýza obou poškozených odebraných při pitvě a tekutin z místa nálezu těl, ať už u zvratek atd. – dovolil byste si dát příčinu smrti intoxikaci?“
Znalec: „Nemůžu se vyjádřit.“
Soudkyně: „Proč se nemůžete vyjádřit? Otázka byla, jestli vy byste si tento závěr dovolil udělat.“
Znalec: „Ne.“
Legerský: „Egyptský patolog v doplnění znaleckého posudku konstatuje: Vnitřní známky vzniklé zasažením elektrickým proudem jsou většinou nespecifické a podobají se jiným příčinám – překrvení plic, srdce směřující do směru elektrického proudu.“
Znalec žádá o nové přečtení.
Legerský se ho poté ptá, jestli souhlasí.
Znalec: „S čím?“
Legerský si otírá rukou čelo, soudkyně ho prosí, aby otázku přečetl znovu. Poté předkládají znalci otázku na papíru.
Znalec: „Ano, souhlasím s tím.“

Legerský se znalcem řeší, zda souhlasí s tím, že vstup a výstup elektrického proudu zanechává popáleniny na kůži.
Legerský: „Způsobuje zásah elektrického proudu vždy nenávratný spasmus některých svalů?“
Znalec: „Nezvratný? Podle toho, co tím myslí. Tomu nerozumím – nevratný jako trvalý? Tomu nerozumím. Spasmy nejsou trvalé.“
Legerský se opět ptá na popáleninu, zda je známkou zásahu elektrického proudu. Odpovědi se zatím nedočkal.
Znalec: „Může, ale nemusí.“
Legerský: „Můžete porovnat nálezy na kůži obou poškozených v Egyptě a u nás?“
Znalec: „To bych si to musel prostudovat.“
Legerský: „Čeští soudní lékaři na obou poškozených indentifikovali více podlitin než ti v Egyptě. Dále identifikovali změny na kůži, které značí zásah elektrickým proudem. Chci znát váš názor na rozdílné nálezy.“
Znalec: „K tomu se těžko můžu vyjádřit.“
Do výživné debaty se vkládá advokátka Rejžková.
Rejžková: „Pan Štefan skutečně neměl k dispozici žádné fotografie.“
Soudkyně reaguje, že snad měl fotografickou dokumentaci.
Rejžková odpovídá, že měl ty samé fotky, co ona, to jest černobílé a nekvalitní.
Legerský se vrací ke své otázce a upozorňuje, že nechtěl popsat fotky, ale to, co se tam píše v obou závěrech (z Egypta a Česka).

Legerský: „Může po smrti docházet k rozvoji změn na kůži?“
Znalec: „Záleží, jak dlouho. Za 14 dní to může být úplně zelený nebo fialový. A pak je to úplně jasný.
Soudkyně se ptá, jestli budou později vidět lépe?“
Znalec popisuje, že pak už svou roli hrají rozkladné procesy. „Jeden den to je jasné, pak už to je rozklad.“

Soudkyně se snaží specifikovat dotaz.
Znalec: „Můžou se měnit v důsledku posmrtných změn. Mají pak různé barvy.“
Legerský žádá soudkyni, aby dala znalci fotky – vyjmenovává konkrétní: pravá horní končetina Klárky, obličej a ústa. Soudkyně umožňuje znalci nahlédnout.

Výslech soudního znalce, kterého „dodala“ Kramného obhájkyně Jana Rejžková, pokračuje. Nadále plný zmatených odpovědí a nejasností.

Poměrně zoufale z dění v soudní síni vypadá již i obžalovaný Petr Kramný. Ačkoli některým vyjádřením a konfrontacím se dříve pousmál. I on měl na chvilku hlavu v dlaních.
Znalec: Reaguje na fotky, žádné změny na nich nevidí.
Legerský říká, že je překvapen. „Moje další otázky pozbývají smysl,“ podotýká.

Manipulativní narcis Petr K.: Co o jeho charakteru prozradila psycholožka

Legerský se však ještě přece jen snaží vrátit k autolýze (poškození a rozložení buněk a tkání těla jejich vlastními enzymy – pozn. red.).
Legerský: „Vy jste řekl, že to bylo provedeno asi 14 dní po smrti, ten údaj jste bral z čeho?“
Znalec: „To mi vychází z dokumentace.“
Legerský: „Čili konstatování, že to mohlo mít vliv na kvalitu analýzy, je také jenom domněnka?“
Znalec: „To vám nerozumím.“
Legerský se snaží vysvětlit dotaz, znalec se ho táže, soudkyně se ptá, z čeho se znalec dozvěděl svůj předpoklad. Znalec opakuje, že jej odvodil z popisů.
Legerský znalce upozorňuje, že to bylo 9. 8., tedy 10 dnů poté. A říká, že znalec naznačoval, že ke změnám dochází každý den.
Legerský: „Požádal jste zadavatele posudku o doplnění posudku?“
Znalec si stěžuje, že otázku neslyší. Legerský ji opakuje.
Znalec: „To jsem nepožádal.“
Následně znalec žádá soudkyni o pauzu, neboť ho unavuje stále stát. Soudkyně mu vyhovuje.

