Jak vypadala škola v 16. století? Psaní na voskové tabulky a katolické svátky

V 16. století probíhala výuka zejména v katolických a městských školách. Týkala se tedy hlavně dětí ze zámožnějších rodin, ne každý si to mohl dovolit. Až do 16. století neexistovalo nic jako slabikář či písanky, podle kterých by se žáci učili psát.

Ruská zlatá mládež v luxusních superautech tvrdě narazila: Skončí rozmazlení pracháči v armádě?

„Tuto fázi původně zprostředkovával učitel, který nechával žáky učit se nazpaměť abecedu ve správném pořadí a pak ji číst a opisovat, případně učit se přečíst slabiky,“ popsal učební postupy ve středověku Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR.

Změnilo se to v roce 1440 vynálezem knihtisku, v celé Evropě se pak začaly objevovat první slabikáře. Nejstarším z nich je český trojjazyčný Slabikář Preces, neboli modlitby a jiné náboženské počátky, tisk probíhal v Praze roku 1541 a sloužil jako jazyková učebnice. Ve slabikářích byla abeceda, slabikovací část a náboženské vzorové testy, nejčastější cisiojány, tedy pořadí církevních svátků.

Voskové tabulky

K procvičování psaní sloužily svázané voskové tabulky, jedna strana sloužila pro učitele, na druhou pak psal žák. V 16. století se objevil tzv. formulář, který se dá považovat za předchůdce dnešních písanek.

Premium

Lidé z celého Česka: Houbařská sezóna není ztracena, zapršelo a vykoukly

„Tam byl kromě vzorníku tištěného písma i vzorník psacího písma. Také obsahují návod, jak seřezávat a držet pero. Navíc jsou tam různé druhy psacího písma. Na rozdíl od nás, kteří se už učíme jen jedno psací písmo, tak tehdy tam bylo hned několik variant,“ vysvětlil Vladislav Knoll.

Husova abeceda

Jednou ze zvláštností českých slabikářů byla Husova abeceda – mnemotechnická pomůcka pro zapamatování pořadí písmen v české abecedě. Vznikla už ve 2. polovině 15. století  a zněla následovně: A bude celé čeledi dáno dědictvie, ej, farář, jenž hospodin ili i král lidí, lákán mnoho, nás někdy on pokoj rád řádem slúžil šlechetný, tak tělestný ukázav velikost v sobě xil za ny životem chtě, jenž jest konec i počátek požehnaný navěky.

Neobvyklý domácí porod v Suchdole nad Lužnicí: Malému Jiříkovi pomohli na svět záchranáři!

Zlobiví žáci

Pohled do průběhu žákova postupu ve škole nabízí pozůstatky zápisů na březové kůře žáka Onfima, který do školy chodil ve 13. století v Novogorodě v dnešním Rusku. Ukazuje, jak se žák učil abecedu, psaní slabik nebo opisovat krátké texty, které doplňoval o různé vtipné malůvky.

„Některými nám důvěrně známými nápisy se přitom už v jeho době žáci mohli vyrušovat při vyučování, například: kdo to přečte, je…“ řekl Vladislav Knoll. V jednom záznamu se dochovalo i to, že žák během výuky v antickém období roztrhal voskovou tabulku.

Musíš se starat o rodiče

Učebnice měla v minulosti i výchovnou funkci. „V ukrajinském slabikáři je třeba část, která nabádá žáka, jak se má chovat. Je tam povídání o tom, že trestání je v pořádku. Takové mluvení do duše. Několikrát se opakuje – a musíš se starat o rodiče, ctít je,“ řekl Vladislav Knoll.

Mladí samci si poradí i bez partnerek: Opice používají k masturbaci kamenné nástroje