Jak umírali: Francouzského krále popravili revolucionáři gilotinou. Co se s člověkem děje po useknutí hlavy?!

Na trůnu strávil Ludvík XVI. 18 let. Stal se posledním francouzským králem před Velkou revolucí. Před nenávistí společnosti mu nepomohl ani fakt, že se snažil vládnout podle osvíceneckých ideí - tedy mimo jiné zakázat nevolnictví, zrušit daň z pozemků a práce či zvýšit toleranci vůči nekatolickým náboženstvím. Společností byl ale vnímán jako konzervativní a nerozhodný, což se v očích většiny spojovalo s neustálou tyranií mocných v absolutistické monarchii. Odpor společnosti ho pak i s manželkou Marií Antoinettou doslova semlel - nedokázal zastavit vyhlášení konstituční monarchie, čekal na intervenci ze zahraničí a tím dále poškodil svou pověst. Netrvalo dlouho a král byl svržen.

Skončil ve vězení a o půl roku později i na popravišti. Přímo pod gilotinou, kterou před nedávnem sám nahradil metodu lámání kolem jako způsob popravy. Na popravišti přednesl krátkou řeč, ve které odpustil těm, kteří ho odsoudili na smrt. Prohlásil, že není vinný jediným ze zločinů, za které ho odsoudili, a pomodlil se za osud Francie. Vypadalo to, že by rád pokračoval, ale generál národní gardy dal příkaz k bubnování, čímž královu řeč ukončil. Pak byl Ludvík rychle popraven. Různá dobová svědectví se podstatně liší ohledně toho, jak se král choval - někteří tvrdí, že při odchodu na věčnost zachoval důstojnost, jiní, že při dopadu čepele král vydal bolestivý

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Vyzkoušet za 1 Kč Více informací

Už mám předplatné. Přihlásit se