„Co vede znalce k tomu, aby se na konci své profesní kariéry totálně znemožnil jak před laickou, tak i odbornou veřejností? Peníze, či snad chvilková ‚sláva‘ před kamerou? Totální profesní sebedestrukci znalce ‚obhajoby‘ lze sledovat též online na Blesk.cz,“

uvedla obhájkyně rodiny Moniky Kramné Klára Long Slámová.

Po pauze se státní zástupce Legerský dál ptá, chce zhodnotit celý interní nález lékařů. Jde o nález na srdci, výron krve pod osrdečníkem u Kláry, u Moniky nález na kůži v podobě nasvědčující zásahu proudem, u obou otok mozku a plic, překrvení vnitřních orgánů, negativní toxikologie.
Legerský: „Jaká jiná zevní noxa (škodlivina vyvolávající poškození – pozn. red.) mohla vést k tomuto nálezu, pokud vyloučíme elektrický proud?“
Znalec: „Začátkem jsem o tom hovořil s paní předsedkyní, může jich být X.“
Soudkyně říká, že otázka byla položena jinak, chce, aby odpověděl.
Znalec: „To vám neřeknu, těch nox může být X, které mohou vést k selhání srdce.“
Soudkyně: „Ne! Souhrn příčin...“
Znalec: „Vy myslíte průjem...“
Soudkyně: „Ne.“
Znalec: „To nevím.“

„Nic neví, nezná, nerozumí ani, na co se ho ptají, neviděl ani spis, nečetl ani posudky, ke kterým se má vyjadřovat. Vrcholem byl jeho dotaz: ‚Co tady teď se mnou chcete dělat?‘,“

podivuje se Slámová výslechu soudního znalce, kterého nechala předvolat obhájkyně Petra K. Jana Rejžková.

Advokátce Kramného se vysmáli v soudní síni: To se zapíše do dějin soudnictví, rýpla si Slámová

Legerský: „Egyptským znalcem bylo konstatováno překrvení žaludku, výrony a podlitiny na sliznici žaludku zcela charakteristické pro intoxikaci?“
Znalec: „To je otázka zcela špatně položená. Čím byla intoxikace, k tomu se nemohu vyjádřit.“
Soudkyně: „Je to speciální nález při intoxikaci?“
Znalec: „Nemusí.“
Rejžková: „Můžete nám říct, jaká je vaše profesní minulost?“
Znalec: „Dělám soudní lékařství celý život.“
Rejžková: „To je jak dlouho?“
Znalec: „Od roku 1959-60.“
Rejžková: „Navážu na to, co padlo z úst žalobce. Překrvení žaludku a podlitiny byly zjištěny a popsány v posudku. Vy v průběhu toho výstupu tady... padlo tu slovo zánět. Můžete to rozvést?“
Znalec: „Když jsou krevní podlitiny na sliznici, může to být zánět... a nemusí.“
Rejžková: „Takový zánět na žaludku, čím by mohl být způsoben?“
Znalec: „Obvykle nějakým jedem, intoxikací.“
Soudkyně: „Mohl by být způsobem něčím jiným?“
Znalec: „Intoxikací, obvykle. Těžko se vyjádřit... Nevím.“
Rejžková: „Znalec v Egyptě hovoří o tom, že ta toxická látka mohla být užita několik dní po smrti. Může se vstřebat, vyloučit a nezanechat stopu. Znáte ze své dlouhé praxe takovou látku? Závěry v Egyptě a ČR byly negativní, oba.“
Znalec: „Je to možné.“

Rejžková: „Otázka nálezu, který svědčí o tom, že průjem byl, nebo nebyl, ať jsem spravedlivá. Pane doktore, jaký je nález, na základě kterého je možné spolehlivě určit, že osoba měla, nebo neměla průjem?“
Znalec: „Nejsou na zažívacím traktu změny, které by svědčily o střevním zánětu.“
Rejžková: „To, že ve střevech se najde určitá část množství stolice, a já řeknu přesně – mazlavé – je znakem toho, zda měla osoba průjem?“
Znalec: „To není jediný znak.“
Soudní znalec Dokoupil, který vypovídal v úterý, se směje.
Rejžková: „Nelze tedy vyjádřit závěr, že osoba neměla průjem?“
Znalec: „Pokud se najde nějaký obsah, tak tam průjem pravděpodobně nebyl.“
V síni se ozývá šum, místy tichý smích. Nešlo patrně o odpověď, o kterou obhájkyně Petra K. Rejžková stála. Její klient totiž tvrdil, že Monika s Klárkou trpěly průjmy.

