9°C
Máma nám píchala benzín, aby nás zachránila: Psychiatr Petr Riesel v dětství přežil Terezín
Petr Riesel se narodil do židovské rodiny v Plzni. Během okupace přišly první hrozné chvíle, když tatínka zatkli a rodinu vystěhovali. Později pan Riesel musel nastoupit do transportu do koncentračního tábora Terezín. Tam strávil tři roky plné hrůzy. Od transportu do vyhlazovacího tábora jeho i bratra ochránila zoufalá maminka tím, že jim vpíchla benzín. Trauma z této doby si později uznávaný psychiatr nesl až do své smrti.
Rodina Rieslových vlastnila v Plzni obchod a před válkou si žila klidným životem. Pak přišla okupace. Na jaře roku 1939 byl otec zatčen jako politické rukojmí v rámci akce zaměřené na preventivní zatýkání antifašisticky smýšlejících osob. V rámci protižidovských opatření rodině sebrali obchod i byt.
Později přišlo povolání do transportu. Pan Petr, jeho mladší bratr a maminka byli deportováni do Terezína. Z cesty tam utkvěly Rieslovi první hrůzné vzpomínky. Bylo mu tehdy teprve necelých devět let. Z Bohušovic nad Ohří museli do tábora v příšerné zimě pěšky. „Nevěděli jsme, jestli jdeme na počítání nebo na smrt,“ uvedl Riesel pro portál Paměť národa.
Zima a vagóny s mrtvolami
Pro malé dítě byl pobyt na tak strašném místě doslova hororem. Pan Petr popsal, že v roce 1942 žili v nevytopených vagónech, v nichž byla opravdu příšerná zima. Další hrozná vzpomínku měl na zápach tlejících těl. „Mám čichový sen příšerného smradu a tlení a hnití, když v březnu, dubnu do Terezína přijely vagony, z nichž vykládali tlející mrtvoly,“ řekl.
V Terezíně se začalo proslýchat, že transporty na východ nejsou do pracovních táborů, ale do vyhlazovacích. Lidé se tak snažili ze všech sil transportům vyhnout. Maminka pana Riesla se proto uchýlila k zoufalému kroku. „My jsme byli několikrát v transportu určeném do Polska, ale máma nám napíchala benzin pod kůži, a to byly velké horečky. Takoví lidé byli vyřazeni z toho transportu, protože Němci si chtěli zakládat na tom, že odvážejí zdravé lidi na práci,“ popsal lékař. Tento krok sice všem zřejmě zachránil život, nicméně pan Petr se domníval, že si kvůli tomu několikrát prošel encefalitidou, meningitidou i zánětem mozku.
To, že jeho otec nežije, se tehdy malý chlapec dozvěděl úplně náhodou, když jeho maminka křičela na jednoho strážného, že její manžel zřejmě zemřel v Buchenwaldu nebo v Dachau. Petr po tomto zjištění dostal nervový záchvat. Ten prožil ještě jednou, při osvobození tábora Rusy. Většina lidí se radovala, ale on to nedokázal. Ležel pod postelí a dokázal se hýbat ani křičet.
Strašlivé roky prožité v koncentračním táboře ho poznamenaly, dlouho se pak potýkal s posttraumatickou stresovou poruchou a následky si nesl až do své smrti.
Těžké to pro něj bylo i po návratu, neuměl číst a psát. Lidé navíc nevěděli, jak se k navrátilcům z koncentračních táborů chovat. Těžké to pro Petra Riesla bylo i za socialismu. Vystudoval sice medicínu, dělat psychiatrii mu však bylo znemožněno. Když vstoupil do Klubu angažovaných nestraníků, StB mu nedala pokoj a snažila se ho získat pro spolupráci. Tu ale Riesl nikdy nepodepsal, vytrvale agenty odmítal.
Opakovaně varoval před nebezpečím neonacismu. Petr Riesel zemřel 7. srpna 2022 ve věku devětaosmdesáti let.
Video
Holocaust: Nejtemnější kapitola druhé světové války
Video se připravuje ...
Témata:
Související
