Jak umírali: Jan Lucemburský vyjel do bitvy slepý. Kopí mu projelo okem až do mozku, pak ho rozsekali, aby ho mohli okrást!

Jak umírali: Jan Lucemburský vyjel do bitvy slepý. Kopí mu projelo okem až do mozku, pak ho protivníci rozsekali na kousky.

Truhlice s ostatky, na vrchu leží částečně mumifikované dolní končetiny.

Autor: mc -

19. května 2023

•

05:00

Jan Lucemburský měl jako český král celou radu přídomků – král cizinec i slepý král. Ani jeden z nich neměl negativní konotaci, ačkoliv na trůn nastoupil jako čtrnáctileté dítko, všem pochybovačům vytřel zrak. Exceloval jako diplomat i bojovník a české země dokázal dlouhé roky uchránit před vnějšími vlivy. Své odhodlání a chrabrost ukázal také v bitvě u Kresčaku, do které vyjel slepý s koněm přivázaným ke koním ostatních rytířů. Značná nevýhoda a přesila Angličanů ale skupinu předurčila k neúspěchu.

„Toho bohdá nebude, aby český král utíkal z boje, ale zaveďte mě tam, kde zuří největší válečná vřava.“ Toto jsou poslední slova připisovaná českému králi Janu Lucemburskému, zda je skutečně řekl, se už nedozvíme, přesně podle nich ale jednal. V bitvě u Kresčaku se i se synem Karlem postavil na stranu Francouzů, kteří byli jejich přáteli, ale i příbuznými.

Premium

Jak umírali: Smrt, která nebyla hodna největšího českého krále! Tajemné zranění Karla IV. změnilo a předurčilo i jeho smrt?

Bitva byla od počátku pro Francouze předem prohraná, když ale vrcholila, nechal se Jan zavést do té největší vřavy. Své rytíře požádal, aby ho dovedli do bojů tak, aby měl nepřátele na dosah meče. Vlivem choroby byl totiž slepý. Čeští páni svázali otěže svých koní s těmi jeho a předsunutého před sebe jej vedli mezi nepřátele. Podle dobových kronik byl králův útok zpočátku úspěšný – dokonce natolik, že anglický král Eduard III. dvakrát klesl na kolena.

Skupina s Janem ale postupovala příliš rychle a nakonec je Angličané obklíčili a přemohli. Co se dělo dál je opředeno celou řadou zkazek – podle jedné ještě dýchajícího krále našli na bitevním poli a ošetřili ho ve stanu krále Eduarda, který po Janové smrti prohlásil: „Dnes padla obdoba rytířstva“. Podle jiného kronikáře ale mrtvého krále i se skupinou našli až druhý den ráno. Jejich koně měli svázané otěže...

Roku 1980 byly královy ostatky vyzvednuty z krypty v katedrále Panny Marie v Lucemburku a odvezeny do Prahy ke znaleckému zkoumání, které nevedl nikdo jiný než emeritní antropolog Emanuel Vlček. Už na první pohled bylo jasné, že částečně mumifikovaná kostra