V soudní síni se nyní ukazují fotky z TV Nova. Znalec se k nim odmítá vyjádřit. Soudkyně do záznamu uvedla, že dala znalci několik minut, aby se s fotkami seznámil. Mohl by si s nimi v klidu sednout. Znalec namítá, že pár minut by mu teda nestačilo, je na něm vidět rozhořčení. Soudkyně ho upozorňuje, ať na ni nezvyšuje hlas. Znalec neví, kolik času by potřeboval na prostudování šesti fotek, které po něm chtěla advokátka Rejžková prostudovat. Rejžková se znalce dotazuje, zda by byl ochoten to udělat do budoucna v horizontu několika dnů či týdnů. Na to však reaguje soudkyně. Znalce se na fotky již ptala a nemůže mu dát několik týdnů, aby prostudoval šest fotografií. Na to prý soud nemá čas.

Snímky mrtvé Moniky a Klárky: 7 podivných stop na jejich tělech. Fotil si je úchyl?

Rejžková se ptá znalce na odborný lékařský termín, on odpovídá, že neví.
Rejžková: „Po jak dlouhé době může dojít k vývoji defektů po smrti? Bavím se o údaji deseti dnů. Lze, když je při popisování 9. 8. defekt označen za popáleninu, tehdy s jistotou říci, že to bylo v den smrti?“
Opět přichází na řadu fotky těl Moniky a Klárky, znalec reaguje, že je neviděl, soudkyně mu odpovídá, že odpověď mohl zvážit i bez nich. Znalec popisuje, že s časem se taková rána vybarvuje. Je to prý za pár dnů.
Rejžková: „Znalci popisují i otok plic. Je otok plic známkou, že tělo bylo zasaženo elektrickým proudem?“
Znalec: „Ne.“
Rejžková: „Při úrazu el. proudem se smrtelným následkem dojde k otoku plic?“
Znalec: „Samozřejmě dochází také k otoku plic.“
Rejžková: „Vždy?“
Znalec: „Když je smrt okamžitá, tak ne, jinak se pomalu vyvíjí, když je smrt pozvolná.“

Petr Kramný přistupuje ke svému dotazu na znalce: „Lékař, který byl na místě, určil, že obě jsou mrtvé cca 3,5–4 hodiny. Následně po repitvě patolog stanovil 10 hodin po smrti. Chci se zeptat, zda je z vaší praxe pravděpodobnější čas na místě, nebo vyjádření patologa až z repitvy 9. den po smrti?“
Znalec: „Vždy se nejlépe určuje doba smrti krátce po smrti. Čím dříve, tím lépe.“
Soudkyně žádá znalce: „Vysvětlete význam posmrtných skvrn.“
Znalec: „To je samozřejmé, že se skvrny budou stěhovat. Doba záleží na tom, co se stalo a jak dlouho je po tom.
Soudkyně napomíná advokátku Rejžkovou, že nyní nemá Petrovi K. radit, jak se má ptát, když jí to nedovolila.
Petr K.: „Kdyby byla 3,5 hodiny na boku a pak by byla na 10 hodin přemístěna na břicho, mohly by tam být skvrny?“
Soudkyně: „Když přišla sousedka, nebyly na boku. To tvrdíte jenom vy!“
Petr K.: „Ano, já jediný tam byl.“
Soudkyně: „A já tvrdím, že to tak nebylo ve chvíli, kdy tam byl lékař.“
Rejžková: „Lze z posmrtných skvrn určit dobu smrti?“
Znalec: „Záleží na rychlosti rozvoje skvrn a dále při přemístění těla, jak se stěhovaly z jednoho místa na druhé.
Končí dotazování.

„Neomlouvá ho nic. Absolutně nic. Tohle je totální selhání a musí za to nést následky,“

komentuje advokátka Klára Long Slámová na Facebooku dnešní počínání předvolaného znalce.

Soudkyně předvolává lékařku Margitu Smatanovou, která v úterý vypovídala společně s Markem Dokoupilem.

