Dcera (15) narkomanky Katky ze slavného dokumentu promluvila: Nikdy nebudu jako máma!
Drogově závislou Kateřinu Bradáčovou (46) zná celé Česko díky časosběrnému dokumentu Katka režisérky Heleny Třeštíkové (73). Katka je roky závislá na tvrdých drogách, s nimiž nepřestala ani v těhotenství. Dcery Terezky (15) se před lety zřekla a holčičku vychovala babička. Tereza promluvila o tom, jak dnes žije.
Helena Třeštíková začala dokument Katka natáčet v roce 1996, kdy bylo hlavní protagonistce teprve 19 let a žila v terapeutické komunitě. Byla rozhodnutá, že už se k drogám nikdy nevrátí, a doufala, že bude mít v budoucnu normální život.
To se ale nepovedlo, k závislosti se vrátila. A všechny následující pokusy o detox selhaly. Katka s drogami nepřestala ani v těhotenství, kdy měla navíc aktivní žloutenku typu C. Dceru Terezku po narození opustila.
Už na konci natáčení v roce 2009 byla Katka zbavena rodičovských práv. Terezu, které je dnes patnáct let, vychovala babička. Dívka natáčí videa na sociální síť TikTok a redakci webu Expres.cz napsala dopis, v němž popsala, jak dnes žije.
Chystá se na střední školu, má své koníčky a stará se o babičku, blízké i zvířata. „Chci do světa posílat lásku a sílu těm, kteří to mají podobné jako já, nebo těm, co to potřebují,“ vysvětlila Tereza Expresu, proč natáčí videa. „To, jakou mám biologickou maminku, mě velmi mrzí. Já ale nejsem ona a ani nikdy nebudu,“ uzavřela teenagerka.
Ano, vypadá to, že po otci by mohla zdědit ještě horší geny jak po matce. Protože násilnictví je jiná věc než jenom fetovat. Jinde píšou, jak se vyjádřila o svých rodičích. O matce mluví jako o Katce, uvádí, že ji jako mámu nebere. A vůči otci použila docela nelichotivé označení. Mně to přijde ne moc dobré. I ti biologičtí rodiče jsou totiž rodiče a právě po nich má - od obou - svoji kompletní genetickou výbavu. Po rodičích člověk dědí svoji postavu, nadání a nebo naopak i různé dysfunkce a poruchy, povahu a do značné míry i chování. Z těch rodičů je v člověku toho opravdu hodně. A popřít nebo nějak odepsat své rodiče, tak to člověk v důsledku dělá i vůči sobě. Zkrátka aby to pak jednou nevedlo k nenávisti k sobě samé.