Výsledky on-line? Nedáme! Pacienti žasnou nad postupy nemocnic, ministerstvo slibuje nápravu
Zažila to většina z nás – i z malých obcí sem tam musíme se žádankou od praktika k odbornému lékaři, někdy i daleko do větších měst. A ne jednou. Špitály odmítají poslat výsledky elektronicky, nutí pacienty k dalšímu výletu. Je nutný?
S tím, že musí s žádankou od praktického lékaře za specialistou i daleko, se pacienti smířili, nic jiného jim nezbývá. Dál ale žasnou nad postupy nemocnic, které s jejich praktikem nejsou v jednotném systému a z jakéhokoli důvodu nespolupracují. Vracejí je do 19. století, kdy většinou odmítají zaslat výsledky vyšetření elektronicky, byť si to pacient přeje. A tak pro ně opět putují i desítky kilometrů. „Je to nehorázné!“ vadí třeba paní Zdeně H. (74) z Českých Budějovic. (Na přání pacientek v článku byla jejich jména změněna, pozn. red.)
„Tři hodiny jsem jela na vyšetření a pak prosila, ať mi výsledky pošlou mailem nebo datovou schránkou. Odmítli mě, že by nic jiného nedělali. Ani počkat nebylo možné,“ popsala Blesku žena jen několik měsíců po náhradě kyčelního kloubu, které se stále chodí obtížně. „Prostě jsem musela druhý den přijet znovu, doslova pro dvě věty závěru lékaře. Nejvíc mi vadila ale neochota recepčních sester,“ dodala. Situaci potvrdili Blesku i někteří lékaři zařízení, i pro ně je nepochopitelná. „My pacienty vidíme v tom stavu, v jakém jsou. Sami kroutíme hlavou nad tím, že třeba zprávy bez nutnosti dalších vyšetření nemohou obdržet, jak jim vyhovuje,“ uvedli. Obrátili jsme se tedy na několik pražských nemocnic. Tvrdí, že elektronická cesta je možná, ale přísně sledovaná kvůli ochraně osobních údajů. Co mohou pacienti požadovat?
Datovka i mail? Ano, jde to
Možnost zasílání elektronicky umožňuje třeba Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. „Pacient či zákonný zástupce musí předem a osobně sdělit kontaktní údaje, aby bylo možné lékařské zprávy či výsledky zasílat, ty na e-mail jsou šifrované. Tatáž pravidla platí i pro zasílání datovými schránkami. Pacient či zástupce má právo uvést datovou schránku blízké osoby,“ sdělila Blesku mluvčí zařízení Marie Heřmánková s tím, že není možné posílat informace na dodatečně hlášené adresy, u nichž nelze ověřit pravost.
Stejný postup má i Thomayerova nemocnice, využívající systémy např. e-zprávy, MISE, e-PACS nebo REDIMED. „Vše je vždy na domluvě a komunikaci mezi pacientem a našim personálem,“ dodal mluvčí Petr Sulek. „I náš personál je vyškolen a vybaven potřebným softwarem pro zasílání výsledků jak prostřednictvím datové schránky, tak přes zabezpečené webové služby,“ potvrdila také mluvčí Fakultní nemocnice v Motole Miroslava Mikasová.
„Zážitkové“ špitály mlčí
Zatímco paní Zdena měla zkušenost z Polikliniky Budějovická, další pacientka, Petra B. (38) z Neratovic obdobně „pochodila“ na pražské Bulovce. Žádné z těchto zařízení do uzávěrky tištěné verze článku ani po více než týdnu svá vyjádření nedodalo. „Nemám to tak daleko, jen vlakem a autobusem, ale stejně mi přijde v této době nepochopitelné, že banální zprávu z vyšetření mi nebyli ochotni poslat. Opět jsem musela platit jízdné a trmácet se pro stručné oznámení, že požadované vyšetření dopadlo bez nálezu – jedna věta! Úsměvné, v době, kdy skoro všichni fungujeme online,“ popsala žena.