Soudkyně: "Můžete ve světle toho, co jste tu slyšela od pana znalce Štefana, říct zda trváte na svých závěrech písemných i zde v soudní síni?" Ptá se, jestli si znalkyně myslí, že změny na tělech nejsou jednoznačně od elektrického proudu, jak uvedl znalec Štefan.

Smatanová: Tak, jak jsme s panem Dokoupilem vypracovali a zde sdělili, tak na tom v plném rozsahu trváme. Pokud jde o tvrzení, že histologické vyšetření srdečního svalu není specifické, toto tvrzení nerozporuje v žádném případě s našimi závěry. Jsme si vědomi, že všechny nálezy, jsou nespecifické. Na takovémto nálezu nemůžeme nikdy určit jednoznačný závěr. Ale měli jsme na obou zemřelých proudové známky, tak jsme o této variantě uvažovali. Jsou v soudnělékařské literatuře jako jediné specifické pro el. proud. Tento nález jednoznačně neodpovídá na otázku, jak rychle tyto ženy zemřely, pod působením noxy a současně. Vysvětluje, že při zásahu el. proudem se nejdřív musí vyloučit ostatní možnosti, který by vypadaly stejně. Což je právě jed, kardiální smrt z přirozené příčiny. A to obojí jsme vyloučili.

Ve světle těchto výsledků jsme konstatovali na selhání srdce při úrazu elektrickým proudem."

Smatanová pokračuje: „Pokud jde o samotné vyšetření myokardu, jde o nález nespecifický, ovšem také literatura říká, že pokud jsou další nálezy, které pro úraz el. proudem svědčí, a tyto jsme zaznamenali a zásadně se o ně opíráme, jde o úmrtí zásahem el. proudem. Samotná soudní pitva vyloučila úmrtí přirozené povahy. Nespecifické změny zapadají do obrazu zásahu el. proudem. Koresponduje to s tím, že k nástupu smrti dochází rychle po působení noxy.“

Rejžková se při řeči Smatanové usmívá, Legerský se chtěl dotazovat, soudkyně ho však nenechala. Zpátky k pultíku míří znalec Štefan.

„Nemám vůbec nic, co bych namítal k tomu, co tady paní znalkyně řekla,“

uvedl znalec Štefan. Postěžoval si však, že ona „měla připravené, jak má odpovídat, že“.

Znalci Štefanovi účtují uznalečné a cestovné, i u toho však vypadá poněkud nejistě, až zmateně. V soudní síni způsobuje další pobavení. V hlavním líčení se přitom bude pokračovat.

Soudkyně uvádí, že bude muset být předvoláno celkem ještě šest svědků. Jedním z nich bude i egyptský právník Bashier, který se do kauzy několikrát vložil. Soudkyně se přitom ptá Jany Rejžkové, proč ho navrhla. Advokátka v narážce na zveřejněné posmrtné fotky Moniky a Klárky odpovídá:

"Ráda bych věděla, jak se dostal k oněm fotografiím."

Odkud jsou skandální fotky Moniky a Klárky: Egyptský právník promluvil

„Prezentoval, že měl přístup do spisu, tak by mě zajímalo, jestli byly ty fotografie součástí spisu,“ uvedla Rejžková o právníkovi Bashierovi. Státní zástupce Vít Legerský upozorňuje, že dokumentaci od Bashiera žádal opakovaně, ale nic nedostal.

Jana Rejžková dále navrhla předvolání psycholožky Lenky H. z vazební věznice Ostrava. Chce, aby řekla, jak se Petr K. chová během vazby. „Chci vyslechnout Renatu O.,“ pokračuje Rejžková. Jde přitom o sestřenici Moniky. Další by měla vypovídat Jana K. z České televize a Nikola K., vedoucí mažoretek, kam chodila Klárka – o vztahu Moniky a Petra Kramného.

Dále by se mezi svědky měla objevit Tatiana K., která byla spolu s Petrem Kramným a jeho rodinou na dovolené v Egyptě a byla prý jedna z těch, kdo si také stěžovali na hotel. Problémy prý sledovala už 28. 7. 2013, uvedla Rejžková.

Soudkyně Kramného obhájkyni nařídila, aby zjistila data narození a bydliště předvolaných. Rejžková uvedla, že to doposud neudělala, protože by byla napadena, že ovlivňuje svědky. Soudkyně odvětila, že se svědky nemá diskutovat, ale jen se jich zeptat na data. Jednání je odročeno.

9. den hlavního líčení s Petrem K. je u konce. Děkujeme za pozornost, vážení čtenáři. Zároveň byly dnes určeny další termíny hlavního líčení, vždy začátek shodně v 8:30.

10. až 11. 9. 2015
14. až 18. 9. 2015
23. až 25. 9. 2015