Nejhorší polární výprava v dějinách: Dobrodruzi letěli na severní pól v balonu. Nikdo nepřežil

Návrh na dobytí severního pólu vzdušnou cestou přednesl v roce 1896 tehdy 42letý Salomon A. Andrée v Královské švédské akademii ve Stockholmu. Pro svůj nápad se mu podařilo získat podporu jak vědců, mezi nimi i vynálezce dynamitu Alfreda Nobela (1833–1896), tak krále Oskara II.

Nepředstavitelné utrpení: Lékař vysvětluje, jak byl Ježíš mučen před smrtí

Pařížské švadlenky

Balon ušily podle Salomonových instrukcí švadleny v Paříži z trojité vrstvy čínského hedvábí. Sešívaly celkem 3360 dílků, každý o rozměru 30 x 60 cm. Byly spojeny švy o celkové délce 14 km a každý byl utěsněn hedvábným pásem. Uvnitř balonu byly švy zalepeny fermeží. Ani to ale, jak se později ukázalo, nezabránilo netěsnosti konstrukce, ze které v kritickém okamžiku rychle unikal vodík. Pod balonem měla být před startem upevněna gondola z vrbového proutí.

Andrée nazval stroj Örnen (Orel). Sestavil tříčlenný tým, který tvořil on, dále inženýr, čerstvý absolvent Vysoké školy technické ve Stockholmu Knut Fraenkel (27), který měl dělat meteorologická pozorování, a fotograf Nils Strindberg (24). Tento vynikající student na Vysoké škole technické ve Stockholmu měl v případě Andréeho indispozice převzít velení výpravy.

Orel vzlétl

V květnu 1897 se tým a jeho doprovod vypravil lodí na Špicberky, konkrétně na jeden z nejsevernějších ostrůvků Danes Island (Dánský ostrov). První start se kvůli nepříznivému větru nepodařil. Na další šanci, tedy na příznivý a silný jižní vítr, čekali polárníci dlouhých 43 dní! Dne 11. července 1897 se dočkali, přesně v 13:46 horkovzdušný balon odstartoval směrem k severnímu pólu. Ale…

Komplikace

Jakmile začalo foukat, posádka rychle připevnila gondolu o váze 434 kg k balonu. Posádka byla v euforii, na rozloučenou si připila šampaňským. Pak to ale přišlo. Andrée zavelel přetnout všechna poutací lana. Než začal balon podle plánu stoupat, zmocnil se ho náhlý prudký poryv větru! A mrštil jím