Podcast: Brněnská kauza znásilněné nezletilé je průlomová. Soudci nejsou nadlidi, říká advokátka

Velké rozčarování vzbudil lednový verdikt Krajského soudu v Brně, který v případu opakovaného znásilňování nezletilé Aničky rozhodl tak, že ze tří let vězení dostal její otčím pouze podmínku. Sex s dívkou si fotil, točil na video a následně ji měl získaným materiálem vydírat. Poškozená se po verdiktu pokusila o sebevraždu. 

Podle právničky a členky spolku Bez trestu Kristýny Benešové je zájem médií a veřejnosti o tento případ ojedinělý. „Je to určitě průlomová kauza v tom ohledu, že před dvě lety by to nikoho nezajímalo. Fakt jsem přesvědčená o tom, že před dvěma lety by se o tom asi ani nepsalo,“ vidí odbornice, jak se zvýšila citlivost veřejnosti o sporná rozhodnutí soudů v případech sexuálního zneužití.

Podmínka je běžná?!

Hostka podcastu Už budu! se ale s podmínkou za znásilnění nesetkala poprvé. „Myslím si, že dneska už je to poměrně známá statistika, že půlka pachatelů znásilnění odejde od soudu s podmíněným trestem, u domácího násilí je to tři čtvrtě pachatelů,“ uvedla Benešová smutnou statistiku. U aktuálního rozsudku nechápe, proč okresní soud ve Vyškově neuložil 5letý trest, pak by podle právničky nemohl Krajský soud sáhnout pro podmínku. Za znásilnění může soud uložit trest odnětí svobody od 2 do 10 let. „Tím chci jenom říct, že trestní sazby v zákonech jsou velmi přísné a musí se spíš změnit přístup soudů,“ myslí si Kristýna Benešová.

Zároveň jí vadí, že brněnský soud v takto sledovaném případu ihned nevysvětlil svůj rozsudek a museli jsme čekat na jeho písemné vyhotovení. Benešová se obávala, že soud bude přihlížet k sexuálnímu životu poškozené, což jí nepřijde vhodné, a to se po vzniku podcastu potvrdilo. Senát soudu se zabýval i tím, že poškozená vypověděla, že s otčímem měla zpočátku dobrovolný sex, aby se pomstila matce.

Soudci nejsou nadlidi

„Myslím si, že pořád existují ve společnosti velmi nesprávné představy, které samozřejmě mají i ty soudci a soudkyně. Nejsou to žádní nadlidi, i když spousta lidí si to tak představuje. Oni v soudních síních sedí na piedestalu, takhle na ně koukáš nahoru a máš pocit, že všechno ví a oni toho ví pravdu určitě strašně moc a určitě mají velké právní povědomí, ale nejsou imunní vůči představám, předsudkům, mýtům, které máme všichni ve společnosti, ale pointa je, že tyhlety předsudky a mýty si všichni musíme zvědomovat a o to víc si je musí zvědomovat ti lidé, kteří reálně s těmi oběťmi pracují,“ vysvětlovala Kristýna Benešová, proč je důležité, aby se soudci vzdělávali i v oblastech mimo právo.

Doposud prošel spolek asi 80 rozsudků, tudíž nejde o reprezentativní vzorek, ale u třetiny z nich se setkal s tzv. viktymologickými mýty. Právnička se tedy domnívá, že se jedná o systémový problém, který se týká soudů, státních zástupců, znalců a policie. „Ještě nedávno bylo v učebnicích viktymologie, že oběti můžou spoluzavinit znásilnění. Třeba tím, že mají minisukni,“ řekla Benešová s tím, že zahraniční studia dokázaly, že oběti sexuálního násilí si za to násilí opravdu nemůžou.

Dělník roky znásilňoval nevlastní nezletilou dceru. Soud: Podmínka! Do případu se vložil ministr spravedlnosti

„Je fakt, že vidíš v rozsudcích poměrně často, že poškozená přispěla svým chováním ke spáchání trestného činu. To je něco, co mi připadá úplně ujetý. Jak ty říkáš, i kdybych někde ležela nahá, tak se mi prostě nic nemůže stát. Bez trestu vzniklo částečně i proto, aby přitáhlo pozornost k tomu, že do těch rozsudků se tyhle ty stereotypní představy, dneska už opravdu překonaný, musí přestat propisovat,“ zdůraznila na závěr právnička.