Recepční v Alcronu, ředitel Domu módy i smrt kvůli nádoru: Mozky za provokační akcí Kámen nikdy nepotrestali

Recepční v Alcronu, ředitel Domu módy i smrt s nádorem mozku. Takový byl osud tří hlav za Akcí Kámen. Její pointa spočívala v provokaci vybraných cílů - každý, kdo měl po převratu s novým režimem problém, byl ideální obětí. Neustálými výslechy a zatýkáním je komunisté zahnali do úzkých a pak jim prostřednictvím falešného amerického agenta nabídli přechod hranic. K tomu došlo včetně důvěryhodného výslechu s americkým důstojníkem za německou hranicí.

Jenže hranice ve skutečnosti nebyla pravá - uprchlíky pak pozatýkala StB a poslala je před soud. Někteří dostali tvrdé tresty v pracovních táborech, jiní dokonce provaz. Akci vymysleli a řídili tři muži - Evžen Abrahamovič, Amon Tomašoff a Emil Orovan. První zmíněný jako jediný ze své rodiny přežil řádění nacistů, i když sám skončil v koncentráku v Osvětimi. Skončil jako nedostudovaný lékař a právník a také zarytý komunista. Dělal pro StB, kde také utrpěl vážné střelné zranění. Ve výslužbě pak pracoval jako ředitel Domu módy. Ve dvaadevadesáti letech ho kvůli provokacím policie začala stíhat. Abramovič ale během několik měsíců zemřel.

Falešná hranice i američtí úředníci: Na provokaci komunisté nachytali zakladatele ETY i ministra zahraničí. Toho pak čekala poprava

I Emil Orovan se roku 2013 stal obviněným kvůli Akci Kámen. Obyčejný strojní zámečník se stal hned po válce součástí státní bezpečnosti, časem dostal i prominentní úkoly včetně zatýkání zpravodajů či správy komunistických koncentračních táborů. Po šesti letech u komunistů ale na vlastní žádost odešel a začal dělat recepčního v Alcronu. V roce 1969 s rodinou emigroval. Od revoluce po něm pátral i Interpol, ale marně. Údajně se před smrtí ještě stihl vrátit do Čech.

Hororový transport smrti u Nýřan: Hladoví vězni jedli i trávu u kolejí, uprchlíky nacisté umlátili klacky

Zajímavý byl ovšem život Amona Tomašoffa. Před válkou studoval ve Velké Británii, do Česka už se nevrátil. Tvrdil, že nastoupil do služeb norského, amerického, belgického a polského obchodního námořnictva, pracoval jako dělník v továrně v Kanadě, číšník v Trinidadu, jako dozorce na cukrové plantáži v Britské Guyaně, nebo jako tlumočník na americké vojenské základě v Amazonii. Dobrodužného života se ale odmítal vzdát i při práci pro StB, a tak skončil neslavně. Komunisté ho už v roce 1949 hodili přes palubu. Tomašoff pak pracoval jako dělník. Zemřel o 4 roky později v 31 letech kvůli zhoubnému nádoru na mozku.