Místní v Hluboké odmítají bydlet vedle dětského domova: Jedovaté poznámky a strach z kriminality

Že každý dobrý skutek je po zásluze potrestán, se na vlastní kůži přesvědčil hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). Unikátní projekt, v němž Jihočeský kraj postupně přesouvá děti z dětských domovů do bytů, aby se vyhnuly ústavní péči a byly lépe připravené na běžný život, se setkal u místních obyvatel s nepochopením. Lidé se obávají kriminality, ztráty pohodlí a hodnoty majetku!
Na kauzu, která zvedla ze židle místní obyvatele, poprvé upozornila Jihočeská televize. „Kupujeme menší domy, v nichž by mohli žít menší skupiny dětí se svými vychovateli, aby se prostředí co nejvíce blížilo rodině,“ řekl jihočeský hejtman Martin Kuba. V Hluboké nad Vltavou tak vznikl dvojdomek, v němž budou děti žít se svými vychovateli a odtud budou chodit do školy a na kroužky.
Místní se bouří a bojí se o majetek
Proti unikátnímu projektu se ale zvedla vlna nevole mezi místními! „My tady v podstatě žijeme na rodinné bázi, ani nezavíráme branky do zahrad a máme i důvodné obavy o svůj majetek. Toto místo jsme si s rodinou vybrali, protože je tu bezpečno a nulová kriminalita. To by se podle nás mohlo změnit,“ lamentovala rozhořčeně žena, která se jako jediná odvážila promluvit na kameru.
Pod příspěvkem na facebooku se rozjela živá diskuze, kde se lidé předhánějí ve vymýšlení katastrofických scénářů: „Jde o to, že si tady někdo koupil novostavbu za neskutečné peníze a bylo mu toto ‚zatajeno‘. V tuto chvíli ta koupená nemovitost klesla na ceně, protože ať je to, jak chce, tak si nikdo dům za víc jak 10 miliónů vedle DD (dětského domova pozn. red.) nekoupí.“
Rozhořčení hejtmana
Ředitel domova v Boršově vyjádřil pro tyto obavy pochopení a snaží se vypjatou situaci uklidnit: „Samozřejmě, že je to od některých lidí jen strach z neznámého. Realita bude pozitivní a já mám i kladné ohlasy od řady obyvatel z Hluboké nad Vltavou.“
Hejtman je naopak takovou vlnou negativity zcela rozhořčen: „Pro mě je nepřijatelné, abychom těm dětem nepřáli normální život. Náš nadační fond se věnuje dětem z dětských domovů dlouhodobě. Trávíme s nimi Vánoce, pořádáme pro ně kroužky, zařizujeme jim řidičské průkazy. Když slyším, jaké mají příběhy a čím si prošly, je to pro mě smutná reakce, že někdo odmítá, aby bydlely padesát metrů od něj. To je něco, co by do vyspělé společnosti vůbec nemělo patřit.“