Chci to online!
Jak tedy postupovat, abyste ušetřili cestu, pokud není nutné další vyšetření a skutečně jde jen o získání zprávy? Rozhodně se raději v daném zařízení zeptejte předem, za jakých okolností vám mohou poslat dokument online a trvejte na tom. Ideálně se informujte už při objednání. Můžete být vyzváni k podepsání souhlasu s úkonem, jelikož třeba prostá e-mailová forma komunikace neposkytuje přílišné zabezpečení. Každé zdravotnické zařízení má ze zákona zřízenou datovou schránku.
Za rok to bude, slibuje ministr
Zasílání dokumentace prostým mailem kvůli nedostatečnému zabezpečení nepovažuje za vhodné ministerstvo zdravotnictví. Podle něj ale už existuje komerční nástroj pro distribuci dokumentace. „Dokáže zprávu zašifrovat, odeslat emailem a prostřednictvím sms zprávy doručit i odemykací kód PIN. Toto ale musí zajistit lékař či personál a je to činnost navíc, není automatizovaná. Cílem bude mít svou dokumentaci k vyzvednutí a dalšímu nakládání v mobilní aplikaci EZKarta,“ sdělil mluvčí Ondřej Jakob. Podle něj by už v roce 2026 měly klíčové systémy přecházet z pilotních fází do produktivních a být plošně využívány.
Lékárníci také offline?
Podobný problém s nedostatečnou digitalizací řeší i lékárny. Pacienti si nechávají psát několikanásobně stejné medikamenty od různých lékařů. Způsobují tím vyšší náklady pojišťoven, sami sebe třeba i ohrožují na životě! Žádný systém nyní dokonale neodhalí, že pacient tentýž lék žádá ve stejný čas několikrát na více místech. „Právě vzhledem k absenci centrálně zpracovaných dat připravujeme projekt, jehož cílem je zmapování lékových problémů a jejich následného řešení lékárníky při výdeji léků,“ sdělil Blesku Aleš Krebs, prezident České lékárnické komory (ČLK) a přiznal: „V současné době trpí lékárenství mnoha problémy, vyplývajími do značné míry i z vývoje posledních 30 let.“ I proto ČLK vypracovala dokument Vize lékárenství 2025 s návrhy řešení některých nedostatků.
Pojišťovny přichází o miliony
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) přiznává, že ztráty vzniklé duplicitním vydáváním receptů a výdejem léků sečtené nemá. Ve své diplomové práci je ale před čtyřmi roky analyzoval ekonom Patrik Cachnín. Náklady na duplicitní preskripci z veřejného systému zdravotnictví činily podle něj v letech 2012 až 2018 celkem 278 milionů korun. Prevencí jsou podle VZP třeba eRecepty. „Systém umožňuje lékařům sledovat historii předepsaných léků, což je klíčové pro odhalení duplicit. Lékárníci mohou při vydávání kontrolovat, zda pacient již stejný nebo podobný lék neobdržel,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Pravdou ale zůstává, že ještě pořád řada starších lékařů eRecepty běžně nevydává a ne všichni pacienti je využívají. „Od roku 2020 mají lékaři a lékárníci přístup k tzv. lékovému záznamu pacienta, pokud jim k tomu pacient udělí souhlas. Je součástí systému eReceptu a obsahuje přehled léků předepsaných a vydaných pacientovi. Lékaři s jeho pomocí mohou posoudit možné interakce mezi léky a lékárníci odhalit možné duplicity,“ dodala Plívová.
Též mám podobné zkušenosti. Musel jsem na nějakou operaci. Bylo utrpení se prokousat systémem různých vyšetření, než jsem se dostal do nemocnice na lůžko. Samotní doktoři a doktorky byli skvělí, empatičtí, ale ty sestry a recepční (tak 75% z nich) byly hrozné. Jednaly s vámi jak bachařky z Buchenwaldu. Mám pro vás jednu radu, buďte raději zdraví ať nemusíte zažít jejich vyšetřovací metody. 🙂